Povídka Venkovský lékař, kterou Franz Kafka napsal v roce 1918, vyšla v knize Drobné povídky o otci. Stejně jako v autorových románových dílech i v ní zaznívá kafkovské téma odcizení a marnosti, ale také se tu objevují prvky absurdního humoru, jež Jamamura podtrhuje svou „rozevlátou“ surrealistickou animací. Podivínský venkovský lékař popisuje s bezdechou naléhavostí noční návštěvu u nemocného chlapce, k jehož loži ho dopravili „nadpozemští koně“. Doktor zaujatý vlastními problémy a plný zloby vůči lidem, kteří od něho žádají nemožné, zpočátku nezjistí příčinu chlapcovy nemoci. A i když ji posléze přece jenom objeví, vesničané ho potupí a starý doktor je odsouzen k bloudění a nekonečnému návratu v mrazivé noci. (MFF Karlovy Vary 2007)
Na venkovskou usedlost dorazí zájezd německy mluvících turistů, kteří si objednali lov na jelena. Sedmnáctiletá Ria se nemůže smířit s tím, že její otec Alf si vydělává právě tímto způsobem, a snaží se celé akci zabránit. Členem výpravy je i Augusts, který před lety z Lotyšska odešel a usadil se v zahraničí, kde žije v bezdětném manželství. S jeho příjezdem se otevírá tíživá rodinná minulost (autohavárie a následné psychické onemocnění matky), s níž se citlivá Ria vyrovnává poněkud razantním způsobem, mladicky přesvědčená o správnosti svého jednání. Temný jelen vznikl podle stejnojmenného dramatu uznávané autorky Ingy Ābeleové, jejíž hry jsou přirovnávány k dramatům Tennesseeho Williamse. Režisér Viesturs Kairišs zdařile převedl dramatický text do filmové podoby, v níž využil zvláštního půvabu jelení farmy i výrazného hereckého potenciálu všech protagonistů. (MFF Karlovy Vary 2007)
Známý francouzský herec Jean-Pierre Darroussin adaptoval ve své režijní prvotině román spisovatele Emmanuela Bova, který se proslavil také v Itálii a v Německu díky Peteru Handkemu a Wimu Wendersovi. Román i film líčí osud úspěšného pařížského právníka Charlese Benesteaua, který jednoho dne opustí svou rodinu i kariéru a pronajme si skromný byt v přistěhovalecké čtvrti. Tady chce v klidu psát a začít žít jiný život než ten dosavadní, hektický, snobský a neautentický. Charles se snaží být dobrým sousedem, ale při svých aktech vstřícnosti zažije nejedno drsné překvapení a trpké zklamání, zejména s rodinou mladého Tomasze. V komorní rovině je film příběhem člověka, jenž se snaží získat vládu nad svým životem, zastavit čas, prožívat prosté štěstí, bohužel s nejednoznačnými výsledky. V rovině sociální nechce být pohádkou o ryzích hodnotách proletariátu, dokáže tento svět reflektovat s otevřeností a poukázat na jeho trvalé a jen stěží řešitelné problémy. (MFF Karlovy Vary 2007)
Málokdo ví, že kdysi tak skandální román D. H. Lawrence Milenec lady Chatterleyové měl dvě mladší literární verze. Režisérka si pro svůj film vybrala tu druhou, vydanou ve Francii pod názvem Lady Chatterley et l´homme des bois. Na rozdíl od adaptací britských, francouzských, amerických i od české televizní adaptace z roku 1998 (se Zdenou Studenkovou, Borisem Rösnerem a Markem Vašutem), jež vycházely z oné nejslavnější třetí verze, tato neakcentuje tolik sociální, společenské ani vypjatě erotické motivy, ale klade důraz na příběh vášně, z níž se zrodí osudová láska dvou osamělých lidí. Třiadvacetiletá Constance se provdala za důstojníka a majitele dolů Clifforda Chatterleye. Píše se však rok 1917 a novomanžel se vrací z války jako mrzák. Mladý pár se uchýlí na venkovské sídlo Wragby, vzdálené veškerému společenskému dění. A tam se osamělá, nešťastná lady setkává s hajným Olivierem Parkinem a vzplane mezi nimi vášnivý hluboký cit.
Film Mezi nepřáteli nám odhaluje skutečný příběh někdejší francouzské koloniální války. „Jsem si jist, že film bude mít význam i pro jiné země, než je Francie, protože ho lze srovnat s dnešní situací v Iráku.“ režisér Florent Emilio Siri. Mladý nadporučík plný ideálů (Benoît Magimel) velí základně v Alžírsku, zemi bojující za osvobození se od Francie. Zde se spřátelí s veteránem bez iluzí (Albert Dupontel) a místním mladíkem náležícím k jejich četě. Válka a její zvěrstva však brzy podrobí jeho morální hodnoty velmi těžké zkoušce. Film Mezi nepřáteli je založen na historických faktech a předkládá dobový pohled na válku. Odkrývá přeměnu vojáků v týrané vězně a spojenců v nepřátele.
Osamělý voják z povolání Cody Cullen dostane do přední linie do Afgánistánu vánoční pohlednici pro anonymního příjemce a je tím tak dojatý, že se vydá do Nevada City, aby se setkal s její odesilatelkou Faith Spelmanovou. Když dorazí na místo, rodina Faith ho vřele přijme a on se do Faith zamiluje, přestože ona má přítele a Cody dosud neodhalil okolnosti, které ho k nim přivedly.
Utrápená ošetrovateľka nájde pokoj a inšpiráciu do ďalšieho života, keď ošetruje smrteľne chorú, ale napriek tomu silnú a optimistickú pacientku.
Jamie Spagnolettiová pracuje ako zdravotná sestra na pohotovosti a pripravuje sa na blízku svadbu. Keď jej otec, policajt, nečakane zomrie v nemocničnej izbe, ktorá je hneď vedľa tej, kde sa Jane stará o iného pacienta, jej život ovládne smútok. To, samozrejme, ovplyvňuje nielen jej prácu, ale aj vzťah so snúbencom Jeffom. To trvá dovtedy, kým sa nezoznámi s Melissou Eisenbloomovou, chorou na rakovinu, ktorá čelí smrti s optimizmom a nezlomnou vierou v Boha. Jamie sa začne preberať zo svojho žiaľu a skúma svoje vlastné náboženské presvedčenie, vrátane toho, že neverí v posmrtný život...
Policejní šéf Tom Selleck řeší tentokrát dva případy znásilnění. Zjistí, že oním násilníkem je jeden místní chlapík, který se ho dokonce pokusí zabít...
Molly (Debra Messing) má všechno, co si kdy vysnila – krásný dům, dceru a úspěšného manžela – filmového producenta, díky kterému se dostala do světa filmových hvězd a celebrit. Jednoho dne ji ale manžel opustí kvůli mladší ženě a Molly se zhroutí celý svět. Vyrovná se s nastalou situací s humorem nebo propadne depresím? Romanticko-komická minisérie, která se stala v USA velmi úspěšnou.
Frank Aungier Pakenham, sedmý hrabě z Longordu, patří k nejkontroverznějším osobnostem moderních britských dějin. Byl to excentrický bojovník toužící vyhrávat ztracené kauzy, ale jeho poslední případ - pochybné přátelství s dětskou vražedkyní Myrou Hindleyovou (Samantha Mortonová) - podkopalo jeho politickou kariéru a možná i uškodilo její usilovné dlouholeté snaze dostat se na svobodu. Jejich první setkání se odehraje ve věznici poté, co Myra požádala bývalého vládního ministra lorda Longforda písemně o schůzku. I když s tím jeho žena zásadně nesouhlasí, Frank vražedkyni vyhoví a zrodí se mezi nimi nečekané pouto. V titulní roli britského dramatu režiséra Toma Hoopera exceluje Jim Broadbent.
