Filmy online ke shlédnutí zdarma

Anjel, ktorého Boh za trest poslal na zem, sa môže do neba vrátiť len v prípade, keď vykoná dobrý skutok. Podarí sa mu to? Vianoce už totiž klopú na dvere...

"Lidi o mně napovídali spoustu věcí, a některé z nich nebyly příliš lichotivé. Ale já teď vypovím, jak to doopravdy bylo. Budu vám vyprávět svůj skutečný příběh." Tak začíná své vyprávění Fanny, žena, které osud dopřál poznat radosti lásky i bídu samoty a chudoby, aby ji nakonec za veškerá utrpení odměnil bohatstvím a nezávislostí. Anglický romanopisec John Cleland (1709-1789) se proslavil de facto jediným dílem, ich formou vyprávěným životním příběhem londýnské kurtizány Fanny. Napsal je v roce 1748 ve vězení Fleet Prison, kam byl na celý rok uvržen pro dluh 840 liber (dnešních přibližně sto tisíc liber). Román byl vydán ještě za Clelandova pobytu ve vězení, již o rok později byl za něj ovšem jeho autor i se svým vydavatelem znovu zatčen a oba byli postaveni před soud. Tam se od něj Cleland zcela distancoval, zřekl se jej a vyjádřil naději, že bude navždy zapomenut. Po více než sto let pak nebyla knihy nikdy legálně vydána, byla však hojně šířena v pirátských edicích. Moderní doba ovšem vytáhla román z propadliště dějin nejen v knižní podobě, příběh londýnské kurtizány byl v různých zemích dokonce několikrát zfilmován. Scénář jeho nejnovější televizní verze pochází z pera Andrewa Daviese, jednoho z nejlepších britských scenáristů, který má mimořádné zkušenosti zejména s převáděním klasických literárních děl (Rozum a cit, Emma, Pýcha a předsudek atd. atd.)

Druhý díl unikátního projektu Historie československého vojenského letectví provede diváka nejkrvavějším vojenským konfliktem v známých dějinách lidstva. Sleduje pouť našich letců od jejich dvojplošníků, připravených bránit suverenitu Republiky československé i po smutně proslulém Mnichovu, i celou jejich zahraniční anabázi. Jejich bohaté osudové příběhy pokračují i po okupaci, nejprve v polské obranné válce, poté ve Francii, aby následně pomohli vybojovat zlomovou bitvu o Británii, v níž byla postupující německá vojenská mašinérie poprvé zastavena. Boj novodobých československých hrdinů, letců zapomenutých i slavných jmen, ale ani tímto vítězstvím nekončil v barvách britské RAF a později i po boku Rudé armády se v desítkách různých typů letadel na mnoha pozicích a v množství rozličných funkcí podíleli na definitivním poražení nacistické Třetí říše a pomohli tak, alespoň na krátký čas, vrátit své vlasti svobodu. Za cenu obrovských obětí, projevujíce veliká hrdinství, se ale zároveň snažili žít dál své životy, jejichž cenu teprve teď plně doceňovali. Tím vším by vás s historickým nadhledem i subjektivností autentických vzpomínek rád provedl film, který právě držíte v rukou.

Ve zchátralé a zaplivané části blíže nespecifikované evropské metropole se dvě ztracené existence Tony (Vincent Cassel) a José snaží vymyslet, jak získat peníze na prázdniny v Santo Rico. Tony se tedy zaváže Zoranovi ke spěšnému prodeji pěti kilogramů trávy, zatímco José raději staví saunu a hlídá vilu zámožnému soudci Nomercymu. Značné komplikace se však rodí společně s Josého neutuchající touhou po soudcově sexy dceři Clemence (Diane Kruger). Do všeho se navíc zaplétá pár pornorežisérů a neodbytná přítelkyně a původně jasný plán se začíná nezadržitelně hroutit.

Adaptace čtvrtého dílu ze série osmi novel o energické středoškolačce jménem Haruhi Suzumiya a její SOS Brigádě zachycuje období mezi 17. až 24. prosincem, měsíc po kulturním festivalu. Zprvu se zdá být vše v normálu a Haruhi plánuje na Vánoce další akci SOS Brigády. Druhý den ale Kyon po příchodu do školy zjišťuje, že Haruhi a Itsuki zmizeli a Nagato ani Mikuru si na Kyona a jejich zážitky nevzpomínají.

Spisovatel Seth Grahame-Smith zřejmě neshledal klasické dílo od Jane Austenové PÝCHA A PŘEDSUDEK příliš strhující. Usoudil, že zamotaný vztah dvou milenců bude zajímavější, když se po anglickém venkově bude prohánět armáda nemrtvých zombie. A nebyl by to Hollywood, aby se tuhle šílenou kombinaci nepokusil přenést na filmové plátno

Známý irský komik je po třech letech opět zpátky na DVD a věnuje se různým odvětvím života jako jsou náboženství, politika, vztahy, nad nimiž se se svým irským citem pro humor zamýšlí. Oproti posledním vystoupením odhodil cigaretu, ponechal účes, zintenzivnil projev a přidal narážky na ostatní. Nebojí se však vystřelit ani do vlastních řad.

Poznejte Irabu Ichira, bizarního psychiatra. Ať už na sebe bere formu zeleného medvěda, mladého muže či malého dítěte, tento podivný psychiatr a jeho sadistická sestřička Mayumi se musí vypořádat se všemi typy pacientů. K uspokojení jeho úchylky na injekce musí všichni jednu dostat a je úplně jedno, jestli to bylo nebo nebylo potřeba. Od akrobata trpícího nespavostí k úředníkovi, který má neustálou erekci... Nikdo si nemůže být jistý, jakým způsobem ho doktor Irabu vyléčí.

Neuroticky vůči televizním manýrám - tak jsme tomu ostatně u nich zvyklí - začínají Pythoni vyprávět o tom, jak je rozhlas a televize totálně ovlivnili. Média totiž nejvýstižněji ilustrují - někdy bezděčně - svou dobu. Stačí je tedy sledovat a domýšlet mediální "zvyky" ad absurdum. K úspěšnému přijetí na univerzitu v Oxfordu dostal Graham Chapman od tatínka umělé psí hovno. Vychrtlý matador budoucí skupiny se měl jmenovat po otci Cheese, ten to však změnil a dal si prakticky neexistující jméno Cleese. A u televize při sledování jednoho obzvláště pitomého tanečního čísla otec pravil: "Myslím, že tohle nikdy nenahradí zábavu, že?" Tak jako Cimrmani začínali Pythoni o několik let dřív s uchem u radia. Bylo jim 11 až 12 let. Pak se tak nějak učili a utíkali ze škol a v roce 1962 viděli první kultovní věc na evropském divadle - londýnskou revue Beyond The Fringe - studentský kabaret na elitní úrovni. Pak přišly časopisy MAD a HELP - tedy první drsné komiksy a Terry Giliam. A v roce 1963 přibyl Michal Palin. Mezi univerzitami Oxfordem a Cambridge se nejen závodí na veslicích, ale soutěžilo se i ve studentských kabaretech. Stejně jako dnešní mladí srandisti i zárodek Monty Pythonů směřoval na festival do Edinburghu. Tam se všichni tak nějak sešli a připadali si, že jsou fakt dobří. Potom se trochu živili u svého úhlavního nepřítele a inspirátora BBC a pak viděli epochální televizní show That Was The Week That Was - To byl týden co už není - s Davidem Frostem a rázem věděli kudy. Psali pro něj všichni a on jim věřil. Následoval pořad Nekruťte svým přijímačem a to už byli všichni pohromadě a příběh mohl definitivně začít.

Dian Fosseyová se stala novodobou legendou. Vášnivě, nebojácně a oddaně zasvětila osmnáct let studiu goril v horském deštném pralese národního parku Volcanoes. Méně známým je Bob Campbell, fotograf a tvůrce filmů z divoké přírody, jehož záběry vynesly Dian a horské gorily do popředí zájmu po celém světě. National Geographic najala Campbella, aby natočil film o práci Fosseyové a v letech 1968 až 1972 bylo natočeno přes 70 000 stop filmového materiálu. Bohužel většina nebyla nikdy odvysílána. A tak nyní National Geographic odhaluje tyto střípky ze světa horských goril a Dianina vztahu k těmto výjimečným tvorům ve filmu Horské gorily: Ztracený film Dian Fosseyové.