Filmy online ke shlédnutí zdarma

Půvabná žena, která vede se svou matkou rodinnou taneční školu, se vášnivě zamiluje do uzavřeného a málomluvného elektrikáře. Intenzivní, ale krátké chvíle štěstí, které prožívá v náručí impulzivního milence, jsou však doprovázeny stále sílícím podezřením, že jí tají cosi temného ze své minulosti.

S bressonovským asketismem natočený film o nenaplněných citech a potlačovaných vášních. Ve filmu, stejně jako v předloze, povídce Gustava Flauberta, je hrdinkou všemi odstrkovaná a přehlížená prostá žena, čisté srdce, jež je vždy připraveno soucítit a obětovat se. Sandrine Bonnaireová v roli Félicité exceluje svým psychologicky jemně odstíněným výkonem. [43. MFFKV 2008]

Ve svém osmém filmu jihokorejský autor Hong Sang-soo opět pojednává o frustracích, chtíči a sebereflexi příslušníků moderní dospělé generace, ale opustil svůj typický vyprávěcí systém dublování událostí. Namísto něj volnou deníkově epizodickou strukturou sleduje osudy vykořeněného Korejce v Paříži. [43. MFFKV 2008]

Chcete být milovanou a milující manželkou a zároveň špičkovou právničkou v podniku, kde jako právník pracuje i váš muž? Stojí za to nebezpečně koketovat s nejvyšším šéfem? Komedie Léy Fazerové se tváří feministicky, ale kvůli tomu nepřehlíží staré pravdy o partnerských vztazích a citech. [43. MFFKV 2008]

Dobře situovaní italští manželé středního věku jsou nuceni čelit nečekané životní krizi. Muže vyhodí z firmy, kterou spoluvlastnil, a on je stále více deprimován marnými pokusy sehnat nové místo. Role živitele rodiny se ujme jeho kultivovaná žena, mezi partnery se ale začnou vyhrocovat konflikty. [43. MFFKV 2008]

Působivý a drsně nevybíravý snímek konfrontuje diváka se světem dětské prostituce a černého trhu s orgány v Thajsku. Zvolenou problematiku pojímá bez unylého sentimentu, ale zato s pečlivou komplexností. Ukazuje nejen oběti, ale i tíhu vnitřní viny těch, kteří poptávkou motivují obchod s dětmi. [43. MFFKV 2008]

Pouhých čtrnáct kilometrů dělí severní Afriku od Španělska. Pro imigranty je to ale neuvěřitelně dlouhá cesta, která dokáže zabrat i několik let. Neustále budou přicházet a umírat, protože historie dokázala, že neexistuje zeď, jež by byla schopna zadržet jejich sny... To vše ve svém snímku zachytil jeden z nejrenomovanějších španělských dokumentaristů.

Hlavní hrdina, kluk jménem Coop, žije obyčejný život, ovšem až do doby, než jeho mladší sestra přinese domů nevinně vypadající kotě. To ale vůbec není tak nevinné, jak vypadá, a Coop brzy odhalí, co má kočka za lubem. Není to ale snadné dokázat, protože kočky jsou, jak známo, všemi mastmi mazané a Kat dobře ví, jak svést vinu na Coopa...

Jónova první žena tragicky zemřela, nyní se pedagog ve středních letech chystá oženit podruhé – se svou někdejší, o něco mladší studentkou. Hladkému průběhu svatby však zabraňuje množství okolností, jež přinášejí nejednu komickou situaci a napomáhají i charakterizaci hrdinů, kteří se v předsvatebních dnech na osamělém ostrově vyrojili. Nikoli slavnostní ceremonie, ale to, co jí předchází, přináší nutkání k sebereflexi i zlomová rozhodnutí. Komedie s tragickými akcenty inspirovaná postavami Čechovovy hry Ivanov využívá rovněž stereotypy „svatebních filmů“. Událost nahlíží z pohledu mužských hrdinů, pouto mezi nimi pomáhá tmelit i samotný film. Kamarádské popichování i partnerské hašteření probouzí spíše smích než obavy, černé ladění humoru však snímek jasně vymezuje jako neselankovitý a neomylně ho zasazuje do oblasti severských kinematografií. [44. MFFKV 2009]

Příběh o rodinném prokletí odehrávající se na pozadí politicko-náboženského konfliktu. Elías se provinil vůči Bohu a tíží ho strach z očekávané odplaty. Je přesvědčený, že boží hněv v podobě předčasné smrti dopadne na jeho osm dětí. Aby odvrátil osud a vysloužil si u Boha odpuštění, uchýlí se do ústraní a zasvětí svůj život stavbě kostela... Příběh je vyprávěný očima Elíasova nejmladšího neduživého syna Aureliana, který rodinnou ságu zachycuje prostřednictvím kreseb. Jsou to však Elíasovy chyby, které mění směr událostí, nikoli boží odplata. To, že neschopnost odpustit ostatním a především sobě samotnému svaluje Elías na Boha, prohlédnou aspoň některé z jeho dětí... Prvním impulzem k natočení filmu bylo pro režiséra objevení deníkových záznamů S. Kierkegaarda, ve kterých filozoflíčí strach z předčasné smrti, vyvolaný jeho otcem. Události dvacátých let 20. století pak režisérovi pomohly převést příběh z protestantského prostředí do katolického a mexického a na pozadí historického kontextu zobrazit iracionální „náboženské šílenství“.