Klouzačky, lyžování, sněhové pevnosti, koulovačky, zkrátka zima, to je to pravé roční období pro zábavu dětí z vesnice pod vrchem Šibeničákem. Jejich vůdcem byl vždy Zrzek, syn místního hrobníka. Jenže pak se do vsi přistěhoval Myšák, jehož otec se stal předsedou zemědělského družstva, a ten všechny kluky přetáhl na svou stranu, zejména díky tomu, že může kluky vozit na koních, které mu táta občas půjčoval. Hrdý Zrzek raději z party odešel než by se podřídil Myšákovi. Věrná mu zůstala pouze kamarádka Barborka, která mu pomáhá chytat ptáky, zejména pověstného černého havrana. Nepřátelství mezi oběma kluky pokračuje řadou potyček a naschválů.
A zatímco Zrzek konečně chytil havrana, Myšák, který se ke koním chová laskavěji než ke kamarádům, má starosti se svou oblíbenou klisnou Sylvou, která čeká hříbátko. Stav Sylvy se totiž zhoršil natolik, že musela být utracena a Myšákovi se jen tak tak podařilo zachránit alespoň její hříbě, když otci slíbí, že se o něj bude starat. A právě tohle neštěstí nakonec kluky usmíří. Myšák spí s hříbátkem ve stáji, krmí ho, zahřívá a je to právě Zrzek, kdo mu s tím pomáhá.
Už celovečerní debut Věry Šimkové - Plívové prozrazuje bezpečné zvládání dětských herců, kteří před kameou působí zcela uvolněně. Příběh zachycuje jeden prázdninový den v hlavním městě: nadšený chovatel si vezme domů všechna zvířátka ze školního koutku živé přírody, avšak nepočítá s tím, že rodiče budou s takovým činem málo nadšení - a ještěže východisko z nouze nabídla podnikavá Káťa, která si zvířata převezme. Jenže ta využijí chvilky nepozornosti a rozutečou se.
Půvabný dětsky film o těžkém životě chudých sklářů, novodobém Krakonošovi a zcela novém vynálezu, jakýchsi lyžích.
Rozmarný příběh z počátku století se odehrává na zasněžených krkonošských svazích, kde Matěj a Jeník se svym starším bratrem Franckem vypomáhají ve sklářských hutích a financové marně honí v hlubokém sněhu proslulého pašeráka, který jim na lyžích, zcela novém vynálezu přivezeném z Norska, hravě uniká. A jednoho dne se oba kluci s pašerákem, který je pro ně ztělesněním všech vlastností pána hor Krakonoše, setkají a dokonce od něj dostanou jeden pár těch báječných létajících prkýnek, když mu pomohou uniknout před financy.
Také hodný pan učitel začne společně s mladym lesníkem lyžování nadšeně trénovat a nic si nedělá ani z častých pádů. Zatímco v místní hospodě nacvičují ochotníci divadelní vystoupení a všichni ostatní se chystají na velkolepou slavnost, která jistě přiláká řadu hostů z Prahy a jiných velkých měst, financové líčí na lstivého pašeráka past, protože se od hostinského syna Vítka dozvěděli, kdy a kde se znovu objeví. Tomu se však podaří s pomocí Matěje, Jendy i ostatních lidí opět uniknout...
Veselohra pre deti i dospelých o tom, ako vzniká film. Režisérka detských projektov sa so svojou asistentkou Drahuškou pripravuje na jeho nakrúcanie. Už dlho hľadá hlavnú predstaviteľku, ktorá by mala stvárniť dievča s veľkým handicapom, pretože vďaka ťažkej vírusovej chorobe prišla o vlasy. Jej prezývka Koleno je vlastne celkom na mieste. Po dlhom váhaní padne voľba na veselú a nebojácnu Ruženku. Ostatné deti jej síce hlavnú úlohu závidia, ale pre dievča to znamená veľkú obeť musí si nechať ostrihať vlasy. Malí herci s celým štábom odídu pracovať na dedinský zámoček. V priebehu nakrúcania Ruženka prežíva svoju prvú zamilovanosť i veľké sklamanie.
Na prstech jedné ruky lze spočítat české režiséry hraných filmů, kteří se po celý život programově věnovali tvorbě pro nejmladší diváky a zároveň šířili dobré jméno českého dětského filmu po celém světě. Řadu let k této skupině nadšenců nadaných zaujetím pro svět dětí, fantazií, humorem a dobrými nervy patří Věra Šimková-Plívová. Její filmy jako Páni kluci, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Krakonoš a lyžníci, Jak se točí Rozmarýny a řada dalších jsou notoricky známé dětem i jejich rodičům z častého uvádění v televizi i v kinech. Jedinou "nedětskou" výjimkou mezi nimi je film Houpačka natočený na přelomu let 1989/90, který v překotné porevoluční době neprávem zapadl. Pro hlavní roli studentky, která dá neuváženě k adopci své právě narozené dítě, objevila režisérka tehdy sedmnáctiletou Lenku Vlasákovou.
Skoro idylická vesnice: Bratří Bucharovi mají úplně rozdílné zájmy. Mladší Tom chová holuby a středoškolák Dan mu je svým bubnováním plaší. Dětský příběh je určený hlavně rodinnému publiku, ozvláštňuje hudobná exhibícia Michala Kocába.
Hlavním hrdinou je Tomáš Šereda (Tomáš Šimek), jehož hlavním koníčkem je chov exotických ptáků a zájem o přírodu a zvířata. Ve svém volném čase se svými kamarády ze školy a sousedovic synem předškolního věku vyklízí les a okolí od černých skládek, občas se jim podaří vrátit vyhozené smetí zpátky "domů" k velké nevoli toho, kdo se jej snažil zbavit.
Jeho velkým "nepřítelem" je o rok starší spolužák Franta Metelka (Michal Hoffbauer), který pro svou ochočenou sovu střílí v lese ptáky. Vadí mu i Metelkova sestra Dana (Dana Vávrová), která chodí s Tomášem do třídy a snaží se mu nadbíhat. Když Franta z pomsty vypustí Tomášovi všechny exoty z voliéry, vydá se je Tomáš odchytit zpátky. Stanuje v lese a postupně se k němu přidává stále více dětí (včetně Franty, který mu s odchytem pomáhá nejvíc) až nakonec v lese stanuje celá třída a pomáhá jej celý čistit. Z odpadků si poskládají svého maskota - Brontosaura, kterého si nakonec odváží z lesa domů.
Do hlavní role obsadila paní režisérka svého syna Tomáše.
Barevný film pro děti, zpracovaný podle lidové pohádky zaznamenané K.J. Erbenem, vypráví o chudém muzikantovi, kterému chtěl zázračný stařeček pomoci. Daroval mu kouzelný ubrousek, který se sám prostíral a kouzelného oslíka, z něhož se při otřásáni sypaly samé dukáty. Muzikant však byl o tyto stařečkovy vzácné dary okraden zlým a lakotným hostinským. Teprve třetí a poslední dar stařeckův kouzelný obušek, který hostinského řádně vyplatil, dopomohl muzikantovi zpět ke kouzelnému ubrousku a oslíkovi a tím i k šťastnému životu nejen muzikantovy rodiny, ale celé vesnice. (FILMOVÝ PŘEHLED 36 / 1956)
Adaptace klasické Erbenovy pohádky o chudém muzikantovi, který skrze dobré srdce a kouzelného stařečka k divotvorným darům přišel.
Někdo má všechno a jiný nic. Tak už to chodí i v pohádkách. Například v příběhu o chudém muzikantovi se zlatým srdcem, který se rozdělí o poslední kousek chleba, ačkoli mu samotnému kručí v žaludku hlady. Jako odměnu za své dobré srdce dostane kouzelný ubrousek, prostírající na požádání i ty nejvybranější pochoutky. Než si jej však stačí pořádně užít, ukradne mu ho lakomý krčmář, který má všechno, ale chce ještě víc. A protože mu kouzelný ubrousek nestačí, okrade důvěřivého muzikanta i o oslíka z něhož se sypou dukáty. Jenže nebyla by to pohádka, kdyby se nakonec všechno neobrátilo v dobré, a tak je muzikant spravedlivě odměněn a lakotný hostinský po zásluze potrestán.
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka.
Hlavním hrdinou je žák páté třídy Ludvík Črtnáctý, jehož vášní je fyzika. To se projevuje především častými pokusy, které v drtivé většině končí katastrofou nebo alespoň malérem. Vznik elektrického náboje ověřuje třením, a to rukojeti starého deštníku a jedním z králíků souseda Buchteleho a je samozřejmě dotyčným přistižen, vliv hmotnosti na volný pád pouštěním vejce a melounu ze střechy samoobsluhy, jenže právě ve chvíli, kdy dole prochází školník Hnízdo, a při ověřování Archimedova zákona namočí tatínkovi, muzikantovi a učiteli na LŠU, vzácné partitury. Za trest pak musí hrát na housle, což je ovšem trest spíše pro ty, kdo ho musí poslouchat. Vrcholem Ludvíkových pokusů by měl být pečlivě plánovaný výbuch, kterým si hodlá ověřit šíření zvuku ve vodě. Připraví nálož a vše si pečlivě zaznamená do velkého sešitu. Ten se však dostane do rukou učitele fyziky Lumíra Kostečky, který se rozhodne neznámého fyzika vypátrat a proto se v určenou dobu vydá k rybníku společně s učitelem tělocviku Hrabětem, který si velmi dobře rozumí s Ludvíkovou osmnáctiletou sestrou Bíbou.
