Mezinárodní cyklistický závod si vyžaduje plné nasazení všech sil, mezi závodníky bují nejen rivalita, ale také ochota vzájemně si pomáhat... Námět sepsal Ota Pavel, jistě znalý zákulisí takových sportovních podniků, ale konečná realizace je hodně těžkopádná a málo přesvědčivá v kresbě jednotlivých postav. I když v herecké sestavě čteme jméno Pierre Richard, v žádném případě se nejedná o slavného francouzského komika, nastala jen náhodná shoda jmen.
Třetí část filmu nositelů Řádu republiky inženýrů Hanzelky a Zikmunda o cestě kolem světa, nazvaná „Z Argentiny do Mexika" seznamuje nás s jejich putováním z Argentiny do Brazilie, přes Bolivií nebezpečnými horskými velikány Kordillerami přes Perú, Ecuador do Střední Ameriky, kde v Mexiku končí. Je to velmi poutavé vyprávění, plné zajímavých záběrů. Originální a umělecky pozoruhodná hudba Zd. Lišky, inspirovaná původními jihoamerickými písněmi, je dalším velkým kladem tohoto filmového dokumentu. (FILMOVÝ PŘEHLED 40 / 1954)
Někteří z nás si dlouho přáli, aby se jejich sny o hrdinství a touha po obdivu ostatních staly nedílnou součástí jejich skryté existence. Představte si svět, ve kterém existují společnosti, jež mají na starost bezpečnost lidí, jejich ochranu. Jedná se o tajné organizace, jejímiž členy jsou vysoce placení lidé beroucí na sebe zodpovědnost za životy druhých. Avšak v průběhu let se stav těchto společností změnil a dnes již ne každá z nich je tak přísným strážcem spravedlnosti jako kdysi. Nastává doba odporu proti vládnoucímu systému, který pohlcuje samotné členy společností, jenž nevědomě plní příkazy svých zákeřných vůdců…
Film je určený lidem, kteří podobně jako hlavní hrdinka, cítí nejistoty, hledají hodnoty a domov (celoevropský fenomén). Měl by oslovit, jak mladé tak starší, neboť v sobě nese generační dialog. Jde o příběh mladé letušky Vandy, která má neustále pocit, že musí létat, a to i v osobním životě bez toho, aniž by měla pevnou zem pod nohami. Útěk do zpustlé vesnice Runina, kde žije Vandina babička, ji vtáhne do dobrodružství vedoucí až k obchodování s lidskými osudy. Tato cesta ji nutí se pozastavit a rozpoznat hodnotu svého původu, aby se mohla vrátit s jistotou, že má v tomto světě domov. Cílem je vytvořit obraz interkulturálního dialogu v regionu, který se zdá být na první pohled okrajový, ale řeší se tu problémy, týkající se celé Evropy. Přínosem je konfrontace německo-slovenské historie a přítomnosti.
Člen starého šlechtického rodu Donských se spojí s tlupou lupičů a vyloupí sousední zámek. Donský přitom zaviní smrt dcery správce zámku, který za to prokleje rod Donských až do pátého kolena. Donský získá loupežemi obrovské jmění. Zamiluje se do Heleny, dcery jednoho ze svých poddaných, a přinutí ji ke sňatku. Nešťastná Helena však při porodu zemře a Donský se upne ke svému synáčkovi Janovi. Chlapec vážně onemocní a trpící Donský vyzve v bouři Boha na souboj. Jan se uzdraví. Po letech mu otec nechce dovolit oženit se s cikánkou a Jan ho zastřelí. Je popraven a celé jmění prohýří jeho prostopášní nemanželští synové. Kletba pokračuje až do současnosti. Teprve poslední potomek Donských, slepá dívka Růžena, zlomí její pouta. Seznámí se s mladým inženýrem Hamrem, který vede stavbu železnice přes pozemky Donských. Hamr se dozví od Růženina otce celou historii rodu. Ukáže se, že on sám je potomkem Donského první oběti. Tak láska Hamra a Růženy přinese rodu konečně vykoupení. (Podle dobového popisku.)
Loupeživý rytíř, nazývaný "zlatý kníže", který navenek zastává funkci císařského prokurátora, nechá svou tlupou unést syna pražského rychtáře a počítá s tučným výkupným. Jan, syn pražského kata Mydláře, se zamiluje do krásné Apolenky. Jednoho dne dívka zavede Jana na hrad, v němž se svým pěstounem, starým kastelánem, bydlí. Hrad je sídlem "zlatého knížete", který milence překvapí a uvězní. Vymyslí ďábelský plán, podle něhož by měl Jana popravit sám Mydlář, a dopisem povolá kata na hrad. Kastelánovi se Jana zželí a tajně ho propustí. Apolenka z hradu také uprchne a je pronáledována rytířovými lidmi. Schová se do chatrče v lesích, kterou však obývá jeden z lupičů. Uteče mu a nakonec se šťastně shledá s Janem. Mezitím si pražský rychtář s vojáky vymůže vstup do hradu. Jeho syn je nakonec zachráněn a zlotřilý prokurátor se dostane do rukou mistra Mydláře.
Humorná sonda do manželského života, která s nadsázkou popisuje obraz „unaveného“ sexuálního života dvojice ve středním věku. Hledání příčin nezájmu pracovně vytížené partnerky o manželský sex vyústí v přesvědčení partnera, že ji sex s ním neuspokojuje, a to z jednoho jediného důvodu: údajně má malý penis. (LFŠ 2006)
Dlouhometrážní film Indiánské léto, který vznikl u příležitosti Světové výstavy v Montrealu 1967, je pohledem Středoevropana na Kanadu - zemi, v níž se pokojně prolíná nejmodernější životní, společenská a technická racionalizace s kouzelnou romantikou nedotčených míst a přírodních krás. Rudolf Krejčík se snažil v kostce přiblížit co nejvíce - od životní úrovně, která se zdá být pohádková, přes přírodní, historické a technické pozoruhodnosti, až po mentalitu a názory krajanů žijících v Kanadě desítky let. (LFŠ 2006)
Přes poetický název půjde opět o tragikomedii sázející především na skvěle napsané postavy a jejich dialogy. „Pokud bychom měli žánrově film přirovnat k některému dílu světové kinematografie, mohla by to být Americká krása nebo Hana a její sestry. Je to hodně konverzační film, který zkoumá z mnoha úhlů fenomén manželství a vše, co k němu patří. Tedy mateřství, otcovství, nevěry… To, jak je někdy manželství rozkládáno plíživě, nebo naopak, jak i velké zásahy zvenčí ho nerozklíží. Těžiště je tedy v postavách a jejich psychologii,“ vysvětluje Jan Hřebejk. Petr Jarchovský k tomu podotýká, že kdyby neexistoval film Tajnosti a lži, jeden z jejich nejoblíbenějších filmů, nynější Medvídek by se takto mohl jmenovat. „Zajímají mě příběhy, ve kterých věci nejsou pod povrchem takové, jaké se jeví navenek,“ dodává Jan Hřebejk.V příběhu o trojici kamarádů a jejich partnerkách se opět sešlo několik herců, se kterými režisér již spolupracoval: Nataša Burger, Jiří Macháček a také Aňa Geislerová a Roman Luknár. Ti budou stejně jako v Krásce v nesnázích hrát partnery. Autoři ovšem pro ně vymysleli naprosto odlišné postavy, a tak bude pro diváky jistě velice zajímavé sledovat, jak se může vztah mezi dvěma herci na plátně vyvíjet. Šestici uzavírají Táňa Vilhelmová a Ivan Trojan.
Český barevný film o ranním vstáváni dvou maňásků, Kuťáska a Kutilky. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1954)