Jeden z dílů o dvou medvědech z cyklu POJĎTE PANE, BUDEME SI HRÁT.
Medvědi spolu hrají kulečník. Menšímu medvědovi se nedaří. Zato většímu se daří až moc dobře, ovšem s podvody, kdy navíc bouchne do kulečníku, anebo má navíc koule schované pod čepicí. Menší medvěd se naštve, a již nechce hrát. Proto větší medvěd pro radost menšímu vykouzlí z hrnce dva zajíce. Menšího to nezajímá a nechce si s větším hrát ani na trosečníky či létat balonem. Menšího zajímá jen, jak uvařit vtipnou kaši. A tak se spolu pustí do vaření.
Jeden z dílů seriálu POJĎTE, PANE, BUDEME SI HRÁT.
Medvědi při svých hrách vyrábějí mýdlové bubliny, jenže menší z nich se omylem roztoku napije a začne se vznášet. Na zem se dostane až díky tajuplnému talíři. A protože větší medvěd už je pro něj moc velký, jde hledat na hraní trpaslíka.
Jeden z dílů o dvou medvědech z cyklu POJĎTE PANE, BUDEME SI HRÁT. Medvědi se vrací domů z výletu. Nemohou se dočkat svého rybníka. Když konečně dojdou k rybníku, tak zjistí, že se všude dějí podivné věci. Začínají mít strach a nejvíce je vyděsí tajuplná rána.
Další díl z volného seriálu Kdo to hodil, pánové /4/ - tentokrát se „medvědi od Kolína“ setkávají se bobrem Václavem, vynálezcem a zlepšovatelem, který se domnívá, že je posledním svého rodu. Medvědi mu ale pomohou, aby se na světě necítil sám. (LFŠ 2006)
Zdivočelé stádo hnané na Scarův příkaz potměšilými hyenami by bezbranného Simbu určitě zadupalo do země, kdyby jej nezachránil jeho otec Mufasa. Při zoufalé záchraně však zahyne. Protřelému Scarovi pak nedá moc práce přesvědčit vyděšeného Simbu, že je zodpovědný za otcovu smrt a měl by neodkladně uprchnout! A tak se Scar se svojí suitou konečně dostane k moci - zatímco Simba si najde nové zvířecí přátele Pumbu a Timona, s nimiž v duchu bezstarostné filozofie Hakuna Matata vyroste do majestátní lví podoby. Ale země jeho otce strádá, královská krev se nezapře a kdesi na hvězdné obloze si Mufasa hluboce oddychl, když probuzený Simba razantně vyrazil v jeho královské stopě...
Volná adaptace pohádky Hanse Christiana Andersena. Malý čínský císař je obklopen bohatstvím a přepychem – ty mu ale nemohou nahradit chybějící cit. A ani malý nenápadný ptáček, který císaře okouzlí, se nenechá ve zlaté kleci uvěznit. (LFŠ 2007)
Šesť postavičiek dostáva závrať... Prvý pokus Davida Lyncha o zpohybnenie jeho statických ponurých vízií a ich podfarbenie zvukom. Na philadelphskej Pennsylvania Academy of Fine Arts, kde Lynch zrovna študoval, s ním vyhral súťaž o najpôsobivejší výtvor roku. Náklady na jednominútový film robili 200 amerických dolárov.
Výstřední, pochmurné a surrealismem silně ovlivněné dílo kterým na sebe Lynch upoutal velkou pozornost, díky němuž se mu podařilo získat stipendium na právě vznikajícím Americkém filmovém institutu. Krátký film údajně zachycuje sen jeho ženy Peggy (mimochodem hlavní aktérka) jehož vyprávení je kombinací animace a hraného filmu.
Tarzan vyrůstal od útlého dětství v divoké africké džungli. Z osiřelého lidského mláděte, které před lety nezištně adoptovala gorila Kala, vyrostl silný a spravedlivý král džungle. Jeho dobrodružný život v korunách stromů obrátí naruby expedice profesora Portera, který přijel do africké džungle studovat život goril. Tarzan si poprvé uvědomí, že je člověk a jeho prozření je umocněno opětovanou láskou k profesorově dceři Jane. Na romantiku ovšem zatím moc času nezbývá. Zlotřilý průvodce expedice Clayton hodlá uskutečnit svůj ďábelský plán chce gorily zbavit svobody a v klecích je výhodně prodat
Tento celovečerní animovaný snímek studia Walta Disneye je už osmačtyřicátým filmovým zpracováním Tarzanova dobrodružství. Díky zkušenostem vynikajících animátorů a nejnovější technice je ovšem prvním tarzanovským filmem, který mohl do nejmenších detailů respektovat ducha legendární předlohy, jejímž autorem je Edgar Rice Burroughs. Samotná podstata animovaného filmu dovolila tvůrcům realizovat příběh s velkolepým rozmachem a efekty, které by byly v žánru hraného filmu zhola nemožné. Ostatně Burroughs už v roce 1936 psal svému synovi, že nejlepší filmová adaptace jeho románů by byla animovaná. Ale to by ji musel natočit někdo jako Disney...
Max je v letech, kdy mu všechno leze na nervy, nejvíc ale jeho nemožný táta Goofy. Horlivý nešika s bláznivými nápady nemůže najít v synových očích milost. max chce být velký, všemi obdivovaný a hlavně touží, aby si ho všimla jeho spolužačka Roxane. Goofy usoudí, že synek by se mohl lehce ocitnout na šikmé ploše a vezme ho na prázdninový výlet na ryby - ovšem právě ve chvíli, kdy Maxovi jde o všechno: o Roxaninu přízeň i o uznání spolužáků. Aby so zachoval tvář, namluví jim, že ho otec bere na koncert obdivované rockové hvězdy Powerlinea. potom už jen stačí přemalovat rodinou mapu, jíž Goofy bezmezně důvěřuje, aby prázdninová cesta skončila tam, kde Max potřebuje - v Los Angeles. Vše však vyjde najevo a Max nakonec pozná, že to přehnal a že jeho táta je ve skutečnosti docela fajn...
Postava nešikovného psího hrdiny, kterou před šedesáti třemi lety vymyslel Walt Disney a jež se vedle řady krátkých kreslených grotesek uplatnila i v TV seriálu Walt Disney uvádí (Goofy a jeho tlupa), se stala hrdinou celovečerního kresleného filmu, nabitého gagy a chytlavými písničkami. na snímku pro celou rodinu se podíleli animátoři především z Paříže, ale i ze Sidney, Toronta a z Burbanku.
