Dokumentární film o genocidách, jenž se snaží poukázat na hrůzy, kterými si prošly některé národy v dávných dobách, ale i v současnosti. Hlavní pozornost je věnována genocidě Arménů, která je považována za vůbec první v 19. století. Nechybí rozhovory s na slovo vzatými odborníky, s lidmi, kteří genocidu přežili, ale také s lidmi, kteří se snaží upozornit na to, že se genocidy staly a stále ještě stávají. Takovými jsou právě členové populární hard-rockové skupiny System of a Down. Hudba této kapely dobprovází celý film a samotní členové, jenž jsou potomky Arménů, poskytli několik rozhovorů. Snímek režírovala v roce 2006 Carla Garapedian a získal ocenění AFI Audience Award za nejlepší dokument.
Hrdinou americké rodinné komedie je dvanáctiletý Owen, který se náhodou střetne s trojicí zlodějů diamantů. Když jejich pes, v jehož obojku je ukryt lup v hodnotě pěti milionů dolarů, uteče do lesů, chlapec se s ním schová do tajné skrýše…
Hrdinou americké rodinné komedie je dvanáctiletý Owen, jenž se střetne s trojicí lupičů, kteří ukradli vzácné diamanty. Jejich šéf Jackie Seemoore je ukryl do obojku slepeckého psa a v přestrojení se mu podařilo propašovat lup v ceně pěti milionů dolarů z letiště. Když však zastaví u dálnice a chlapec chce dát žíznivému zvířeti napít, pes uteče a nastává honička po okolních lesích. A protože Owenovi je jasné, že tu něco nehraje, schová se i se psem do tajné opevněné skrýše. Ta sice stojí v místech, kde údajně žije legendární stařec zvaný „blázen z hor”, jehož se všichni bojí, ale teď se hodí jako útočiště před rozzuřenými zloději. V režii Marka Stouffera hrají Luke Benward, French Stewart, Kelly Perine, Kevin Farley a Brittany Curranová.
Už druhým měsícem řádí v Petrohradě sériový vrah. Každou středu se jeho obětí stane dospívající dívka. Atmosféra by se dala krájet, všude je cítít strach rodičů, kteří se bojí o své dcery. Vyšetřovatelem vražd se stane kapitán Petr Mojsejev (Alexej Guskov), kterého vyšetřování přivede až do oblastního města Světlogorsku, kde mu vrah dá najevo, že je blízko a že příští středu se chystá vybrat si další oběť.
Pokud jde o šíři výrazového rejstříku, nemá Abbás Kiarostamí mezi režiséry své generace konkurenci. V jeho vyhroceně autorské tvorbě lze nalézt dokumenty (Avaliha, 1989), inscenované rekonstrukce zpráv z černé kroniky (Detail, 1990), klasicky vystavěná rodinná dramata (Kde je dům mého přítele?, 1987) i snímky experimentující s vyprázdněnou narací (Deset, 2002). Člověk by jen těžko našel tvůrce, který během jediného roku napíše scénář ke kriminálnímu thrilleru (Šarlatové zlato Džafara Panahího, 2003) a zároveň natočí důsledně minimalistickou poctu Jasudžiróovi Ozuovi, složenou z pěti čtvrthodinových záběrů, v nichž jediné vzrušení obstarává linie obzoru snímaná nehybnou kamerou, křik ptáků a mořské vlny pozvolna dopadající na pobřeží (Pět, 2003).Šírin patří bezpochyby do té druhé - experimentálnější a přirozeně i méně oceňované - větve Kiarostamího tvorby. Po úvodní sekvenci složené ze středověkých miniatur, jež zachycují legendární milostný příběh arménské princezny Šírin a perského krále Chusreva, následuje 85 minut vyplněných detaily ženských tváří upřených na plátno - v jakémsi kině je promítán film o muži, jenž byl pro svou lásku ochoten obětovat trůn a zabíjet přátele, a ženě, které ani její krása nepřinesla štěstí. To vše je však divákům Kiarostamího Šírin skryto - historie milenců k nim doléhá jen skrze zvukovou stopu a chvějivé vlny úsměvů a slz, jež se střídají na obličejích žen v publiku.
Jakkoli může koncept Šírin na první pohled působit jako monotónní režisérské cvičení, je zkušenost, kterou sledování tohoto filmu nabízí, ohromující. Jediné a jednoduché - avšak do extrému dovedené - gesto umožňuje režisérovi převracet nejen pozici filmových diváků a hrdinů, ale i obvyklé hierarchie zavedených opozic: tradiční patetický a z mužské perspektivy vyprávěný příběh náhle ve zvoleném úhlu pohledu ustupuje před sérií nevzrušivě intimních a nahlas nevyslovených ženských dramat (paradoxně vyjadřovaných měkkými gesty nejslavnějších íránských filmových hvězd). Filmy svým divákům zpravidla nabízejí jen záplavu útěšných odpovědí - Šírin před ně naopak staví jen otázky. Mezi nimi nejvýrazněji ty, jež se objevují v podtextu mnoha Kiarostamího sebereflexivních snímků: Co je to vlastně film? A co naše životy, jež se v něm občas odrážejí? -
Jan Kolář
Matka představená je šokována slepou a fanatickou vírou mladé novicky Hadewijch a pošle ji pryč z kláštera, aby objevila sebe samu. Hadewijch se znovu stává Céline, dvacetiletou dcerou ministra francouzské vlády. Její vášnivá láska k Bohu, vztek a setkání s Yassinem a Nassirem ji svedou na nebezpečnou stezku. Po vypovězení z kláštera se Céline vrhne do prozkoumávání svého okolí. Potkává arabského mladíka Yassina a brzy spolu s ním navštěvuje koncerty a projíždí se na skútru po Paříži. Céline však nechce sex a neustále odolává Yassinovým návrhům, z čehož je mladík nešťastný a zmatený. Yassine má bratra Nassira, který je fanatickým vyznavačem své víry. Jakmile se Céline seznámí s Nassirem a zjistí, že sdílejí společné myšlenkové základy (navzdory faktu, že ona je Křesťanka a on Muslim), může začít drama.
Domingos Xavier, odbojář proti portugalské nadvládě, je zatčen policií a odvlečen do vězení. Jeho žena Maria se ho společně s malým synem vydávají hledat. Sledujeme tedy jejich putování a kruté výslechy Domingose. Film vznikl na motivy povídky Luandina Vieyry "Skutečný život Domingose Xaviera".
Hejna hladových žraloků, hravé delfíny, přítulné kanice i gigantické ryby. Ty všechny potkáme na naší dlouhé cestě.
„Věříme, že žraloci jsou mírumilovní“,
tvrdí Steve Lichtag poté, co se u ostrova Walker´s Cay zůčastníme jejich divoké hostiny z bezprostřední blízkosti. Na cestě Karibikem potkáváme hravé delfíny i přítulné nassauské kanice. Expedice ale míří až do Mexického zálivu, aby objevila gigantické, kriticky ohrožené kanicovité ryby. Dosahují váhy až tři sta kilogramů.
Cesta za neuvěřitelnou murénou a krutými lovci z Bahamských ostrovů.
Chvíle okouzlení, ale i napětí zažijeme v tajemných mořských hlubinách.
Pronikneme do vraku lodi a setkáme se zde s obávaným dravcem - zelenou murénou. Ta nás i potápěče šokuje svým neuvěřitelným chováním. Naši podmořskou kamarádku opouštíme a plujeme k Bahamským ostrovům za lovci langust. Zúčastníme se jejich lovu a pátráme v otevřeném oceánu po stopách rybářů lovících pomocí rybích pastí. V jejich lovištích najdeme hejna hladových žraloků. I s těmi se však brzy spřátelíme. Konečně nacházíme smrtonosné pasti, po kterých jsme pátrali.
Tři přátelé se setkávají u pobřeží Jižní Afriky, aby se tváří v tvář střetli s nejobávanějším žralokem - Velkým Bílým lidožravým.
Každý z nich se s ním už setkal, každý jinak. Pro potápěče Andrého Hartmana je to téměř běžná schůzka, snad nikdo o velkém bílém neví více, než on. Mořský biolog Ryan považuje tajemství tohoto dravce za vědeckou výzvu a nejmladší Mark si stále připomíná hrůzné okamžiky, když ho obrovský bílý žralok při surfování napadl. Díky zkušenému Hartmannovi se Ryan i Mark mohou přiblížit obávanému predátorovi až na dotek. Nakonec se všichni shodují v tom, že Velký Bílý žralok pro ně zůstane už navěky osudovou postavou – opravdovým pánem moří.
Český výzkumník Tomáš strávil v thajských a laoských horách téměř dva roky, aby se za každou cenu dopátral příčin křivd a násilí, která jsou na Akhajích a jejich dětech páchána. Domorodý horský národ Akha žijící na území zlatého trojúhelníku se absurdně stává obětí rozvojových programů západních civilizací. Mladý český výzkumník se opakovaně do těchto oblastí vrací, aby kmeni Akha pomohl. Postupem času se s vesničany natolik sblíží, že ho mezi sebe přijímají. Čím více do problematiky mezinárodní pomoci proniká, tím více se stává pro některé západní organizace na území Thajska a Laosu nežádoucím. Za dramatických okolností je donucen tuto oblast opustit a přináší tak otřesná svědectví o humanitární katastrofě, která tento národ likviduje. Dramatický dokument o malém horském etniku byl zpracován podle skutečné události.
