Alessio na konci maturitního roku ve škole zkazil, co mohl a rodiče mu zakázali jet s kamarády po Evropě. Jenže Alessio to nevzdává a rozhodne se dohonit spolužáky na svém skútru. Krátké zastavení u moře se vyvine v sérii drobných katastrof a Alessio musí své prohřešky odpracovat u majitele pláže Tonina. Myslí jen na útěk, nakonec ale zjišťuje, že mu Tonino i jeho vykolejená rodina přirostli k srdci. Jak se postupně sžívá s novým okolím, učí se vnímavosti, trpělivosti, schopnosti rozeznávat pravé city a hodnoty od nepravých, a na konci prázdnin je zralejší, než kdyby procestoval půl světa.
Čas snění skončil. Některá místa by měla být ponechána posvátná
Skupinka šesti přátel (tři páry) se vydává na vysněnou dovolenou na pláž surfovat. Aby dojeli na pobřeží, musejí přes poušť. Tam ale zabloudí a začnou se jim dít nešťastné náhody. Jak umírají, tak se postupně probírají k posmrtnému životu jako zombie. Nakonec zůstávají jen dvě poslední dívky. Kate a Ling. Je na nich, aby zastavily prastarou sílu, která se chystá ovládnout svět.
Indický celovečerní umělecký film, natočený podle románu Sarat Chandry Chatterjee. Devdas, syn bohatého statkáře, a Parvati, dcera z chudé rodiny, se znali již od dětství. Devdasův otec odmítne dát synovi svolení ke sňatku. Zoufalý mladík vyzývá dopisem dívku, aby na něj zapomněla, protože si ji nemůže vzít proti vůli rodičů. Pak si však své rozhodnutí rozmyslí a chce Parvati odprosit; ale hrdá dívka se s ním nesmíří. Devdas hledá v Kalkutě zapomnění ve víně a u krásné tanečnice a zvolna, ale jistě si tak ruinuje zdraví. Mezitím se Parvati podle rozhodnutí otcova provdá za starého vdovce. Devdas, který Parvati slíbil, že zanechá nezřízeného života a že za ní aspoň před smrtí ještě přijde, se vydá na cestu a chce vyhledat Parvati, když cítí blížící se konec. Parvati spěje Devdasovi naproti, přichází však již pozdě. Film „Devdas" byl uveden v soutěži IX. mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech v r. 1956. (FILMOVÝ PŘEHLED 1 / 1957)
Pierre Balsan je vážený a mocný muž, který si uměl získat autoritu mezi domorodými obyvateli Indočíny i bílými kolonizátory. Všichni vědí, že se dokáže neohroženě postavit obrovitému tygrovi, stejně jako nelítostným farmářům, kteří týrají místní obyvatelstvo. Píše se rok 1938 a válečná hrozba a tíživá politická situace se začínají projevovat i ve vzdálené Indočíně. Balsan je mnohým trnem v oku a jen o vlásek unikne smrtícímu atentátu. Pierre sice vyvázne, ale jeho nepřátelé mu připraví mnohem zákeřnější zkoušku. V hlavní roli Pierra Balsana uvidíme charismatického Bernarda Giraudeaua.
Na nebi výtvarného umění se před nedávnem rozzářila nová hvězda jménem Maria Olmsteadová. Její obrazy jsou považovány za vrchol abstraktního expresionismu a srovnávány s díly Kandinského, Jacksona Pollocka či samotného Picassa. Mezi sběratele jejích obrazů patří renomovaní znalci výtvarného umění, na vernisáži nechybí desítky novinářů a televizních štábů. Marii Olmsteadové jsou však pouhé čtyři roky! Její rodiče rezolutně odmítají, že by Maria byla typickým „zázračným dítětem“, je podle nich obyčejnou holčičkou, kterou baví malování. S obrovským zájmem médií z celého světa se vyrovnávali celkem bez problémů až do chvíle, kdy je tvůrci populárního televizního pořadu 60 Minutes obvinili, že se na Mariiných obrazech zásadní měrou podílí otec. Snímek zajímavým způsobem nastavuje zrcadlo společenské posedlosti „zázračnými dětmi“ a ptá se, jaká je skutečná podstata umění.
Moře ustoupilo, ale vše, co nedávno způsobilo, je stále vidět. Obyvatelé jedné přímořské vesnice se z toho snaží vytěžit, co se dá, legálně i nelegálně. Yun Ding provádí všechno možné, aby něco vydělal. Rozhazuje například na cestě za vesnicí desky s hřebíky, aby pak mohl spravovat píchnuté pneumatiky… Tichý rybář Ah Ngau byl dlouhé dny na moři, a než se vrátil, umřela mu žena. Jeho vesnice u moře je kvůli záhadné epidemii v karanténě a on se musí na nějaký čas odstěhovat do útulku ve městě. Mnohé otázky zůstávají v tomto filmu nezodpověděny. Ze všech těch útržků a dojmů se ale před námi postupně skládá neobvykle laděný obraz života současné malajské vesnice, ztracené uprostřed tropů.
Rok xxx. V zasněžené metropoli nemilosrdně vládne pan Televize. Celé město je bez hlasu a on jediný má monopol na slovo a obraz. Všichni lidé sledují obrazovku a jedí televizní jídla, která také vyrábí on. Pan Televize připravuje nekalý plán, jak prostřednictvím nebezpečného hypnotického stroje, který účinkuje přes televizi, navždy ovládnout všechen život. Aby toho dosáhl, unese jedinou bytost, jež má dosud hlas – nádhernou zpěvačku... Působivý příklad vitality a formálního potenciálu němého filmu. Anténa, inspirovaná snímky Murnaua, Langa, Ejzenštejna a Vertova, je přesto velice moderní film. Pohádková alegorie diváky neustále překvapuje úžasnou výpravou, promyšleným použitím titulků a v neposlední řadě také působivým herectvím.
Dvě nejlepší kamarádky z dětství Beata (Beata Kawka) a Sygita (Joanna Brodzik) si slíbí, že je nikdy nic nerozdělí. Dětství však pominulo a ony svůj slib nemohou dodržet. Beata se rozhoduje pro život ve velkém městě a kariéru, Sygita zůstává v rodné vesnici po boku manžela a dcerky a jen stěží může nazvat svůj život idylickým. Po několika letech se životní osudy kamarádek opět propojí, ale přátelství je vystaveno těžké zkoušce. Ve snímku Bogusława Lindy se můžeme těšit na spoustu emocí, dramatických momentů a také špetku humoru.
Hlavní hrdina Wilson (Rick Gonzalez) je mladý latinoameričan, který se snaží uživit co nejpoctivěji.
Jeho matka ho vychovávala jak nejlépe mohla a držela ho co nejdál od světa, který Wilsonovi zabil
otce. Nic ale netrvá věčně a tahle idylka také ne. Nebezpečí se blíží a Wilson najednou zjišťuje, že
gangsterské geny, které zdědil po otci, se mu budou náramně hodit.
Slavný vědecký pracovník Kornel (Piotr Adamczyk) se zrovna chystá na svou svatbu se známou zpěvačkou a schyluje se k největší společenské události. Ve stylové restauraci, kde se má konat svatební oslava probíhají poslední přípravy. Avšak před příjezdem novomanželů a svatebčanů je do restaurace násilím dovlečen třemi muži mladík Sebastian (Maciej Stuhr). Schyluje se snad k válce gangů, nebo jsou to policisté s nekonvenčním přístupem? Skutečnost je daleko divnější, překvapivější a zábavnější.
