Lékařka, doktorka Adéla Neradová propadla touze odhalit nějakého zločince a stát se jakýmsi Sherlockem Holmesem v sukních. Nevděčná role jejího dr. Watsona připadla manželovi Petrovi, profesionálnímu fotografovi, který jí pomáhá s případy, do nichž se zapletla, ale většinou všechno poplete. Ty případy byly tři. K prvnímu, nazvanému Suvenýr z Paříže, se paní Adéla dostala, když se společně s manželem vracela ze zájezdu do Paříže. Cestou někdo přepadl jejich spolucestujícího dr. Přikryla a vzápětí se na scéně objevil major české kriminálky Bušek, který zabránil, aby se Adéla napila koňaku, který jí nabídl manžel. V lahvích totiž nebyl alkohol, ale lučavka královská s několika kilogramy rozpuštěného zlata, které se kdosi touto cestou pokoušel propašovat přes hranice.
S pomocí paní Adély se Buškovi sice podaří pachatele odhalit, ale zdaleka to není jeho poslední setkání s nadšenou amatérskou detektivkou. Další setkání ho čeká v povídce Smrt za slunovratu, kde se Adéla s manželem připlete k podivné a podle všeho násilné smrti bývalého cirkusového klauna Krystla, který se v Prokopském údolí pokoušel najít poklad. Přestože Petr najde několik lidí, kteří se s Krystlem neměli rádi, Adéla nakonec odhalí, co se skutečně stalo. Ve třetím příběhu se Adéla zaplete do případu domnělé vraždy v pouťové atrakci strašidelný zámek, aby nakonec zjistila a pomohla majoru Buškovi odhalit pachatele docela jiného zločinu...
Český detektivní film, ve kterém jde o dvojnásobnou vraždu, krádež vítězného losu a pokus zaretušovat velké manko. Na snímek volně navazovaly další dva díly. Když dvojice mladíků ukradne los, vyhrávající dokonce auto, ještě netuší, že se zaplete do dvojnásobné vraždy. Detektivní zápletka i vypravěčský um sice sotva uspokojí, často převažuje nezáměrná naivita, avšak v dobovém kontextu má tento film značný význam - zcela se obešel bez ideologických podtextů. Mezi nejpřitažlivější herecké položky patří podvodnický číšník jako vždy výřečného Vladimíra Menšíka. V české kinematografii se vynořili dva uvážliví kriminalisté (Karel Höger, Josef Bek), kteří přešli ještě do několika dalších filmů.
V sugestivním obrazovém sledu zde rukavicoví aktéři sehrají v patnácti minutách sedm vynikajících parafrází filmových žánrů od vzrušujícího kvapíku honičkových grotesek až po současnou hororovou sci-fi. Mistrovstvím zkratky a fantaskní imaginace se stal tento film předním reprezentantem potrnkovské éry českého loutkového filmu a získal řadu významných světových cen.
Černá groteska Jiřího Barty o nenasytném zloději, kterého touha po zlatě zavede do světa iluzí a klamů.
Krátký film J. Barty je vlastně hraným filmem s minimem animace a přece s maximem výtvarného výrazu. Výtvarné je nejen scénické aranžmá, maskování aktérů a záběrová kompozice, ale především kolorit, jenž dává této hororové moralitě o tom, jak kosa lačnosti narazila na kámen krvelačnosti, další dimenzi ironického nadhledu. Jde o černou grotesku o zaslepeném lupiči, který je posléze svými obětmi z onoho světa okraden o to nejcennější, o vlastní krev.
Moderní zpracování středověké německé legendy o krysaři, který ztrestá hříšné a zpupné město Hammeln. Je to jeden z nejnáročnějších filmů, které kdy byly ve světě animovaného filmu natočeny. Expresivně, dramaticky stylizované loutky a scény se stávají krutým obrazem života, z něhož vymizel cit a láska. Film Krysař patří plným právem mezi základní díla české i světové animované tvorby.
Raná animovaná hříčka Jiřího Barty přibližuje v lecčems paradoxní život jednoho diskžokeje, zvláště to, jak vnímá okolní "zakulacený" svět. Režisér zde prokázal bohatou obrazotvornost, uplatňuje se zde svého druhu roztočená fantazie. Námět nachystal mim Boris Hybner, hudbu složil Petr Skoumal.
Působivý snímek z prostředí terezínského ghetta vznikl podle povídkové knihy Arnošta Lustiga Noc a naděje. Prostřednictvím mozaiky lidských osudů autoři zachycují dusivou atmosféru ghetta a ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Úvod filmu představuje Terezín jako klidné a šťastné město, jehož dobře oblečení obyvatelé mají radost ze života. Je to však jen potěmkinovská iluze, vytvořená pro natáčení německé propagandistické reportáže. Generál SS Knecht, který zde vykonává inspekční cestu, vzápětí nařídí transport do vyhlazovacího tábora. Seznam obětí má svým podpisem potvrdit i předseda židovské Rady starších David Löwenbach. Zpráva o chystaném transportu smrti se dostane mezi obyvatele ghetta...
I v "osvícených" 60. letech si filmaři rádi hráli na špiony. V mondénním prostředí přepychového karlovarského hotelu se tak odehraje stejně mondénní šaráda, v níž několik zahraničních agentů projeví zájem o věhlasného rakouského vědce, objevitele umělých bílkovin. Ohrožený muž naštěstí ani nepostřehne, jaké sítě se kolem něho smotávaly, jeho ochranou byla totiž pověřena záhadná madam Elizabeth, mezi agenty proslulá jako 006, ve skutečnosti pracující pro Státní bezpečnost... Jako parodie by možná film uspěl, jenže vážně míněný sotva někoho přesvědčí - a nic na tom nemění ani scenáristická účast renomovaného Jana Procházky.
Eva Trojanová. Když hledá před dveřmi klíče, někdo ji nešetrně vtáhne do bytu. O několik dní později je žena nalezena ve svém bytě mrtvá a podlitiny na krku svědčí o zločinu. Hlavním podezřelým se stává její manžel, inženýr Trojan, který se po skončení služební cesty nevrátil do práce a nikdo neví, kde by mohl být. Je po něm vyhlášeno pátrání, ale dlouho nemají policisté žádnou stopu. Objeví sice taxikáře, který ho vezl na letiště, to už však Trojan věděl, že po něm pátrají a smazával za sebou stopy. Kapitán Hart, který vede pátrání, ví, že Trojan je vynikající odborník, který je mimo jiné autorem projektu přestěhování katedrály v Mostě a uvědomí si, že všechny nepatrné stopy, které po sobě zanechal, vedou na sever - do Mostu. Trojan se opravdu ukrývá v ruinách domů určených ve starém Mostě k demolici.
Ví, že ho stíhá policie, ale netuší, že po zprávě patologa už ne jako podezřelého z vraždy. Jeho žena byla totiž těžce nemocná a zemřela přirozenou smrtí. Vyčerpaného a nemocného ho sice objeví tři chlapci, ale muž jim zmizí. Kapitán Hart projíždí ulicemi starého mostu a pokouší se vyčerpaného Trojana najít, protože místo má být toho dne srovnáno se zemí. Vše je připraveno a pyrotechnik nemá možnost demolici zastavit...
Posádka vojenského letiště nesmí opustit prostor, protože byl
vyhlášen hotovostní stupeň číslo dvě. Byly zrušeny všechny
vycházky a vojín Standa Urban se marně těší na setkání se svou
dívkou, která za ním přijela na návštěvu. Kamarádi z ošetřovny
mají pochopení a celou akci konspirativně zorganizují... Ve
své době odvážné milostné scény proslavily studentku DAMU Jaroslavu
Obermaierovou jako jednu z nejerotičtějších hereček poloviny
60. let. Později se věnovala i značně odlišným aktivitám.
