Speciální americko-ruská úderná jednotka zajala v brilantní akci kazašského diktátora Radeka, který ohrožoval světový mír a krutě terorizoval vlastní obyvatelstvo. Úspěch komanda inspiroval amerického prezidenta Jamese Marshalla k bojovému proslovu, jenž pronesl během své návštěvy v Moskvě: "Dále již nebudeme tolerovat porušování a znesvěcování základních lidských práv. Již se nebudeme bát. Strach ať nyní mají teroristé!" Ale teroristé, alespoň ti fanatičtí, zřejmě nevědí co slovo strach znamená. Veterán z Afganistanu a přesvědčený zastánce starých totalitních pořádků Korshunov se proto snadno odhodlal k ďábelské odvetě za Radekovo zatčení. v přestrojení za ruský televizní štáb se hrstka jeho hrdlořezů infiltrovala na palubu prezidentova letadla Air Force One. Díky zradě jednoho z agentů prezidentovy ochranky se pak Korshunovo komando po divoké přestřelce a nepodařeném nouzovém přistání zmocnilo Boeingu, jeho posádky i cestujících. Kromě prezidenta samotného. Ten, jak se zdá, unikl z paluby letadla v záchranném modulu. Propustťe generála Radeka! Tak zněl nekompromisní požadavek Krshunova. Víceprezidentka Bennetová byla zoufalá. Z pochopitelných důvodů se nemohla podrobit vůli teroristů, ale zároveň nechtěla riskovat životy prezidentovy manželky a dcery, stejně jako jeho nejbližších spolupracovníků. A pak vojáci konečně objevili záchrannou kapsli. K překvapení všech byla prázdná a v krizovém štábu si položili životně důležitou otázku. Kde je prezident? Kde by byl! Veterán z Vietnamské války a prezident Spojených států James Marshall přece nemohl opustit svou rodinu a zbaběle prchnout před hrozícím nebezpečím! Je stále v letadle, na spodní palubě hledá vhodnou zbraň a jako málokterý z politiků si stojí za svými slovy - "Strach ať nyní mají teroristé!"
Píše se rok 2200. Tým juggerů vedený Sallowem (Hauer) se uchází o postup do první ligy "hry se smrtí", podobné soubojům antických gladiátorů. Vyhrát mohou pouze ti nejlepší a jen vítězství v podzemním městě jim přinese vytoužená privilegia.
Děj se odehrává koncem druhé světové války v Paříži. Německý plukovník von Waldheim dobře ví, že pařížská muzea jsou plna vzácných děl. Nechá mnohé z nich naložit do vlaku a hodlá je odeslat do Německa. Brání mu v tom přednosta stanice, který vymění návěští podél trati za fingovaná a nechá vlak jezdit dokolečka.
Walter Lloyd (Gene Hackman) je nenápadný chlapík z Texasu. Jeho život je, až na rozpory se synem (Matt Dillon), naprosto klidný. Ale jen do té doby, než je jeho žena unesena. Netuší kým, netuší proč. Společne se synem se vypraví do Paříže, kde byla jeho žena naposledy viděna, ale hned na letišti se ho někdo pokusí zabít. Nezbývá než přiznat synovi, že kdysi býval agentem CIA. Před lety na vlastní žádost odešel a získal pro sebe i svou rodinu novou identitu. Myslel, že minulost je definitivně pryč, ale teď po něm a jeho rodině někdo jde a je zřejmé,že je to někdo, koho jako agent znával.
Mimo oficiální tajnou službu existují vládou tolerované špionážní skupiny, které pro ni odvádějí špinavou práci. Mezi takové agenty patří i Mike Locken. Během jedné z akcí je ale zrazen a málem zemře. Nelze se divit, že po uzdravení chce zjistit, kdo je za to odpovědný.
Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů Sama Peckinpaha přebývá v rámci jeho filmografie, navzdory hvězdnému hereckému obsazení (už tehdy žijící legenda Steve McQueen a talentovaná Ali MacGrawová), spíše ve stínu Divoké bandy a Strašáků. Vedou se spory, zda právem, či ne, faktem však zůstává, že režisér zde představil jednu z nejbrilantnějších filmových expozic v rámci krimi žánru. Dříve než začneme sledovat dramatický útěk na podmínku propuštěného bankovního lupiče Doca McCoye a jeho milenky Carol nejen před policií, ale i před podvedeným zkorumpovaným politikem, jenž zařídil jeho propuštění z vězení, otevírá Peckinpah svůj film geniálně sestříhaným prologem, dokonale vtahujícím nejen do odosobněné mašinerie nápravného zařízení, ale především do neurotizujícího mikrosvěta hlavního hrdiny, zbaveného svobody. Po skvěle rytmicky rozehraném entrée přichází drsná lahůdka pro milovníky žánrového filmu o kufru s půlmilionem dolarů, doprovázejícím mileneckou dvojici na útěku do Mexika, bájného exilu všech amerických renegátů. (MFF Karlovy Vary)
Legendární řidič kamionu Kris Kristofferson se postaví do čela svých parťáků v boji proti zkorumpovaným policistům. Netuší, že mu půjde i o život...
Newyorský policista irského původu Tom O´Meara ve svém domě ubytuje na doporučení přítele mladého emigranta za Severního Irska Roryho Devaneye. Sympatický mladík si brzy získává srdce všech členů rodiny. Nikdo z nich přitom netuší, že Rory je brutální terorista, který má na svědomí přes dvě desítky lidských životů. Před vlastním osudem se člověk neschová ani v New Yorku. Po Rorym jdou brzy nejen agenti Britské tajné služby, kteří ho chtějí bez milosti ho zatkne. Rorymu se ale podaří uprchnout a při útěku je donucen zabít Tomova kolegu. Rozzuřený O´Meara odmítá pomoc FBI i Britské tajné služby a sám se vydává po Roryho stopě...
Film inspirovaný činností pracovníků kontrarozvědky: Jan Prokop hraje při každé příležitosti šachy. Mimoto pracuje se svým týmem na odhalení rezidentské sítě, která se pokouší získávat domácí odborníky pro práci v zahraničí.
Pri premiestňovaní časom sa Jack dostane do úplne inej dimenzie, do paralelného sveta, mystickej krajiny Orpheus, krajiny stredovekých dediniek a hradov, sužovanej diabolským Lordom Calibanom. Ten zotročuje miestnu populáciu a robí z nej zdroj potravy pre krvilačných trancerov, svojich posluhovačov. Jack sa skontaktuje so skupinou rebelov zvanou Tunelové krysy a okrem úlohy poraziť krutého vládcu, musí zvíťaziť aj nad proroctvom hovoriacom o jeho krvavom konci...
