Seriál Crusoe je inšpirovaný svetoznámym románom Daniela Defoe. Robinson Crusoe stroskotal na opustenom ostrove a je odsúdený k životu odtrhnutému od civilizácie, tak sa zdá, naveky. Nestráca však nádej a stále dúfa, že raz pri brehoch jeho ostrova zakotví loď, ktorá ho vezme späť domov – k svojej milovanej žene a deťom. Okrem dobrodružstiev, ktoré spolu s Piatkom na ostrove zažívajú nás Crusoe spomienkami zavedie do minulosti, kde sa dozvedáme o jeho detstve, o jeho láske Susannah, či o tom ako zachránil Piatka.
Skupinka chorvatských fašistů obsadí strategicky důležitý bod v západní Bosně a zajme skupinu muslimů. Drží je jako rukojmí. Hlavní hrdina Martin jednoho zajatce zastřelí a ukradne jeho hodinky. Poté se příběh přenáší do roku 1993, kdy Martinův vnuk Tomo přichází jako jeden ze šesti vojáků chorvatské armády na stejné místo. Tam bojují s bosenskými vojáky, které porazí. Několik jich zajmou, ale přichází rozkaz všechny zajatce zabít. Mezi zajatými vojáky je také vnuk muslima, který byl zabit Martinovým dědečkem.
Pět žen se ocitne na francouzském okupovaném území s úkolem zachránit britského geologa a zabít německého plukovníka. A Louise, Jeanne, Suzy, Gaëlle a Maria tvoří úžasný odbojový tým.
Píše se květen 1944 a skupina pěti žen zapojených do odboje seskočí padákem na okupované francouzské území se speciálním úkolem. Mají zachránit britského geologa, který byl zajat v Normandii a zabít německého plukovníka SS Heindricha. Skupinu vede vdova po vůdci odboje Louise (Sophie Marceauová), která prošla střeleckým výcvikem. Jeanne (Julie Depardieuová) je tvrdá holka, která se nerozpakuje zabíjet. Někdejší showgirl Suzy (Marie Gillainová) bývala Heinrichovou milenkou. Gaëlle (Déborah Françoisová) je odbornice na výbušniny, která zoufale touží po akci. A Maria (Maya Sansaová) je italská šlechtična, která v utajení pracuje pro francouzský odboj. Příběh pěti žen, které se staly hrdinkami, byl inspirován skutečným osudem Lisy Villameurové, která působila za 2. světové války ve francouzském odboji. Francouzské válečné drama režíroval Jean-Paul Salomé.
Jaro 1936. Městská čtvrť pracovní třídy na severu Paříže, která kdysi mívala své vlastní jméno, ale kterou nyní každý jednoduše nazývá Faubourg. Malé náměstí, pár obchodů, naklánějící se budovy, dlážděné ulice a olupující se fasáda kabaretu Chansonia. V této dělnické čtvrti všichni oslavují triumfální vítězství Lidové fronty ve volbách s nadšením a nadějemi na světlejší zítřek. Mezi sliby nové vlády je i slavný zákon o placené dovolené, která umožní řadě lidí spatřit poprvé moře.Tři obyvatelé Faubourgu, zaměstnanci showbusinessu a blízcí přátelé, však nesdílí divoké naděje ostatních lidí. Chansonia, kabaret, který je před tím zaměstnával, ukončil svůj provoz o čtyři měsíce dříve a oni tak zůstali bez práce. Pigoil, kulisák, 30 let u Chansonia. Bez práce může přijít o svého 12letého syna JoJo a musí se vzdát plánů na to ho vzít k moři. Milou, horkokrevný osvětlovač a záletník. Symbol „pracující aristokracie“, obratný řečník, který je odhodlán „změnit svět“. Jacky, bývalý nosič reklamy v Chansonia. Poté, co nosil řadu let jména hvězd na vývěsní desce, začal Jacky snít o tom, že jednoho dne bude sám králem kabaretu.Podporováni místními se tito tři přátelé rozhodnou vzít osud do vlastních rukou: zaberou Chansonii a produkují hitový muzikál, který jim umožní ono místo koupit. Každý z nich má odlišný motiv, ale všichni sdílí stejný cíl: najít novou rovnováhu ve svém životě.
Pedro pracuje na stavbě tunelu vedoucího nádhernou přírodou k novému hotelu. Když ho sesuv půdy uvězní uvnitř, jeho dcera Mia se rozhodne, najít ho a zachránit. Její cesta vede skrze zakletý pohádkový les, a právě tady potkává tajemného Miga.
Společně se snaží zachránit nejen jejího tatínka, ale i celou planetu před hrozící ekologickou pohromou.
Dělnice Louise (Yolande Moreauová), kterou spolu s jejími kolegyněmi přivedl na dlažbu prohnaný management továrny, přijde jednoho dne s nápadem na svérázné využití odškodného. Najímá nemotorného bezpečáka Michela (Bouli Lanners), aby jejich proradného šéfa zabil. Ač postupně přibývá mrtvol, skutečný cíl zakázky stále uniká. Dvojice hrdinů se tedy vydává za ním, a nese si s sebou i jedno malé, docela intimní tajemství. Další bizarní variace na žánr road movie je nesena pro tvůrčí duo typickou pokroucenou optikou vyprávění. Spojuje grotesku se surrealistickou absurditou a přidává pro autory typickou „politickou nekorektnost“. Zatím poslední film autorské dvojice je ironicky věnován památce francouzské anarchistky a revolucionářky Louise Michelové. [FFF 2009]
Ryuhei Sasaki je typickým japonským obchodníkem a jeho rodina, kterou živí, by si na první pohled neměla mít na co stěžovat. Jak jeho manželka Megumi, tak synové Takashi a Kenji mají v podstatě všechno, co si kdy přáli. Ale nikdo z nich netuší, že se věci brzy změní, protože Ryuhei právě přišel vinou přesunu jeho firmy do Číny o práci. A jelikož byl vychováván v rigidních poměrech, stydí se nyní tuto událost oznámit svým blízkým a raději předstírá, že je všechno v pořádku, na obědy chodí do chudinských vývařoven a doufá, že brzy najde jinou práci, které je však v Tokiu nedostatek. Ostatně tento problém řeší i Ryuheiho starý přítel Kurosu, s nímž se muž jednoho dne setká. Ani on však nedonutí poníženého Ryuheiho k přiznání a raději hraje jeho hru s ním, stejně jako Megumi, která svého muže jednou náhodou zahlédne bloumat po městě, ale nechce se s ním dostat do sporu. A i synové začnou brzy cítit, že je cosi v nepořádku. Jenže vzájemné bloky, vytvořené dlouhodobým odcizením obou generací rodiny, bráni všem jejím členům cokoli změnit.
Otevřené, na komunikační problémy soudobé japonské společnosti odkazující drama Kiyoshiho Kurosawy slavilo úspěch nejen v roce 2008 při mezinárodní premiéře na festivalu v Cannes, ale také na tuzemském Febiofestu.
Fotograf Isaac je uprostřed noci vyburcován, aby přijel vyfotografovat mladou Angeliku, která zemřela jen pár dní po své svatbě. Mladíka okamžitě uhrane dívčina krása. To, co spatří za další okamžik, mu však převrátí veškerou dosavadní existenci. Podlehne Isaac vábivému přeludu, nebo se vymaní z milostného okouzlení? Portugalský režisérský veterán Manoel de Oliveira se ve svém novém filmu vrací do oblasti u řeky Douro, kde před bezmála osmdesáti lety natočil i svůj debutový dokument. Pečlivě komponovaný snímek zaujme nejen modelovým příběhem o lásce, jež nebere na nic ohledy, ale též specifickým stylem, který směruje divákovu pozornost vždy na jedinou činnost nebo téma. Ač je příběh zasazen do současnosti, obestírá jej starosvětská patina, která mu dodává obecnější vyznění i tajemnou atmosféru. „Láska je abstraktní a láska je absolutní,“ říká režisér.
Macário stráví dlouhou jízdu vlakem do Algarve hovorem s neznámou cestující, které se svěřuje s bolestným příběhem životní lásky: sotva nastoupil ke svému strýci do prvního zaměstnání jako účetní, bláznivě se zamiloval do dívky z domu přes ulici. Její živý portrét v rámu okna a rozhodnutí se s ní oženit odstartovaly bolestné peripetie, jejichž nejsmutnějším rozměrem byl falešný happy end... Stoletý Oliveira patrně na protest proti cenám za „celoživotní dílo“, které převzal na festivalech v Benátkách a v Berlíně již před čtvrtstoletím, tvoří čím dál intenzivněji. Když roku 2003 natočil snímek s provokativním názvem Mluvený film, chtěl tím jistě sdělit, že má stále co říci, a od té doby vkládá do své filmografie dva nové tituly ročně. Jejich délka už dávno nedosahuje čtyř set minut jako u Saténového střevíčku (1985), ale i tento snímek s hodinovou stopáží dokazuje kultivovanost svého vzdělaného a sečtělého tvůrce. Přestože režisér začal tvořit ještě v éře němého filmu, stále vyniká obdivuhodnou schopností udržet krok s moderní dobou. [44. MFFKV 2009]
Téměř stoletý Manoel de Oliveira nás jako režisér (a tentokrát i jako herec) bere – pod záminkou odhalení portugalského původu mořeplavce Kryštofa Kolumba – na cestu po Starém i Novém světě. Filmový esej, v němž díky Oliveirovi opět smíme pocítit onu zapomínanou krásu, která stále kdesi přetrvává, všem dobyvatelům navzdory. [43. MFFKV 2008]
