Film Mother and Child online
Dráma približuje príbeh troch žien: 50-ročnej, ktorá pred 35 rokmi dala svoju malú dcérku na adopciu, ďalšia je jej dcérou a nakoniec Afroameričanka, ktorá by si chcela dieťa adoptovať.
Dráma približuje príbeh troch žien: 50-ročnej, ktorá pred 35 rokmi dala svoju malú dcérku na adopciu, ďalšia je jej dcérou a nakoniec Afroameričanka, ktorá by si chcela dieťa adoptovať.
Příběh filmu ukazuje životní cestu Uxbala, konfliktního bývalého narkomana, který hledá smíření se svým otcovstvím, láskou, duševnem, zločinem, vinou a smrtelností, obklopený nebezpečným podsvětím moderní Barcelony. Jeho obživa stojí mimo zákon a oběti, které je ochoten položit pro své děti, neznají hranic. Uxbalovi díky rakovině zbývají pouhé dva měsíce života, během nichž se snaží zajistit budoucnost svých dvou potomků, kteří bezcílně proplouvají životem. Zároveň se konfrontuje s přítelem z dětství, který je nyní policistou, se svojí bývalou manželkou, která je maniodepresivní prostitutkou, a dalšími výraznými postavami. Uxbal ztělesňuje velmi rozporuplného muže - oddaný otec, zhrzený milovník, pouliční zločinec, duchovně založený člověk. Jako život samotný, i tento příběh končí tam, kde všechno začíná. Obklopen osudem a překračující hranice, začíná Uxbal vidět svoji dosud mlžnou cestu jasněji a uvědomuje si svůj otcovský odkaz dětem.
Jean je šedesátnice na konci kariéry, která se téměř celý život starala o dočasně opuštěné domy. Nikoho nemá, žije jen sama pro sebe a svoji práci. Jejím posledním úkolem je hlídat přes léto sídlo zvané Walden Manor. Steph je mladá těhotná žena na útěku před svým partnerem, jehož agresivní chování už nemohla snášet. Michael je příležitostný zloděj, který krade v kostelích sošky světců. Když k němu Steph v zoufalství nasedne do auta, ani jeden z nich netuší, že jejich život nabere nový směr. Díky spojení náhody se ti tři sejdou ve venkovském sídle, která Jean dostala na starost. Jean se představí jako jeho majitelka a Steph s Michaelem jí rádi uvěří. Po pár dnech si zvyknou na společný život a vytvoří jakousi rodinu. Každý z nich tu poprvé zažívá něco, co v životě nepoznal: pohodu, klid, přepych, přátelství. Získají pocit, že mohou začít znovu a lépe. Není to ale jen pouhá iluze? Jejich ráj může trvat jen do chvíle, dokud nepřijde někdo z venkovního světa. Termín návratu majitelů sídla se blíží, a Jean si nechce připustit, že jejich idyla je časově omezená.
Psychologické drama podle předlohy Morag Jossové je zajímavou studií povah a jednání v nezvyklé situaci. Příběh tří nebezpečně ztracených lidí, kteří najdou pomyslné štěstí v cizím domě, ukazuje přirozenou potřebu lásky i destruktivní sklony, které se mohou probudit, pokud láska dlouho schází. Dlouhodobá osamělost spojená se zoufalstvím je v tomto vyprávění základním zdrojem vnitřní bolesti, od níž se postavy snaží utéct životem ve lži. Kromě výborně zpracovaného tématu zdobí tento poutavý příběh herecké výkony, kamera a prostředí anglického venkova.
Patrick (Ron Livingston), americký karetní podvodník a dealer zcizených artefaktů, si po dlouhá léta hověl v bezpečí nezájmu kambodžských úřadů a užíval si zde svých „tvrdě“ nakradených úspor. Jenže pak potkal ve vykřičené čtvrti K 11 Holly, dvanáctiletou vietnamskou dívku, kterou její rodiče prodali přes hranice do nevěstince, aby zacelili svůj nuzný domácí rozpočet. A protože je dívka ještě mužem nedotčená, stává se z ní na trhu s lidským masem velmi lukrativní zboží. Patrick, jinak značně necitelný a především jen málokdy se zajímající o osudy cizích lidí, se ale na toto kupčení s nevinnou spanilou dívkou, jež má ještě celý život před sebou, nemůže dívat. A z lásky a náklonnosti k Holly se rozhodne chod věcí zvrátit a dostat dívku do bezpečí. Její nový majitel, stejně jako zkorumpované úřady, ale nemá pro Patrickův náhlý záchvat lidskosti nejmenší pochopení. Proto je čas na nekonvenční řešení.
Vítejte na farmě, kde bydlí jen zvířátka, která zažívají každý den nová dobrodružství a legrační příhody. O farmaření toho sice moc neví, zato je baví mezi sebou pořád soupeřit a o něco se dohadovat. Když je ale třeba, dokážou se společnými silami dostat ze všech nesnází. Legračnější farmu nenajdete!
Rok 117 našeho letopočtu. Římské impérium se rozprostírá od Egypta k Španělsku, na východě sahá až k Černému moři. Jen v severní Británii se nedaří dobýt území obývané divokým a krutým kmenem Piktů, bojujících proti organizovaným římským jednotkám partyzánskými metodami. Quintus (Michael Fassbender), který jako jediný přežil piktský útok na římskou pevnost, táhne spolu s legendární Devátou Legií pod vedením generála Virila (Dominic West) na sever, aby splnili jasně znějící rozkaz – sprovodit Pikty ze světa a zničit jejich vůdce Gorlacona.
Po třech letech strávených za mřížemi, Mitchel (Colin Farrell) opouští věznici s dobrými úmysly. Ale když potká starého přítele Billyho (Ben Chaplin), gangstera, který se zrovna ohlíží po nějaké práci, Mitchel se k němu připojí, výměnou za místo k bydlení. Když se znovu zaplete se svou minulostí, je vtažen do života Charlotty (Keira Knightley), filmové hvězdy která se schovává před hordou fotografů a reportérů. Přitahován její krásou a zranitelností, rychle se ujímá role jejího ochránce. Začínají spolu plánovat nový život v Los Angeles, ale plány jim zkříží gangový boss Gant. Mitchelovi je jasné, že před Gantovým hněvem není v bezpečí nikdo z jeho blízkých a rozhoduje se vyřešit věci mezi nimi jednou provždy.
Přivítejte opravdovou živoucí legendu. Poté, co festival jež několik let uvádí mexického geroje El Santa, je na čase splatit další dluh z latinskoamerické oblasti, tentokráte však z naprosto opačné části spektra kinematografie pro otrlé. José Mojica Marins je oficiálními místy zatracovaná ikona brazilského filmu, která dala světu přízračnou postavu krvelačného hrobníka titulovaného Ze do Caixao neboli Coffin Joe. Undergroundový filmař svého fikčního zplozence sám zosobnil na stříbrném plátně, ale nechává ho zasahovat i do reality, neboť veřejně vystupuje zásadně v jeho podobě – černá róba doplněná kloboukem a pláštěm, úhledně zastřižený plnovous a na prstech odpudivě přerostlé nehty. Sadistický hrobník je hrdinou trilogie, která započala v roce 1963 historicky prvním brazilským hororem À meia-noite levarei sua alma (O půlnoci ti seberu duši), pokračuje o čtyři roky novějším Esta noite encarnarei no teu cadáver (Dnešní noci ovládnu tvou mrtvolu) a končí právě snímkem Vtělení ďábla. Krom toho se postava objevila coby průvodce peklem či přízrak z nočních můr a halucinací v řadě dalších filmů svého stvořitele. Vtělení ďábla stejně jako předchozí díly série sleduje hrdinovu pouť za ideální družkou, s níž by zplodil potomka – je totiž posedlý vlastní nadřazeností oproti obyčejným lidem a vyznává ideu kontinuity krve, coby dědičné linie přesahující smrt jednotlivce. Tentokrát se po čtyřiceti letech strávených v žaláři vrací mezi lidi, přičemž vysoký věk nikterak nezmírnil jeho žízeň po vraždění ani patologickou nenávist k autoritám, především k církvi. Vtělení ďábla představuje unikátní zkřížení primitivního mysticismu, křesťanství, gore a zvráceností, přičemž v duchu tvorby jiného latinskoamerického génia, Alejandra Jodorowského, jako celek představuje surreální iniciační film.
Argentinští farmáři z pamp jsou stejně drsní jako půda, jíž zasvětili svůj život. Přesto je ale nesmlouvavé a mnohdy až příliš tvrdé životní podmínky naučily velmi důležitému pravidlu – že je v dobách nouze nutné si pomáhat a umět se podělit i o to poslední. Naneštěstí však mohou nastat chvíle, kdy jdou zažité zvyky stranou. Když se zahořklý a málomluvný farmář Poldo dozví, že jeho soused Pinchon z neznámého důvodu zaútočil na jeho mladou němou dceru Nati, okamžitě s mužem přeruší veškeré styky a to samé přikáže i své ženě. Netuší však, že se jeho paní s Pinchonem potajmu schází a má s ním vášnivé pletky. Ví to však Nati. A tuto zkušenost jednou přenese i do svých kreseb, které Poldo najde. Nic už nemůže zabránit tragédii a hrozivé pomstě, která nakonec spustí lavinu absolutního neštěstí, dotýkajícího se obou rodů. Argentinská filmařka Albertina Carriová byla za toto epické drama v roce 2008 oceněna trofejí za nejlepší režii na mezinárodním filmovém festivalu v Havaně.