Co si počít s největším zločincem v dějinách lidstva? Unesený český lékař, jenž se má stát Hitlerovým osobním lékařem, postupně zjišťuje, že bývalí němečtí důstojníci zachránili Hitlera jen proto, aby jej podrobovali nekončícímu psychickému trýznění, opakovaně inscenují nepřátelské přepady vrcholící odsouzením k smrti - však také zazní věta, že pouhý, jednorázový trest smrti je pro člověka obtíženého takovými vinami málo. Jenže lidumilný lékař s něčím takovým nesouhlasí, rozhodne se sám zkrátit vězňovo utrpení... Režisér Zbyněk Brynych, jenž se tématu nacismu věnoval i ve svých předchozích filmech (Transport z ráje), zde dospěl k málo přesvědčivé modelaci, která na jedné straně vykazuje rysy romantické smyšlenky s motivem svévolně uneseného lékaře v čele, na druhé straně koketuje se schematicky rozvrstvenými mravními dilematy, které posléze hrdina příběhu vyřeší jediným humánním činem, který v daném kontextu přichází do úvahy.
Normalizační požadavky ovlivňovaly i milostné příběhy - jestliže je zažívali představitelé uvědomělé dělnické třídy, musely být optimistické. Pokud se ovšem přidala inscenační i vypravěčská topornost, výsledkem byl těžko stravitelný pokrm, jak je tomu v tomto filmu. Vypráví o tom, jak čistá a upřímná láska, která se rozhořela mezi televizním reportérem a inženýrkou z chemického závodu, může jedině povznášet. Je natolik příkladná, že film poskytuje jakýsi návod, jak by se zodpovědní lidé měli k sobě chovat, aby rodina byla opravdovým základem socialistického státu...
Jistě existují situace, které se téměř nezměněny mohou přihodit v jakémkoli věku - ve dvaceti, čtyřiceti i šedesáti. Když ve svém bytě naleznete cizího muže, můžete si právem pomyslet, že jste dopadl svou ženu (partnerku, milenku atd.) při nevěře, ačkoli vše může být jinak. Jednotlivé příběhy se navíc vyznačují tím, že v nich znějí pokaždé totožné dialogy.
Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu...
Komedie plná převleků. Oldřich Nový jako zamilovaný spisovatel, svérázný dědeček s niněrou a současně vemlouvavý věštec. Krátký popis: Slavný spisovatel usiluje o přízeň půvabné začínající výtvarnice. Jarmila ovšem hodlá zasvětit život umění a muži v něm nemají mít jiné místo než jako modely pro malířčinu tvorbu. A tak se zamilovaný Jan přestrojuje za věštce a za dědečka s niněrou, jen aby si ho vyvolená kráska trochu všimla... Je jasné, že diváky na závěr čeká polibek přes celé plátno. Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 1. 12. 1940 v Chocni, rodišti režiséra Ladislava Broma.
Souběh nepříznivých událostí svedl hlavního hrdinu na scestí: ani uzmutí cizích peněz nezachránilo jeho ženě život, zemřela při porodu. Po propuštění z vězení nenašel v sobě sílu, aby se ke dceři umístěné v sirotčinci přihlásil, po rvačce v hospodě z obav, aby nebyl znovu stíhán, dokonce prchnul do zahraničí. Ale zestárlý a nemocný přece jen zatouží znovu se vrátit do vlasti. Příběh je vyprávěn jako rozměrná retrospektiva, vybavující se protagonistovi, stiženému prudkou horečkou... Film byl uveden na VII. MFF v Benátkách v roce 1939.
Fotbalové mužstvo tvoří jedenáct hráčů. A majitel autodílny Kryštof Klapzuba má přesně tolik sportovně nadaných synů. Není divu, že ho jednou bývalý internacionál Hájek přemluví, aby ze svých synů postavil fotbalové mužstvo. Nadšení synové pilně trénují a po několika drobných zádrhelech se začínají dostavovat první výsledky v podobě vyhraných zápasů. Kromě sportovních výsledků dostaví se ovšem také láska, když dva ze synů, Pepík s Jardou, při zkušební jízdě opraveného auta bankéře Šlejhara pomohou Evě Bínové, dceři předsedy S. K. Meteor, a její kamarádce Heleně, které nabouraly auto cestou na chatu. Pepík se totiž při opravování jejich auta do Evy zakouká. Situaci však poněkud zkomplikuje omyl dívek, které se domnívají, že Pepík je synem bankéře Šlejhara. Když se totiž Helenin přítel rozhodne této známosti využít, Helena usoudí dodatečně podle čísla auta, že Pepík je synem bankéře. Helenin kamarád chce tuto známost využít a za skutečným bankéřovým synem zajde, ten však pochopitelně popře, že by Evu znal. To dívku natolik rozlobí, že známost ukončí. Čas však mnohé vyřeší. Klapzubáci odjedou na úspěšné turné plné vítězných utkání doma i v zahraničí, a když se vrátí, nabídne stavitel Bína Pepíkovi profesionální smlouvu. Eva pochopí svůj omyl a s Pepíkem se udobří. A protože se Klapzubova jedenáctka stává novým národním mužstvem, zdá se, že lásku i fotbal čeká mnoho dobrého.
Harmonikář Pepík a květinářka Emča jsou ústředními postavami příběhu o solidaritě obyčejných lidí podle vítezného námětu ze souteže Filmového studia. Debutující režisér Ladislav Brom začínal jako tanečník a operetní tenorista a hrál v několika filmech. Před svým režisérským debutem získal stipendium, které hradilo jeho několikaměsíční studijní pobyt v sovětských filmových ateliérech.
Hororově laděný povídkový film zpracovává tři morbidní příběhy ze staré Prahy, nechybí tu ani posedlost proslulým golemem, ani prostopášná hraběnka, která se zapletla se samotným peklem, ani hostinská, která tráví bohaté zákazníky. Úroveň jednotlivých příběhů kolísá, nejvíce upoutá smysl pro vizuálně nápadité zpodobnění dávných dob i smysl pro tragikomickou nadsázku.
Děj se odehrává začátkem 20. století. Malý Lojzík, kterému blesk zabil matku, žije na statku se svým otcem a starým čeledínem. Drsný svět ho naučil vnímat obrazy, které mu připomínají ztracenou matčinu náruč. Mezi lidmi marně hledá člověka, na kterého by se mohl znovu citově upnout. Oporu a bezpečí nenachází ani u otce, ani u matčiny sestry ani u macechy Rózy, i když ta jako jediná měla s chlapcem soucit na začátku jejich společného soužití. Jediný, kdo s Lojzíkem skutečně sdílí jeho úděl opuštěného mláděte je obyčejné kuře...
