Už od dávných časů byli lidé obdařeni magickými silami schopni léčit nemoci a užívat je k ochraně před zlem. Různí mágové, čarodějové a léčitelé tyto své schopnosti drželi po staletí co nejvíce v tajnosti, a to hlavně díky Kouzelnickému kodexu. Ovšem vždy se najdou i takoví, kteří touží vyniknout nad druhé a snaží se své magické schopnosti povýšit na vyšší úroveň. Stačí jeden člověk posedlý touhou po moci a křehká rovnováha tohoto magického světa může být ohrožena. A právě touto hrozbou se stal muž jménem Magus. Nebezpečné zneužití Kouzelnického kodexu přiměje Felixe, aby se pokusil najít cestu, jak Maguse zastavit. Při svém tréninku se bude muset vyrovnat nejen s vlastními problémy, ale také se bude muset naučit ovládnout své schopnosti tak, aby magická energie dokázala nejen léčit, ale zabít. Vypadá to totiž, že Felix je jediným, kdo může zastavit podlý plán zlého čaroděje.
James "Animal" Allen (Ving Rhames) vzal vinu svého nejstaršího syna na sebe a odpykává trest ve vězení ve Folsomu. Když zde vypuknou nepokoje mezi černými a mexičany, přesunou Animala do vězení v Susanville. Zatím je venku obviněn jeho mladší syn z vraždy. Aby ochránil i druhého syna, musí se vrátit do své temné minulosti.
Strýc je mrtev...dědictví nalezeno!
Na kopcích kolem Marseille Gomez pozvedne zbraň proti Tavarezovi a donutí ho vykopat si vlastní hrob. Když se Tavarez pokusí o útěk, Gomez ho bez zaváhání zastřelí. Ale jak se s tím vyrovnají oba rodiče?
Tři bratři se setkávají v nemocnici u své matky ležící v kómatu. Aby ukrátili čas diskutují pro a proti věrnosti a nevěry v partnerských svazcích. Konverzace dvou mladších bratrů je čím dál tím víc barvitější. Na rozdíl o nejstaršího bratra, který má své pevné zásady, je jejich fantazie přivedou od slov k činům. Divácky nejúspěšnější quebecký film roku 2007.(Frankofilms2008)
Další z řady válečných dokumentů je, vedle veleúspěšného cyklu 2. světová válka, cyklus neméně zajímavý, nazvaný "VÁLEČNÉ ŠÍLENSTVÍ". Závěrečný díl dokumentu, nazvaný Válka v džungli, se věnuje jedné ze „zapomenutých“ válek. V džunglích, horách a na planinách Barmy a Číny zuřily tuhé boje mezi spojeneckými a japonskými armádami, které se vyznačovaly velkým počtem ofensiv. Tento dokument zachycuje ty znich, který byly vybojovány takovými skupinami jako byly Čindité a oddíl válečných veteránů pod vedením Luise Mountbattena a amerického generálporučíka Josepha Stilwella na straně úderných sil spojenců v bojích o cestu do Mandalay.
Jsou diktátoři vůbec někdy dobří? Je lepší militantní islamista, nebo ozbrojený demokrat? Na to hledají odpověď dvě neohrožené pákistánské ženy v rámci celosvětového koprodukčního cyklu Proč potřebujeme demokracii?
Dnešní díl cyklu "Proč potřebujeme demokracii?" si klade za cíl vyvolat diskusi o tom, zda diktátoři mohou být za některých okolností "dobří", čímž je míněno společnosti prospěšní. Tvůrci dokumentu "Večeře s prezidentem" nás zavedou do Pákistánu, země, která v posledních letech díky svému vývoji rozhodně má k této otázce co říci. Oficiální název země zní Islámská republika Pákistán, ale od roku 1999 stojí v jejím čele voják Parvíz Mušaraf. Ten proklamuje náklonnost k Západu, demokracii považuje za nezbytnost, ale mnohým se nelíbí právě vojenská moc, kterou reprezentuje. Na druhé straně máme muslimské radikály. Co by se změnilo, kdyby se dostali k moci oni? Nahlédneme nejen do prezidentského paláce, kde povečeříme s Mušarafem a jeho matkou, ale vyslechneme také názory obyčejných chudých obyvatel Pákistánu.
Dokument HBO nás zavádí do válkou zničeného Konga, kde od r. 1998 byly statisíce žen znásilněny vojáky z obou znepřátelených stran. Filmařka Lisa F. Jacksonová natočila strhující snímek o traumatizovaných obětech násilí, jež strach a zahanbení nutí mlčet.
Dokument z původní produkce HBO nás zavádí do válkou zničené Demokratické republiky Kongo, kde od roku 1998 zahynuly čtyři miliony lidí a statisíce žen bylo uneseno, znásilněno a mučeno nejen zahraničními vojáky, ale i těmi, kdo je měly chránit - členy konžské armády. Filmařka Lisa F. Jacksonová, držitelka ceny Emmy, která byla v pětadvaceti sama znásilněna třemi muži, se se štábem vydala hluboko na území Konga, aby zjistila, co se tam stalo a proč. Hovořila nejen s mírovými aktivisty, lékaři a se dvěma skupinami násilníků, kteří jsou stále vojáky konžské armády, a o tom, co dělali, vyprávějí s děsivou upřímností, ale hlavně se setkala s traumatizovanými oběťmi znásilnění. Se ženami, které sice za své ponížení nemohou, ale rodiny i společnost je považují za pošpiněné a zavrhují je. Strach i zahanbení, jež ty, co znásilnění přežily, dodnes prožívají, je nutí mlčet a svět je k jejich utrpení lhostejný…
Potom ako si umelec Peter Paleta zdriemol pod čarovným brestom zisťuje, že má schopnosť komunikovať so zvieratami v lese a že jeho maliarsky štetec získal magickú silu. Aby mohol svojim novým priateľom pomôcť prežiť, musí použiť svoje schopnosti k zastaveniu diabolského kráľa Kaktusa, ktorý chce zmeniť les na púšť.
Po tragické smrti matky, si její dvojčata Agata a Catalina vytvořila speciální vlastnost - komunikaci beze slov. Po nešťastné nehodě je Agata v kómatu. Catalina cítí bolest a tragédii, kterou prochází její sestra. Série nepřirozených situací ukazuje Catalině, že je jejich pouto čím dál, tím více silnější a že Agata děsivě volá o pomoc!
Přehrada Tři soutěsky, megalomanský projekt současné čínské garnitury, propojuje osudy mnoha lidí. Ke dvěma milionům repatriovaných lidí i k zaměstnancům obrovského říčního projektu přibývají každoročně také davy západních turistů, kteří touží během luxusní plavby proti proudu řeky naplnit své představy o tom, jaká Čína je. Trajekt díky tomu poskytuje pracovní příležitost jak mladé dívce z chudé rodiny, tak mladíkovi, který si chce vydělat, aby posílil své postavení mezi městskými vrstevníky a získal existenční nezávislost. Během plavby sleduje čínský režisér, usazený v Kanadě, nejen situaci okolo přehradního projektu, ale i celkovou atmosféru v zemi. Vystihuje rozdíl mezi oblastmi, do kterých Čína investuje, a těmi, ze kterých čerpá svou nesmírnou sílu, a všímá si drobných projevů nesvobody a ústrků. Jedna z postav filmu říká: „Hrdinové mají v Číně těžký život, ale obyčejný člověk je na tom ještě hůř." Velký podíl na úrovni filmu má kameraman Wang Shi Qing, který obrazovou stránku vybavil řadou působivých pomalých jízd a přesně komponovaných statických záběrů.
