Je 5. dubna, 1968, den po vraždě Martina Luthera Kinga Jr. Ve chvíli, kdy v centrech amerických měst propukají vlny nepokojů, James Brown přilétá do Bostonu na plánovaný koncert. V obavě z přílivu rozhněvaných Afro-Američanů do centra města chce nově zvolený starosta koncert zrušit, ale je přesvědčen mladým černošským členem rady, aby koncert nejen neodvolával, nýbrž aby jej živě vysílal v televizi, v naději, že lidé nepůjdou do ulic. Tento dokumentární snímek v produkci VH1 rekonstruuje kypící napětí doby, analyzuje ambivalentní vztah Browna k hnutí za občanská práva a prezentuje tohoto "kmotra soulu" v jeho nejlepší formě, jako showmana i vůdce.
V roce 1977 bylo město New York na pokraji ekonomického a společenského úpadku - téměř zbankrotované, zamořené násilím, v rozkladu, terorizované sériovým vrahem. Ale v půdních bytech, parcích a zašlých barech nová generace experimentovala s novými styly a vytvářela nové zvuky, které měly časem přetvořit populární kulturu po celém světě. Byl to rok Studia 54 a CBGB, b-boys a Talking Heads. NY77 je koláží zářivých grafických obrazů, zrnících archivních záběrů a barvitých vzpomínek novinářů, politiků a klíčových muzikantů, jako například Afrika Bambaataa, Tommy Ramonea a Chris Steina ze skupiny Blondie. Snímek splétá rozmach diska, punku a hip-hopu do většího příběhu o New Yorku v převratné době tvůrčího kvasu.
Od hrozby vězení až k prezidentské poctě, Pete Seeger měl prostě neobyčejný život. Téměř 70 let byl tento legendární folkový zpěvák hlasem amerického svědomí, promlouvající proti rasismu, ekonomické nerovnosti, znečisťování prostředí a válce. Syn hudebníků opustil studia na Harvardu, aby zpíval pro komunistickou stranu, Tu po odhalení Stalinových zločinů opustil, nikdy se však nevzdal jejích původních ideálů. Během měnících se časů a dlouhých let na černé listině zdvihal svůj hlas (a své nepostradatelné bendžo) proti nespravedlnosti, kdekoliv ji viděl. Většinou vyprávěný Seegerovými vlastními slovy a obsahující poklony od obdivovatelů jako Dylana a Springsteena, tento dokument je uctivou poklonou velkému umělci a bojovníku za mír, světáckému muži věřícímu v základní americké hodnoty.
Laskavý portrét fanoušků kapely KISS, kteří svou posedlost přeměňují v životní styl a ukázka ne vždy radostných následků toho, když se zbožňovatelům a zbožňovaným zkříží jejich cesty. Málokterá kapela si získala tak fanatickou oddanost, nebo inspirovala své fanoušky k tak přehnané extravaganci a převlekům, jako KISS. V polovině devadesátých let, kdy se tito králové glam-metalu rozešli a dočasně opustili barevný makeup a jevištní pyrotechnická show, se takzvaná KISS armáda ujala úkolu navrátit dny slávy. Pořádala setkání fanoušků a podporovala revivalová vystoupení celé řady převlečených, oheň dštících napodobitelů. KISS tě milují je laskavý portrét fanoušků kapely KISS, kteří svou posedlost proměnili v životní styl, dokonce i kariéru, a ukázka ne vždy radostných následků toho, když se cesty zbožňovatelů a zbožňovaných zkříží.
V Senegalu, zemi s jednou z nejživějších hip-hopových scén v Africe a obyvatelstvem, jehož značná část je mladší 25ti let, jsou rap a politika neoddělitelné. Veřejná podpora hip-hopové komunity byla ve volbách v roce 2000 rozhodující pro vítězství reformního prezidentského kandidáta Abdoulaye Wade nad jakoukoli změnu odmítající socialistickou vládou. O sedm let později je však Wade oním zatvrzelým držitelem moci, viněným z korupce a ekonomické krize trápící jeho zemi. Demokracie v Dakaru sleduje prezidentské volby v Senegalu v roce 2007 očima místních rapperů, od MCs z ghett po světové hvězdy jako Didier Awadi a Pee Froiss, kteří oscilují mezi deziluzí a nadějí, a používají hudbu jako zbraň.
Vášnivý portrét života orchestru a zároveň fascinující road-movie v jednom. Režisér Thomas Grube doprovázel Berlínskou filharmonii na jejich asijském turné a sbíral osobní názory hudebníků na jejich původ, motivaci i obavy. Pod taktovkou kontroverzního Sira Simona Rattlea hraje orchestr díla Richarda Strausse, Ludwiga van Beethovena a současného skladatele Thomase Adése, která na zeměpisných i intelektuálních cestách těchto hudebníků fungují jako ukazatele. Působivý původní hudební doprovod znějící ve filmu, je z pera Simona Stockhausena, syna legendárního skladatele Karlheinze Stockhausena.
Scenárista a tentoraz aj režisér Chris Solimine prichádza s príbehom amerického hackera Raya (Norman Reedus) , ktorý bol v USA odsúdený za podvody v bankových transakciách a má zakázané používať akýkoľvek počítač na akýkoľvek účel. Počas rehabilitácie, keď sa štát snaží vytĺcť z Raya jeho koníček, je Ray unesený a ocitá sa v Moskve, kde má možnosť presvedčiť sa, že nie Amerika, ale Rusko je dnes krajinou neobmedzených možností.
Očami 16-ročnej pubertiačky Leny môžeme sledovať stret dvoch kultúr a vývin vzťahov zaľúbenej nemeckej rozvedenej psychoterapeutky Doris a tureckého kriminalistu, vdovca Metina. Humorné i ťažké situácie im spôsobujú najmä ich deti – každý má párik: syna i dcéru. Ibaže dovtedy, kým nezačali žiť v jednej domácnosti, boli vychovávaní v rôznom duchu – jedni v moslimskej viere, druhí vysoko liberálne. Situáciu zamotáva fakt, že štvorica detí sú adolescenti.
Lena si už zvykla, že jej nekonvenčná matka Doris, rozvedená psychoterapeutka, je stále do niekoho zaľúbená. Preto neberie vážne pozvanie do čínskej reštaurácie, kde – ako predpokladá – matka chce oznámiť rozchod s Albáncom a nový vzťah s ďalším nápadníkom. Aké je však Lenino prekvapenie, keď sa z matkinho nápadníka vykľul kriminalista z Turecka Metin, ktorý sa ako vdovec usadil v Nemecku aj svojimi dvoma deťmi, synom Cemom a dcérou Yagmur. Vrchol všetkého je, keď sa tí dvaja rozhodnú žiť v jednej domácnosti. Lena prisahá, že im to svojimi pubertálnymi zmenami nálad osladí tak, že sa rozídu.
Láskyplný portrét zpěvačky, která porušila trendy a zlomila tabu své doby, přežila drogovou závislost, alkoholismus, vězení a znásilnění a přesto se stala jazzovou královnou. Ač přežila závislost na heroinu a alkoholu, vězení, čtyři rozvody a znásilnění, Anita O'Day se necítila obětí. (Není divu, že její poslední album, které vydala několik měsíců před svou smrtí v roce 2006 ve věku 87 let, nese název Nezničitelná). Sama sebe považovala za „šťastného ztroskotance.“ Krásná a silná, tato "Jezebel jazzu" během sedmi dekád své kariéry zažila mnohé, přesto vždy vystupovala se širokým úsměvem a písní na rtech. Tento láskyplný portrét pojednává o protivenstvích zpěvačky, která se nebála jít proti trendům a tabu své doby, ale hlavně je oslavou jejího plného, hlubokého hlasu, jedinečného frázování, smyslu pro improvizaci a podmanivého vystupování na pódiu; je svědectvím o jejím nezaměnitelném postavení v panteonu jazzových královen.
Historie zvuku, který poskytl jádro moderní rytmické hudbě - typické rytmy, pružné basy a rozlehlé ozvěny jamajského dub reggae. Můžete si představit svět bez dub hudby? Postpunk, techno, hip-hop, drum 'n' bass a jejich následné styly dluží velkou část svého zvuku typickým rytmům, pružné base a rozlehlým ozvěnám jamajského dub reggae. Dub Echoes sleduje čtyřicetiletou historii tohoto stylu a jeho celosvětový vliv, od prvních nahrávek instrumentálních "verzí", přes průlomové studiové kouzelnictví producentů King Tubbyho a Lee "Scratch" Perryho, až k diaspoře dubu, která tento styl rozšířila do světa (zejména do Velké Británie a Brazílie). Dub se stal základem současné rytmické hudby, což dosvědčují experti jako například Mad Professor, Sly & Robbie, Don Letts, LTJ Bukem a Thievery Corporation.
