Policista Hajime Katayama ovládající karate dostane za úkol vyšetřit dva roky starý případ přepadení vozu převážejícího peníze v městě Sapporo, při kterém bylo ukradeno 150 milionů jenů, a policie přitom získala jedinou stopu - jadérko jabloně uchycené v botě jednoho ze zlodějů, které při přepadení odpadlo z podrážky a zůstalo v přepadeném vozidle. V místní pěstitelské stanici Hajime požádá pracovnici Shibonu Ishidoya o vyklíčení jadérka, a do dívky se při tom zamiluje. Semínko roste, až se zloději o této naději dozvídají z místních novin, stanici vydrancují a Shibona je zabita. Zůstane jediná stopa v podobě fialových listů vzácné jabloně. Katayama se poté tréninkově ujme chlapce Takeshiho, kterému spolužáci ubližují. Začne Takeshiho učit karate, a tehdy se seznámí s jeho matkou Sumie Murobuse a začnou se pomalu sbližovat. Jaké je však jeho překvapení, když na její zahradě objeví vykvetlou jabloň s vzácnými fialovými listy.
Domovem mladého Rubena je rozsáhlý rodinný statek, který obývá společně se svou matkou a skromným dvoučlenným služebnictvem. Nic z jeho krás, a dokonce ani z krás pozdního devatenáctého století, v němž žije, ale nikdy neuvidí. Je totiž slepý. A za tento hendikep nenávidí celý svět, který pak častuje stále méně zvládatelnými výbuchy zlého hněvu a zuřivosti. Možná je ale přeci jen spása na dosah. Do Rubenova chaotického, strachem a hořkostí přeplněného života totiž přichází Marie, bolestným mládím zjizvená, a přesto velmi silná a tvrdohlavá žena, která jako albínka ví, jaké to je být jiný a vyčleněný z kolektivu. A protože jí v životě nejvíce pomohly knihy, věří, že by jejich stránky a v nich ukryté příběhy mohly být lékem i na Rubenovu zlomenou duši. Začíná mu proto číst. A jelikož je prvním člověkem, který se odmítá sehnout před tyranovou záští, získá dokonce i víc než jen Rubenovu pozornost. Získá jeho lásku. V momentě, kdy přichází doktor s dobrou zprávou, že by nejnovější výdobytek moderní vědy snad mohl pomoci Rubenovi znovu vidět, ale Marie propadá panice. Bojí se, že by jediný pohled na její bělostné vlasy mohl zničit cit, který mezi oběma vyklíčil. V hlavních rolích evropského koprodukčního historického dramatu, oceněného Zlatým gryfem z mezinárodního filmového festivalu v italském Giffoni, se českým divákům poprvé představí
Děj hororu se odehrává v ospalém městečku Riverton ve státě Massachusetts, kde koluje legenda o sériovém vrahovi s rozpolcenou osobností - rivertonském rozparovači. V den, kdy zemřel, přísahal, že se vrátí, aby zavraždil sedm dětí, které se v noci téhož dne narodily (říká se jim Rivertonská sedma). Patnáct let to byla jen povídačka pro děti - až do šestnáctých narozenin dětí z Rivertonské sedmy, kdy je neznámý útočník začne jednoho po druhém vyvražďovat. Zrodil se rozparovač znovu v těle jednoho z nich, nebo snad tehdy vůbec nezemřel? Přežil snad pád do řeky v hořícím voze ambulance? Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno, policie tedy věřila v logické vysvětlení, že leží na dně řeky - ale je to tak opravdu? Vše závisí na jednom šestnáctiletém chlapci: musí záhadu rozluštit dříve, než bude on i zbytek Rivertonské sedmy mrtev.
V celách je veľa zla, veľa zlých príbehov a životov, o ktorých nemáme ani šajnu. Po samovražde jedného z odsúdených sú jeho spoluväzni vypočúvaní. Čo sa stalo, ale hlavne prečo?
„V čase, kdy život je vpůli své pouti, jsem zabloudil, kolem byl hustý les, já z pravé cesty zabředl v houšť proutí.“ Citát z Dantova Pekla přesně uvozuje stav hrdiny filmu, manažera, stiženého krizí středního věku, jehož existence uprostřed materialisticky vyprázdněného, dekadentního světa novodobého estonského kapitalismu se krok za krokem začíná rozpadat.
Na počátku byl pes, omylem přejetý cestou z otcova pohřbu, a útěk do lesa, kde ho chtěl Toník ukrýt. Desítky uťatých rukou, které tu našel, byly ale jen začátkem jeho cesty ke kořenům vlastní morálky, začátkem fantaskní, halucinogenní odysey, během níž se ubohý Toník postupně vzdaluje konkrétním osobám a vztahům svého života a noří se hlouběji a hlouběji do (sur)reality symbolů a alegorií. Režisérova obrazově fascinující černobílá úvaha o skutečné povaze dobra je stejně intelektuálně stimulující jako hravě úsměvná a peklo, do nějž ústí, je nevyhnutelné.
Děj se odehrává v období rusko-švédských válek. Konkrétně v roce 1595, kdy boje ustaly a obě země posílají své skupiny, aby vytvořily a zmapovaly nové hranice. Oba tábory spolu ale nevycházejí dobře. Hlavními hrdiny jsou dva finští bratři Knut a Erik zastupující švédskou stranu. Mladší z bratrů, Knut, je student, který nemá s válkou mnoho společného a ke skupině se připojuje jako geograf, potažmo kartograf a výsledná mapa má být součástí jeho studií. Starší Erik je válečný veterán, který si jen těžko zvyká na období míru a "přátelství" s ještě nedávnými nepřáteli. To vyústí v problémy především s vesničany, ke kterým se chová stále jako za války a považuje je za zrádce. Jedna potyčka končí smrtí. Knuta pronásledují na další cestě výčitky svědomí v podobě ducha dívky, které v té vesnici nepomohl. Skupina však pokračuje dál a dostává se do velkých, nezmapovaných mokřin. Uprostřed nich nacházejí bezejmennou vesnici s tajemnou a děsivou historií, pojící se k blízké finské sauně.
V sevřeném příběhu evropského koprodukčního snímku Arabské noci, jehož výchozím tématem je pomýlenost západních představ o arabském světě, vyústí v tragédii posedlost lucemburského muže alžírskou ženou. Snímek zdobí dobré herecké výkony a stejně kvalitní produkce. [43. MFFKV 2008]
S humornou nadsázkou jsou tu vylíčeny pohnuté osudy Alexe, kterého rodiče odvezli do emigrace. Po letech, po autohavárii, při níž zahynuli a on ztratil paměť, si ho do rodného Bulharska odváží jeho svérázný dědeček Vasil. Vrací mu nejen pocit identity, ale utvrzuje v něm i vědomí světoobčana. [43. MFFKV 2008]
V apríli roku 1945, kedy Rusi vpochodovali do zruinovaného mesta Berlin sa začína trýznenie civilného obyvateľstva. Masové znásilnenia žien rôznych vekových skupín sú na dennom poriadku. Tu sa začína dráma fotografky Anonymy (Nina Hoss), ktorá hľadá pomoc a lásku u jedného z ruských dôstojníkov (Evgeny Sidikhin). Znásilnenia nemeckých žien ruskými vojakmi boli do dneška tabu. Autor (Max Färberböck) vám prináša zdrvujúci pohľad do zákulisia týchto udalostí.
Trojice protínajících se železničních tratí s trojicí nádraží – Kings Cross, Euston a St. Pancras – mění londýnskou čtvrť Somers Town v ostrov. Na něm se setkávají Tommo a Marek, dva dospívající chlapci, kteří jsou trosečníky ve svých rodinných vztazích. Najdou v sociální tragikomedii režiséra Shanea Meadowse společně nový smysl života? [43. MFFKV 2008]
