Filmy online ke shlédnutí zdarma

Když se ošklivé káčátko omylem vylíhne v hnízdě kachny, každý si myslí, že je nejošklivější v okolí. Po čase si ale káčátko získá srdce všech zvířat na farmě...

O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím. Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.

Když napíše mladý Nathan Meyerwitz knihu o vlastní rodině, nesetká se u sourozenců s příliš vřelým přijetím. Velmi tomu ani nepřidá fakt, že se kniha stane bestsellerem a nad Nathanem dokonce začne viset i soudní žaloba jeho sestry. Jsou to ale všechno opravdu lži a výmysly? A kdo dokáže vrátit tuhle roztříštěnou rodinu do starých kolejí?

Jméno Karla Kyncla bývá spojováno především s jeho prací dlouholetého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii. V rozhlase sice začínal už v letech 1943-1948, ale to nejprve pouze jako člen Dismanova rozhlasového dětského sboru. Nedlouho poté už však nastoupil do zahraniční redakce a stal se zpravodajem nejprve v New Yorku. Jméno si získal sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna Kennedyho. Posléze se již přemístil do země, jemu srdcem i duší nejbližší, kromě vlasti, Velké Británie. Pro mnohé posluchače se stal symbolem britského gentlemana. Mohl si dovolit komentovat britské vlastnosti s takovou lehkostí a elegancí jako málokdo. Karel Kyncl ostatně nebyl jen rozhlasový novinář a svá léta působení na půdě britského impéria zužitkoval také v několika velmi úspěšných knížkách složených z reportáží, které odvysílal v rozhlase - Moje Británie, V Buckinghamu otevřeno, Gardenparty u královny, V Manchesteru nemají manšestr, Londýnský zpravodaj se hlásí. Sedmadvacet dílů televizních Postřehů Karla Kyncla, při nichž spolupracoval s osvědčenými tvůrci ostravského televizního studia - dramaturgem Karlem Bělohlavým, kameramanem Zdeňkem Úlehlou a režisérem Jaroslavem Večeřou, je připomínkou velké osobnosti české žurnalistiky, ale i země, která si už po staletí uchovává své osobité tradice.

V průběhu španělské občanské války přišlo o život přes milion lidí. Dva miliony pak skončily ve vězení a půl milionu Španělů odešlo z vlasti pryč. I v takovém prostředí ale mohla existovat láska. Justo Calderón byl idealistický republikánský právník, který bojoval proti Francovu režimu skrze vlny nezávislého rádia. Byl hlasem revoluce a říkal vše, na co se jiní ani neodvážili pomyslet. A byť s jeho aktivitami nesouhlasila, z domova jej podporovala jeho milující manželka Manuela. Stavět se do cesty diktátorům se ale jen málokdy vyplácí a vendeta generála Franca na sebe nenechala dlouho čekat. Přicházejí vojáci, zatýkají Justa, odvádějí ho kdovíkam a Manuela tomu může jen přihlížet. Zůstává sama s dětmi, bez jakýchkoli prostředků, s cejchem ženy anarchisty. Přesto se ale nevzdává. A zatímco roky plynou, věnuje veškerou energii výchově potomků a hledání milovaného muže. Možná se nikdy nechtěla zaplést s politikou, ale prožitá příkoří z ní nakonec vychovala bojovnici. V hlavních rolích expresivního koprodukčního válečného dramatu, oceněném na filmovém festivalu v Mnichově, přicházejí María Valverdeová a Juan Diego Botto.

Za vlády diktátora Franka, nebylo internování politických vězňů za zdi psychiatrických léčeben ničím výjimečným a potkalo to i mladíka Matea. Jeho svobodný duch je však nezlomný, přes nepřízeň doby i lidí chce šílenstvím zlomenou Lolu, do které se zamiluje, zachránit a naučit jí znovu snít. Za vlády diktátora Franciska Franka, nebylo internování politických vězňů za zdi psychiatrických léčeben ničím výjimečným. A stejně tak nebylo žádným tajemstvím, že těmto ústavům, v nichž se nevinní procházeli po stejném dvoru s psychopatickými vrahy, vládli pevnou a nelítostnou rukou jejich ředitelé, kteří za slovem lidskost dokázali hledat maximálně tak moc a možnost využít kohokoli a cokoli k prosazování vlastních cílů. Ani v „nemocnici“ v Extremaduře v šedesátých letech minulého století to nebylo jiné. A přesto zde dokázal žít svobodný duch. Měl tvář mladíka jménem Mateo, který byl do izolace uklizen poté, co se odvážil veřejně slovně napadnout frankistického důstojníka. Právě Mateo časem poznal, že za šílenstvím zlomené a nepřístupné Loly stojí především neštěstí a osamělost, způsobené zneužíváním, kterého se na ní dopustil její vlastní otec. Jedinou cestou, jak dívku zachránit, bylo naučit ji znovu snít. A zamilovaný Mateo se i přes nepřízeň doby a lidí rozhodl, že v tomhle boji neprohraje. Vynikajícímu španělskému dramatu z dílny režiséra Josého Manuela Gonzáleze, oceněnému mimo jiné i na filmovém festivalu v Cartageně, vévodí především skvostné herecké výkony hlavních představitelů Huga Silvy a Maríe Valverdeové.

Vláda nechala vyrobit armádu policejních robotů, celá operace mela zůstat utajená. Hlavním mozkem výzkumu je Elliot, který spolu se svým asistentem vnímá násilí jako videohru. V rámci vládního programu vytvoří i skupinu robotů-zabijáků. Nebojácný gang žen na motorkách se pohybuje na hranici zákona. Po sérii bankovních loupeží jsou na útěku do Mexika. Při incidentu v baru zjistí, že muži, kteří je obtěžují jsou ve skutečnosti stroje. Ženy, které dokonale ovládají motorky a zbraně musejí čelit dvěma skupinám robotů-ochráncům zákona a zloduchům z dílny Elliota.

16. storočie, Virginia, na ostrove sídli tajomné zlo, ktoré sa vyvršuje na anglických kolonistoch. Musia ho poslať späť do pekla.

Bobby Walker, Gene McClary a Phil Woodward – to jsou zaměstnanci donedávna prosperující velké bostonské společnosti, kteří navzdory svému odlišnému věku a zásluhám jednoho dne stanou tváří v tvář děsivé realitě propuštění z práce. Během jednoho roku se každý po svém vyrovnává s pocity nevíry, absurdity a ukřivděnosti a pokouší se najít nový smysl života – a především nový způsob, jak si uspořádat funkční existenci. Znamená to nejen přijmout jiný životní standard, ale i zpřeházet žebříček dosavadních hodnot. Což by vlastně nakonec nebylo vůbec špatné – kdyby se to tak bolestně netýkalo rodinných svazků, které se až dosud rodily a rozvíjely ve vztahu k ekonomickému statusu hrdinů… Civilně rozehrané psychologické drama vypráví o dopadech globální hospodářské krize na životy mužů, kteří jsou vlastně docela obyčejní.

Mladý Shamsadin je čerstvým držitelem titulu háfiz, jenž náleží lidem, kteří dokážou zpaměti recitovat Korán. Shamsadin je přizván k dceři místního náboženského představitele, aby jí vyučoval. Mladík a dívka jsou při výuce odděleni zdí, ale už pouhý zvuk jejich hlasů v obou vyvolá milostný cit. Kvůli projevům společensky nepřijatelné lásky je však mladý háfiz vyobcován z vesnice a stává se vyhnancem, který je považován za prokletého i za svatého. Snímek je sice zasazen do současného íránského venkova, zároveň je však plný poetických, symbolických obrazů. Toto spojení vytváří atmosféru bezčasí, která povyšuje děj snímku na obecnou rovinu příběhu o zakázané lásce. Jednu z vedlejších postav ztvárnila japonská herečka Kumiko Asô. [FebioFest 2009]