Seriál vychází z detektivních románů Maureen Jenningsové, které čtenářům představily Williama Murdocha, člena torontské policejní stanice, muže, obdařeného zvláštním druhem přímo vizionářské intuice, a především člověka, jenž na hony předběhl svou dobu. Neboť Murdoch si na rozdíl od mnoha svých policejních kolegů i nadřízených moc dobře uvědomuje význam a váhu všech vědeckých objevů, jimiž konec devatenáctého století doslova překypuje. Objevů, jejichž použití v kriminalistice najednou otevírá netušené možnosti detektivní práce, vyšetřovacích metod, jejichž použitím lze nad jakoukoliv pochybnost usvědčit pachatele nejrůznějších - i těch nejzávažnějších trestných činů. S obrovskou chutí se tak vrhá do všech dobrodružství, které před něj kriminalistika a jednotlivé případy staví. Ani Murdoch by ve světě, nepříliš přejícím novotám a pokroku, samozřejmě nemohl pracovat zcela sám. Naštěstí našel víc než schopnou pomocnici v doktorce Ogdenové, patoložce, ochotné vyzkoušet každý, byť na první pohled sebebláznivější Murdochův nápad. (Takovým je například pokus o rekonstrukci podoby člověka z jeho lebky.) A nezapomínejme ani na konstábla Crabtreeho, který se ve svém moderně uvažujícím šéfovi vidí, jednou by chtěl být jako on a zatím mu alespoň spolehlivě sekunduje.
Seriál se v Kanadě stal doslova diváckým hitem a s úspěchem je sledován i v řadě dalších zemích. Velkou zásluhu na přitažlivosti má představitel hlavní role, sympatický Yannick Bisson, jenž zatím u nás není příliš znám.
Kirk (Jay Baruchel) je obyčejný kluk, ale s neobyčejným štěstím. Při své práci v letištní ochrance se seznámí až s hříšně krásnou Molly (Alice Eve), která světe div se, do něj zamiluje. Okamžitě si získá nejen Kirka, ale všechny jeho přátele, rodinu a bývalou přítelkyni. Vztah mezi atraktivní Molly a průměrným Kirkem však současně budí údiv i pochybnosti u ostatních a časem se projeví také u Kirka. I on si totiž uvědomí, že mezi ním a Molly je velký rozdíl a ona je úplně mimo jeho možnosti.
Když Charlie potkal Daphne, netušil, že bude muset o její srdce soupeřit se psem. Daphne má totiž psa jménem Panenka. Jenže Charlie všechny psy z duše nenávidí. Před Daphne však předstírá, že Panenku zbožňuje.
Ve skutečnosti se mu zvedá žaludek z toho, jak pořád někoho olizuje. Kdo by chtěl políbit holku, která je oslintaná od psa?
Když už to vypadá, že Charlie bitvu prohraje a pes bere vše, stane se něco neočekávaného. Aniž by si to Charlie uvědomil, oblíbil si Panenku tak, že se chová stejně pomateně jako všichni milovníci psů.
Kupuje jí dárky, nadšeně běhá po parku, znovu a znovu jí hází míček, i když je to už asi po miliónté. Daphne se cítí odstrčená a Charliemu dá hodně práce, aby ji přesvědčil, že ji opravdu miluje.
Co drží rodinu pohromadě? Nick Cassavetes, režisér Zápisníku jedné lásky a Johna Q., v tomto filmu o milující rodině, zkoušené – a semknuté nemocí dítěte, znovu dokazuje, s jakou jistotou umí zacházet s příběhy o hloubce lidských emocí. Cameron Diaz, Abigail Breslin, Alec Baldwin a další členové výjimečného hereckého obsazení s velkým citem oživují příběh jedenáctileté Anny Fitzgerald, která má být dárcem pro svou nemocnou sestru, ale nakonec se začne domáhat práva rozhodovat o vlastním těle. Tento akt svobodné vůle možná Fitzgeraldovy rozdělí – anebo se stane prvním krokem k vítěznému pochopení oddanosti, důstojnosti a významu rodiny.
Biografické drama HBO vypráví o pozoruhodné ženě, u níž byl v dětství diagnostikován autismus. Temple Grandinová však dokázala překonat osudové překážky a stala se z ní vědkyně, spisovatelka, ochránkyně zvířat a průkopnice vzdělávání autistů. V hlavní roli Claire Danesová.
„Nejsem jako jiní lidé. Já myslím v obrazech.“ To jsou slova Temple Grandinové, jejímuž osudu je věnováno biografické drama z produkce HBO, které režíroval Mick Jackson. Tato pozoruhodná žena, u níž byl v dětství diagnostikován autismus, dokázala s pomocí své matky, tety a učitele překonat všechny osudové překážky a proměnit svůj zvláštní dar v jedinečnou dráhu vědkyně, spisovatelky, ochránkyně zvířat a průkopnice vzdělávání lidí, kteří též trpí autismem. Hlavní hrdinku ztělesňuje držitelka Zlatého glóbu Claire Danesová, v dalších rolích uvidíme Catherine O'Harovou, Julii Ormondovou a Davida Strathairna.
Když 18. ledna 2009 nastupoval do úřadu první prezident černé pleti, Barack Obama, využily hudební a filmové hvězdy této příležitosti, aby mu vzdaly hold. Někteří o něm mluvili, jiní pro něj zpívali.
Už samotný názov dokumentárnej snímky explicitne naznačuje, že pôjde o tri tzv. izby - vhodnejšie miesta. Každej izbe náleží aj príslušný špecifický názov, ktorý takpovediac popisuje život v danej izbe. Fínsky režisér Pirjo Honkasalo nás povodí po vojenskej akadémii v Sankt Peterburgu, po vojnou zničenom a nádej hľadajúcom čečenskom Groznyj, aby sme nakoniec zavítali do stepmi popretkávanej Ingušskej autonómnej republiky ležiacej pod severnými hradbami Kaukazu.
Kdysi žila dívka, jejíž srdce tlouklo rychleji, než ostatním. Jeho zvuk byl natolik hlasitý, že narušoval stereotypní životy sousedů. Snažila se vysvětlit, že srdce, které nosí, je srdcem ptačím, protože ona je pták uvězněný v těle ženy. Lidé se jí prvně vysmívali, časem si na její odlišnost zvykli, ale jednoho dne se stalo něco pozoruhodného. Ten doposud nesnesitelný hluk zmizel. Zmizel nad hlavami lidí, vysoko v oblacích... A nastalo ticho.
Když se náhodě pomůže, může jeden přijít v momentě skoro o všechno. Jako ten hezoun Santi. Ani se nestačil rozkoukat a nemá snoubenku, práci, ani luxusní auto a ještě má přeražený nos. Tohle ale zase kamarádi z fotbalového klubu Podezřelá parta nechtěli. Ta falešná esemeska jeho snoubence, to měl být jen nevinný žertík. Po důkladné poradě tak nakonec přijmou sázku. Buď do jednoho měsíce Santimu vrátí všechno, o co přišel, nebo mu prozradí, jak to všechno bylo. Má to ale jednu podmínku: Santi musí všechno dostat zpátky tak, jak o to přišel - aby neměl ani tušení, že to zařídil někdo jiný. Jenže jak sehnat někomu jinému dívku, práci a auto? A zrovna oni, kteří v životě nikdy nic nevyhráli?
Phillippe Le Tallec je vynikající vědec v oblasti molekulární biologie žijící ve Spojených státech amerických již patnáct let. Rozhodne se však nyní namísto dalšího budování kariéry vrátit do Francie a starat se o svoji patnáctiletou dceru a dohnat tak ztracený čas zasvěcený biologii. Jenže jeho pubescentní dcera má rozhodně jiné zájmy, než budovat vztah se svým vědatorským otcem...
