Režisérská dvojice Hélène Cattetová a Bruno Forzani, dosud spolupracující výhradně na krátké metráži, pojala i svůj první celovečerní film de facto povídkovou formou. Jejich Amer bývá přiřazován k žánru giallo filmů - italských kriminálních thrillerů s hororovými a erotickými prvky, jimiž se zejména v sedmdesátých letech proslavili režiséři Dario Argento, Mario Bava či Lucio Fulci. Snímek ve své podstatě charakteristiku tohoto žánru naplňuje, leč formou sofistikované formální hříčky-odkazu. Tři krátké, takřka bezeslovné příběhy se třemi různě starými ženskými protagonistkami, jež fungují samostatně i jako výseky z odlišných fází života téže hrdinky, film zasazuje do prostředí tajemného starého domu s velkou zahradou a do jeho okolí, zabydluje ho zvláštními postavami a vybavuje předměty se symbolickým potenciálem.
Malá dívka, sotva školačka, prozkoumává vábivě děsivá zákoutí setmělého domu a objevuje jeho zakázaná místa - lůžko s mrtvolou i postel souložících rodičů. Ještě tak trochu dětsky naivní a jakoby zabržděná, leč svou ženskou přitažlivost právě objevující puberťačka využívá nudy při čekání na matku v kadeřnictví k dobrodružství s neznámým mladíkem. Atraktivní žena vystupuje na maloměstském nádraží a nechává se neznámým řidičem odvézt do známého domu, pronásledována a v závěru dopadena zprvu zdánlivě halucinačními vizemi.
Pro poutavou, umně dávkovanou poetiku tohoto filmu je klíčové budování a stupňování napětí, pozvolné překlápění vzrušené každodennosti do jednou psychedelicky hrůzné, jednou smyslné, jednou krvelačné polohy. Cattetová s Forzanim napětí budují a rytmizují zejména střihem a komplexní (nonverbální) zvukovou složkou. Kromě vynikajících hereckých výkonů všech tří protagonistek utváří atmosféru filmu kompozice obrazu a rámování, zoom, barevné masky, ambientní ruchy a zvuky prostředí a výrazné chytlavé melodie. Vysoká míra stylizovanosti snímku v mnohých ohledech brání rozlišení filmové skutečnosti od představ, halucinací a nočních můr. Nabízí-li tedy Amer na tematické rovině jako klíčové motivy význam vidění, tělesnosti a smrtelnosti v lidském životě, jedná se současně o stylově exhibicionistický snímek osobitě prozkoumávající možnosti filmového jazyka. -
Lucie Česálková
První DVD metalové opery Avantasi. Koncert našlapaný skladbami z alb The Metal Opera I. + II. a The Scarecrow se natáčel částečně v německém Wackenu a také u nás v České republice na největším metalovém festivalu Masters Of Rock. Shrneme-li stručněji toto dvd: 16 songů, spousta hostů (jmenovitě např. André Matos či Jorn Lande), desetitisíce fanoušků, bonusové materiály z turné i z natáčení.
Animovaný hit Happy Feet 2 se vrací ve 3D do nádherné krajiny v Antarktidě. Mumble má problém, protože jeho malý syn Erik je choreopanický. Odmítá tančit. Utíká pryč a setkává se s létajícím tučňákem Mighty Svenem. Mumble nemá naději konkurovat tomuto novému charismatickému druhu. Ale věci se zhoršují, když je svět otřesen mocnými silami. Erik se od svého otce naučí odvaze a statečnosti, když Mumble spojuje národy tučňáků a všelijaké pohádkové bytosti, od malých až po obří slony, aby společně dali věci do pořádku.
Lehce tragikomický příběh volně inspirovaný dle série populární japonské mangy od Yoshiie Gōda vypráví pozoruhodný příběh zdánlivě obyčejné nafukovací panny Nozomi (Bae Du-na) a jejího majitele Hidea. Nozomi se nečekaně v době nepřítomnosti svého majitele Hidea vydává na průzkum Tokia, kde se setkává nejen s prázdnotou světa okolo, ale záhy uvízne v sítích lásky s Juničim, místním zaměstnancem videopůjčovny, s jehož pomocí získá i svou první práci. Vše vypadá dokonale, ale jen do té chvíle, než v idylickém vztahu nastane pro Nozomi další nečekaný zlom.
Hlavním motivem filmu je téma osamělosti života ve městě v kontrastu s množstvím lidí a uspěchaným životním stylem a především otázka, co to znamená být člověkem?
Kanadský hudební snímek popisuje pouť mladé americké kapely The Winners za vytouženou slávou. Frontman skupiny Joey (R. Stefaniuk), loser jak v životě, tak v lásce, bere turné do New Yorku jako poslední naději chytit se v showbyznysu. Cestu náramně zkomplikuje, když je po jednom z koncertů jejich basistka (J. Paré) pokousána upírem. Komplikace je to do té doby, než kapela s upírkou v sestavě začne získávat více a více fanoušků. Když se v upíry promění i zbytek kapely, jsou už z nich hvězdy první třídy. Mrtvých ale přibývá a Joey začne hledat východisko, jak se on i zbytek kapely mohou stát znovu lidmi.
ilm Chrigu vypráví příběh mladého muže, který měl velké životní cíle. Poté, co mu byl v 21 letech diagnostikován v šíji nádor v pokročilém stadiu, bojuje Chrigu o život a musí zcela změnit své plány. O svém boji se společně s Janem Gassmannem rozhodl natočit dokument. Vznikl však film o životě, nikoliv o smrti.
V devadesátiminutovém dokumentu Chrigu vystupuje bez zbytečného sentimentu a představuje se ve společnosti svých nejbližších přátel a rodiny. Smrtelná nemoc je líčena bez obalu, tvrdé pasáže jsou rozptylovány scénami ze šťastných dob večírků a koncertů. Film je podbarven hudbou jeho přátel, hiphopové skupiny Mundartisten. Tváří v tvář smrti podtrhuje film a jeho hlavní představitelé o to intenzivněji hodnotu života. Dílo je vyznáním lásky k životu jako takovému. [Der Film 2009]
3.4/10
Na zahradní slavnosti zaměří kapitán Hastings objektiv svého nového fotoaparátu na známou modelku Molly Deanovou, jež se ukáže být snoubenkou Poirotova dávného přítele, spisovatele Johna Harrisona. Pomohou kapitánovy snímky zabránit hrozící tragédii?
3.9/10
Florence Carringtonová, dcera a jediná dědička bohatého majitele australských dolů Gordona Hallidaye, nasedne v Londýně do plymouthského expresu, ale do cílové stanice už nedorazí; je nalezena mrtvá ve svém kupé a její šperky jsou pryč. Podezření z vraždy padá jak na Florencina bývalého manžela, tak na jejího nového francouzského nápadníka...
Třicátníci Thomas a Hanna, stále zamilovaní jako první den, se rozhodnou koupit starý dům na venkově, kde chtějí společně strávit léto. Pro Hannu je ze všeho nejdůležitější být s Thomasem, ten ale nečekaně pozve svého bratra Friedricha, kdysi úspěšného architekta, kterého právě opustila žena s dítětem. Když krátce poté přijíždí na návštěvu ještě Hannina mladá kmotřenka, zavládne v chemii partnerských vztahů zmatek. Erotikou nabitý příběh milostného čtyřúhelníku tak nabírá spád…A láska Hanny a Thomase je uprostřed tajných objetí, kradmých polibků, tísně a zklamání vystavena těžké zkoušce.
Dvě ženy, dva muži, jeden dům a jedno léto: o tom vypráví film Sebastiana Schippera (Kámoš) Na sklonku srpna volně inspirovaný Goethovým románem Spřízněni volbou. „Vešel jsem do velké vily s názvem Spřízněni volbou a ukradl všechno, co se mi tam líbilo.“, říká o tom sám režisér. Výsledkem je příběh páru, který prožívá svou lásku jako nejkrásnější dar, ale také jako největší výzvu svého života. [Der Film 2009]
Život Marity Lorenz je všelijaký, jen ne obyčejný. V dětství přežila koncentrační tábor Bergen Belsen a v devatenácti letech připlula se svým otcem na Kubu. Na palubě se seznámí s Fidelem Castrem a zamiluje se. Po nucené interrupci opouští ostrov a pracuje dlouhá léta jako agentka CIA a FBI. Má dítě s Castrovým úhlavním nepřítelem, bývalým venezuelským diktátorem generálem Marcosem Pérezem Jiménezem, a jako by to nestačilo, je navíc ještě zapletena do vraždy J. F. Kennedyho…
Dnes je Maritě Lorenz 61 let a žije v chudé newyorské čtvrti. Touží ještě jednou navštívit Kubu, aby opět viděla Fidela Castra, svou velkou lásku. Trojnásobný nositel ceny Adolf-Grimme-Preis Wilfried Huismann doprovází Maritu na působivé cestě do její minulosti. V osobním příběhu této neobvyklé ženy se odrážejí dramatické politické kapitoly dvacátého století a z jejího živého vyprávění vzniká dokumentární milostný thriller. [Der Film 2009]
