Hannah Maynardová v podání novozélandské herečky Kerry Foxové, žalobkyně soudního tribunálu v Haagu pro zločiny spáchané během války v Jugoslávii, se snaží přesvědčit mladého Bosňana ke spolupráci. Ví totiž, že jeho výpověď proti Goranu Duričovi, bývalému generálovi, který měl na svědomí vyvraždění muslimské vesnice Kasmaj v Srbsku, by mohla tohoto válečného zločince konečně srazit do kolen. Proti ní však stojí silná lobby srbských nacionalistů a další politické tlaky, které jí neustále komplikují práci. A těch silných zájmových skupin, které si přejí celý incident ututlat, je zjevně mnohem víc. Každopádně uprostřed procesu svědek umírá vlastní rukou a vše nasvědčuje tomu, že Durič odejde bez trestu. Proto se Maynardová nakonec vydává přímo do Sarajeva, aby zde nalezla sestru svědka, Miru, v naději, že dívka by mohla něco vědět. A skutečně, dívka ví. A ví toho opravdu hodně. Dost na to, aby se stala terčem. Ochránit ji může pouze jediný člověk. Napínavé drama, dotýkající se palčivých otázek mezinárodní spravedlnosti, natočil v roce 2009 německý režisér Hans-Christian Schmidt.
Jara je stydlivý, osamělý, ale hrozivě vyhlížející pětatřicátník, jehož práce odpovídá jeho robustnímu vzhledu: dělá nočního hlídače v supermarketu na předměstí Montevidea, kde prostřednictvím monitoringu střeží všechna zákoutí. Divák by tohoto podmračeného obra mohl pokládat za potenciální hrozbu pro uklízečky a ženský personál, o jehož prohřešcích má díky kamerám nepřetržitý přehled. Život většinou duchem nepřítomného hlídače běží monotónně až do okamžiku, kdy na jednom z monitorů zachytí obraz, který odpovídá tomu, co stále podvědomě hledá... Režisér o filmu řekl: „Chtěl jsem rozbít klasická zajetá schémata romantických komedií a ukázat, jak člověka může polapit a oslnit něčí obraz, jak si najednou začne všímat toho, jak vypadá, a jak se nakonec osmělí navázat s tím druhým kontakt. Tento film není o počátku vztahu, ale o tom, co tomuto počátku předchází.“ [44. MFFKV 2009]
Intimní, částečně autobiografický film, složený ze čtyř epizod. Film pojednává o každodenním životě Palestinců, žíjících jako menšina ve své vlasti, v letech 1948 až po současnost.
Moderní bollywoodský snímek vypráví o rozmazleném jedináčkovi z bohaté rodiny Siddharthovi, jehož jedinou životní náplní je pofl akování se po bombajských barech a ulicích s přáteli a utrácení otcových peněz. Trpělivost rodičů přeteče ve chvíli, kdy Siddharth nezvládne závěrečné testy ve škole a odejde z domova. Jeho pravým opakem je cílevědomá začínající novinářka Aisha, která si přijede do Bombaje splnit svůj sen. U ní najde Siddharth útočiště. Probere se Sid konečně?
Kdyby se narodil v Evropě nebo v Americe, mohl strávit mládí nevinnými hrami a ve školní lavici, z níž by posléze odrazil do normálního života, jehož smyslem je být šťastný a tvořit lepší svět. Jenomže patnáctiletý Johnny se narodil v Africe jako člen národa, který už léta tone v občanské válce. A on je jejím dětským vojákem. Stejně jako nejeden jiný po zuby ozbrojený kluk z čety dětí, kterým dospělí vzali právo na obyčejný život a vyslali je do první linie, kde neplatí jiný zákon než právo silnějšího a bezohlednějšího. Společně pak každý den, oblečení do komických přezdívek, vyrážejí ztratit další střípek lidskosti, kterých jim už mnoho nezbývá. A každý další výstřel jen prodlužuje čekání na kulku, která je jim souzena. Kruté, atmosférické, nemilosrdně otevřené a bolestivě realistické drama natočil v exteriérech africké Libérie režisérský držitel ceny Regard Hope Award z Cannes Jean-Stéphane Sauvaire.
Japonský vojevůdce a mistr neporazitelného umění boje si přeje podrobit Čínu, zajme jejího císaře a také jejich nejlepší bojové mistry. Z jeho zajetí unikne trojice bojovníků Bezejmenný, Oblak a Vítr. Jejich jediná šance, jak porazit nového nepřítele, který si rychle podmaňuje nové území, je naučit se bojovým technikám, s jejichž pomocí by měli šanci na úspěch. Vítr je vyvolen, aby se pokusil ovládnout sílu démona. Skrze něj má pak dosáhnout vyšší moci svého bojového umění. Jenže hrozí, že démon ovládne jeho a bude krvežíznivě zabíjet všechny, včetně nevinných lidí.
Samotný příběh se odehrává v Hongkongu, který tou dobou býval britskou kolonií. V roce 1901 byl zavražděn Jang Čchü-jün, zakladatel sdružení "Oživte čínskou společnost". Byla to první politická vražda v hongkongské historii. Do té doby byl Hongkong pevným útočištěm pro exulanty a revolucionáře. V roce 1906 Sun Wen opouští Tokio a vydává se na utajenou schůzku do Hongkongu, kde se má sejít s delegáty "Spojeného sdružení" z třiceti provincií. Na schůzi se má projednat plán jak spustit masivní rebelii a vyvolat tak revoluci po celé zemi. O plánované schůzce doktora Sun Wena se však dozvědí v Pekingu a rázem je Sun Wen označen jako zrádce, který má být zlikvidován. Příkaz zní jasně: Sun Wen nesmí živý opustit Hongkong. Jeho zabitím byl pověřen generál Jen, který má pod sebou celou armádu vycvičených zabijáků. V Hongkongu se v tu dobu sjednocuje hrstka zapálených rebelů, kteří se snaží připravit na příjezd doktora Sun Wena a vymýšlejí společně plán na jeho ochranu před najatými zabijáky. V závěru se tak strhne lítý boj mezi rebely (ochránci dané věci) a najatými zabijáky císařovny vdovy Cch‘-si v čele s generálem Jenem.
Před třiceti lety byl Andrej Simoniovich Filipov, známý dirigent orchestru Bolšoje, vyhozen ze své pozice, protože se postavil za židovské hudebníky. Teď v divadle pouze uklízí. Při vytírání ředitelovy kanceláře se čirou náhodou dozví, že pařížský Chatelet Theater si přeje, aby současný orchestr zahrál v Paříži. Hlavou mu bleskne myšlenka, kterou se rozhodne uskutečnit. Do Paříže pojede on se svým orchestrem! S přítelem houslistou začnou kontaktovat bývalé kolegy. Jsou ti však schopni po třiceti letech znovu hrát?
Berlín, 1943. Po manželově smrti se židovské ženě Anně Degenové a jejímu desetiletému synovi Michaelovi podaří uniknout transportu. Nečeká je však nic radostného. Oba se musejí dva roky schovávat u různých lidí, někdy takřka nacistům pod nosem. Michael se jednu dobu dokonce vydává za člena Hitlerjugend. On a jeho matka zažijí řadu dramatických situací, ve kterých jde o život nejen jim, ale i těm, kteří jim pomáhají. A jak se ukáže, ani po příjezdu ruských vojáků ještě nemusí být vyhráno...
Německé drama režiséra Jo Baiera, které vypráví o válečných událostech z podobného úhlu pohledu jako Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat, vzniklo podle skutečných událostí. Ty zachytil v autobiografické vzpomínkové knize herec Michael Degen (známý mj. ze sérií Donna Leon, Místo činu nebo Siska).
Štyri atómové hlavice, ktoré sa teroristom podarilo ukradnúť z potopenej americkej ponorky, sú rozmiestnené v štyroch metropolách sveta a majú slúžiť na vydieranie USA. Na ich odpálenie treba jedenásťmiestny číselný kód, ktorého časti poznajú traja ľudia. Hrozba zničenia štyroch veľkomiest je čoraz reálnejšia, keď vodca teroristov Jaffad Ben Zayidi zomrie pri preberaní výkupného. Do pátrania po kóde sa púšťa nielen druhá skupina teroristov pod vedením jeho pobočníka nazývaného Exekútor, ale aj ruská tajná agentka Marie, ktorá sa infiltruje do Zayidiho tímu...
