Vypracovat se od bezvýznamných chuligánů z drsné čtvrti v Belleville až k loupežím v elegantních bankách v Paříži, to dokáže jen Simon a jeho gang. Vybírají jeden trezor za druhým policajtům rovnou pod nosem a ti se jen diví jejich drzosti. Jak dlouho bude tato banda nerozlučných přátel schopna vyhnout se krveprolití?
Třídílný klasický dokument o pohoří Karakoram. První a třetí díl sledují hlavně kulturu, historii, náboženství a život lidí v Baltistánu a severních provinciích Pákistánu. Hunza a Gilgit jsou tajemná, legendami opředená údolí v horním úseku Karakoram Highway. Prostřední díl je chronologickým popisem nejkrásnějšího treku v oblasti. Cesta vede po ledovci Baltoro na Concordii, křižovatku ledovců pod čtyřmi osmitisícovkami: K2, Gasherbrumem I. a II. a Broad Peakem. Rainhold Messner a Radek Jaroš komentují obtížný výstup na K2. Film je pojat jako mnohovrstevný materiál popisující nejen horolezecké výstupy, ale celou cestu z pákistánského Islamábádu do Hunzy.
Film sa odohráva v ženskom väzení niekde v Brazílii. Vedie ho sadistická Maria Stella Splendore, ktorá sa vyžíva v mučení a občas si privyrobí predaním jednej zo svojich zverenkýň. Naopak, jej zástupkyňa Neide Ribeiro sa snaží viesť ústav presne podľa pravidiel a preto sa dostávajú často do konfliktu.
Situácia sa začne vyhrocovať po príchode väzňa číslo 578.
Příběh odehrávající se hluboko v amazonské džungli, kde poněkud psychicky narušený pár provozuje povyražení pro movité pány v podobě nabídky řady dívek, které vězní ve svém táboře. Samozřejmě i samotní věznitelé si neodpustí potěšení z mladých dívčích těl. Vězeňkyně sice plánují útěk, ale dostat se skrze džungli plnou všelijakých nástrah není vůbec jednoduché.
Film španělského režiséra Jesuse Franca začíná v nejmenované tropické zemi. Mladý profesor Jeremy Taylor (Al Cliver) se svou ženou Elisabeth (Pamela Stanford) velmi mladou dcerkou a kapitánem lodi se plaví po řece, když jsou znenadání přepadeni kanibaly, kteří zákeřně vylezou z řeky a začnou řádit. Kapitána zabijí, mladou ženu, zaživa, jak divá zvěř, roztrhají a pojídají (obzvláště se vyžívají na vnitřnostech) a omráčeného profesora unesou do své vesnice. Holčička se v podpalubí stačí skrýt, takže poté osamocena ztroskotá na pobřeží. Jeremymu se ale daří zle, kanibalové mu useknou ruku, začnou ji konzumovat a nebýt toho, že v tu samou chvíli přijde místní šaman v náručí s dívkou (kterou mezitím našel zpola utopenou na břehu řeky), asi by se mu vedlo ještě hůře. Bílá bohyně, jak ji začnou nazývat, vyvolá zmatek, Jeremymu se díky tomu podaří uniknout, je nalezen u cesty a se ztrátou paměti přiveden zpět do civilizace. Po několika letech se mu paměť vrátí a on po určitých těžkostech zorganizuje expedici, která se vrací do míst, kde zanechal dceru Lanu, z níž mezitím vyrostla celkem vnadná blonďatá dívka (Sabrina Siani). Kanibalové ji stále uctívají jako Bílou bohyni (White Godness) a vyvolený náčelník s ní smí i souložit. Členové profesorovy expedice jsou postupně vyvražďováni i pojídáni domorodci, až nakonec dojde k setkání otce s dcerou. Podaří se Jeremymu překonat všechna nebezpečenství a dosáhnout toho, aby se s ním dcera vrátila do civilizace?
Dramatický příběh několika mladých lidí, odehrávající se jedné noci ve zlínském hotelu. O smutných láskách jedné servírky z gottwaldovského hotelu Moskva. Pokus o lyrický příběh v módním stylu 60. let. Scénárista Jan Blažek byl prvním dramaturgem FSG v dobách, kdy se tam soustavněji začaly natáčet hrané filmy pro děti a mládež. Spolupracoval především na filmech Josefa Pinkavy.
Děsivý příběh ze současnosti, o mladé dívce, která poznává svého nového souseda. Později zjistí, že soused je krvelačný Vlkodlak.
Učená pře o tom, jak přežít Vánoce a transplantaci kostní dřeně. Tragikomedie s Catherine Deneuveovou v hlavní roli. „Trochu násilnický a trochu rozverný příběh“ vyprávějící o jedné rodině a jedné transplantaci. Do severofrancouzského Roubaix k rodičům na návštěvu přijíždějí jejich již dospělé děti, aby zde společně se svými rodinami oslavily vánoční svátky. Pod vlivem matčiny nemoci, spojené s hledáním vhodného dárce kostní dřeně, ožívají vzájemné ambivalence, rodinná tajemství i tragédie. Pozvolna plynoucí snímek s vtipnými dialogy a nápaditou formou vyprávění odkazuje k slavným filmovým dílům i předním evropským myslitelům, jež hojně cituje.
Když se dva muži probudí z hlubokého spánku uprostřed vesmíru, zjišťují, že si nepamatují, kdo jsou ani kam směřují. Co je ovšem ještě horší než ztráta paměti, je přítomnost vražedných bojovníků, kteří nehodlají nechat nikoho na živu, na palubě vesmírné lodi.
Ocitáme se na zdánlivě opuštěné palubě vesmírné lodi. Dva členové posádky se právě probouzejí z hlubokého umělého spánku a s hrůzou zjišťují, že trpí podivnou ztrátou paměti. Nemají nejmenší ponětí, kdo jsou a co na palubě vesmírné lodi vůbec dělají. Jediným zvukem je skličující rachot a skřípot ozývající se z centra lodi. Jediný způsob, jak se dostat ven z této cely, je úzký a tmavý světlík. desátník Bower (Ben Foster), mladší z dvojice astronautů, vleze dovnitř, zatímco druhý, poručík Payton (Dennis Quaid), zůstává a snaží se navázat rádiové spojení. Bower proniká hlouběji a hlouběji do centra lodi a odhaluje děsivou realitu. Astronauti si brzy uvědomí, že oproti původnímu zdání nejsou jedinými pozůstalými na kosmické lodi a rozmotávají její šokující a strašlivé tajemství. Přežití lidstva záleží jen na nich. [Zdroj: HBO]
Aténský prodavač motocyklů Tassos miluje svoji ženu Aliki. Opravdu moc ji miluje. Dokonce natolik, že by ji byl schopný z lásky i zabít. Anebo sebe? Každopádně do jejich vztahu zasáhne smrt. Po další velké žárlivé hádce Aliki uteče z domova a Tassos se rozjede na motorce za ní. Vinou nehody však neskončí v ženině náručí, nýbrž na „druhé straně“. Rozhodně mu ale nebude dopřáno poklidné spočinutí, právě naopak. Ostatně on sám o ně ani nestojí. Raději se vrátí coby duch zpátky do světa smrtelníků s jediným úkolem – za každou cenu získat Aliki zpět dříve, než se k ní dostane jeho nejlepší přítel. Na splnění této mise má ale proklatě málo času, pouhých pět minut. Poučí ho snad toto dobrodružství, že příliš žárlivosti je vždy jen na škodu? Možná ano, možná ne. Ale to už uvidíte sami v řecké komedie, jež spatřila světlo světa v roce 2006.