Dinosauři kdysi vládli planetě Zemi. Konec jejich éry dodnes přináší spousty otázek. Jak a proč zemřel poslední proslulý Tyrannosaurus Rex? Proč vyhynuli další obrovští tvorové na souši i ve vodě? Budeme i my, lidé, oběťmi děsivých přírodních katastrof, které nedokážeme nijak ovlivnit? Poškozujeme ekosystém takovým způsobem, že se proti nám příroda vzbouří? Přijde další vesmírný náraz? Vyhubí nás nemoci a mikroorganismy? Abychom se pokusili odpovědět na tyto otázky, musíme detailně prozkoumat důvody zániku rodu dinosaurů. Jejich smrt nám může pomoci pochopit to, proč možná hrozí vyhynutí i nám...
Samuel Pierret (Gilles Lellouche) pracuje jako zdravotník v pařížské nemocnici. Poté, co je po nehodě do téže nemocnice převezen zástupce místního podsvětí (Roschdy Zem), dojde k únosu jeho těhotné ženy (Elena Anaya). Záhy se ukáže, že se nejedná o shodu náhod, únosci jsou totiž komplici zraněného kriminálníka a budou potřebovat Samuelovy služby.
Dokument i fikce (prostřednictvím animovaných sekvencí) se potkávají v ambiciózním portrétu švédského písničkáře José Gonzáleze, který si v poslední dekádě získal silnou mezinárodní popularitu. Duo režisérů sleduje muzikanta pomocí několika vizuálních klíčů najednou: je tu videodeník, průmyslové kamery, koncertní sekvence, dokumenty z turné a animace. To vše směřuje ke společnému cíli: natočit cosi tak unikavého, jako je tvůrčí proces. Kde se berou písně? Co musí předcházet vzniku silného songu? González si nahrává své samomluvy, dotýká se cesty fotonu od slunce k našemu oku, darwinismu i tvůrčích muk. Natáčelo se tři roky ve Švédsku, Velké Británii, v Japonsku, Jižní Africe, USA, Chile a Argentině. Režisér Mikel Cee Karlsson podotýká: „Když se pokoušíme najít smysl své existence, je v tom něco absurdního, fascinujícího a krásného. Prostřednictvím tohoto filmu jsme se rozhodli nalézt tvar pro privátní proces tvorby. Ukázat, jak osobní vnímání a fragmenty každodenního života formují náš vklad, který posíláme zpátky do světa.“
Příběh bývalého agenta CIA, o kterém se myslelo, že je mrtev. Krátce poté, co se vrátí zpět do New Yorku, jej kontaktuje záhadný muž, který si říká Finch. Ten disponuje značným společenským postavením a zdá se, že ví víc, než říká.
Na vzniku seriálu spolupracoval J. J. Abrams a na scénáři minimálně několika úvodních dílů se významně podílel Jonathan Nolan, jenž sepsal kompletně scénář k MEMENTU. Roli bývalého agenta ztvárnil James Caviezel (VĚZEŇ, UMUČENÍ KRISTA) a tajemného Finche si zahrál Michael Emerson (ZTRACENI, SAW: HRA O PŘEŽÍTÍ).
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak rozeznáte ženu od muže? Nebo nad tím, zda je to vůbec důležité? Či nad tím, proč se lidé zaobírají zkoumáním rozdílů mezi muži a ženami, a tím, jak tyto rozdíly reflektuje popkultura? Pokud ne, nevadí, Sut Jhally to udělal za vás. Navazuje na známé teorie z genderových studií a na příkladech z reklamního, hudebního a filmového průmyslu demonstruje, že rozdíly mezi muži a ženami jsou z velké části utvářeny právě samotnými lidmi. Tyto genderové kódy zřetelně oddělují jedno pohlaví od druhého a ustavují pomyslná pravidla společenské komunikace nutná pro interakci jedinců v rámci dané kultury. Problém nastává tehdy, když jsou tyto uměle stvořené kategorie chápány jako „přirozené“ a „normální“. Jak Jhally podotýká, genderové konstrukce poodhalíme jen tehdy, když pečlivě a cíleně zkoumáme své okolí. Ať už je to svět reklamy a marketingu, hudebních videoklipů nebo filmu a televize, genderové kódy jsou vytvořeny tak, aby byly co nejsrozumitelnější a nejjednodušší. Ona zjednodušení s sebou ovšem přinášejí jistá rizika. Vytvářejí muže a ženy, kteří v tom opravdovém světě vlastně vůbec neexistují. Ba co víc, jen málokdo tuší, že nejsou skutečné. Zdroj: Academia Film Olomouc
„A potřebujeme to všechno?" Na to samé se ptá i jeden z průkopníků počítačového rozvoje a umělé inteligence, bývalý profesor Joseph Weizenbaum, který se stal nejtvrdším kritikem budoucnosti ve znamení technologické všemohoucnosti. Obrací se na vědce a inženýry po celém světě s argumenty, že stroje nebudou nikdy schopny lidského soucitu nebo moudrosti. Mimo to nám také dokument Plug & Pray prostřednictvím rozhovorů s technologickými vědci z laboratoří Itálie, Japonska i Německa předkládá důsledky celého technologického pokroku a nastoluje základní tematické problémy v otázkách týkajících se svobodné vůle, odpovědnosti vědeckých počinů, a dokonce narušení identity jedince. Ale vědci a inženýři, stejně jako Raymond Kurzweil a Hiroshi Ishiguro, nepřestávají pracovat na vývoji inteligentních robotů. Dokonce jsou na nejlepší cestě k tomu, aby se stala robotika nedílnou součástí všech oblastí lidského života. Roboti mají dělat domácí práce, starat se o děti, pečovat o staré lidi... Díky tomu, že konečná vize zasahuje ještě dál, záměr propojení člověka a stroje se tak může stát koncem biologické evoluce. Zdroj: Academia Film Olomouc
Vše začíná s bývalým fundamentalistou z Texasu, který byl vyloučen z provinční církve, protože se ptal na příliš mnoho otázek. Řekli mu: “Kdyby Bůh chtěl, abys toto věděl, dočetl by ses o tom v Bibli. Takže se starej raději o své spasení.” Ovšem taková odpověď pro něj nebyla dostatečná a tak se vydal na pátrání, aby zjistil, kde byl Ježíš během “tajných let”, když mu bylo mezi dvanácti a třiceti lety. Nový zákon o tomto období mlčí, ovšem v Indii je známo, že se mladý Ježíš připojil ke karavaně a vydal se na východ, kde údajně žil s hinduisty a budhisty. Do jaké miry jsou tyto informace založeny na pravdě?
John Goodnight (Luke Perry) príde ako mladý chlapec pri prestrelke o oboch rodičov. Zachráni ho žena vtedajšieho sudcu, ktorá mu poskytne vzdelanie a vychová z neho sudcu so silným zmyslom pre spravodlivosť. Po čase je premiestnený z Chicaga do oblasti Wyoming, na miesto svojho detstva. Všetko tu ovláda Mr. Reed (Ron Lea), pre ktorého je John Goodnight nepohodlný, pretože mesto riadi svojimi pravidlami a zákonmi. John sa navyše zamiluje do Kate Ramsey (Lara Gilchrist), dcéry vraha svojich rodičov. Podarí sa mu znova nastoliť spravodlivosť a vyrovnať sa s minulosťou?
Pořad z prostředí záchranného centra Villalobos, největšího centra pro pitbullteriéry, kde je umístěno kolem 200 psů. Hlavní postava Tia Maria Torres se věnuje opuštěným, týraným a nechtěným psům této rasy, která je obecně brána jako problematická a zajišťuje jim nové domovy. V pořadu se na této činnosti podílí také její dcera a část zaměstnanců tvoří propuštění trestanci; dává jim tak také druhou šanci..
Partičke kamarátov z mesta Maaskantje sa jedného dňa prihodí niečo strašné. Všetci z dôvodu finančnej krízy stratia robotu, nešťastnou náhodou pár z nich príde aj o svoj domov a peniaze, ktoré im ešte ostali, veľmi rýchlo minú. Bez financií to však v dnešnom modernom svete nejde, preto sa rozhodli neplatiť za nič a všetko si brať zadarmo, bez ohľadu na následky.
