Filmový dokument "X PUNK aneb 20 let s čírem" je retrospektivním pohledem do dvacetileté historie české punkové scény. Sdružení filmařů Undermusic Production chce ve spolupráci s dokumentaristou ČT a režisérem Vladislavem Kvasničkou kamerou zmapovat cestu, jakou prošla od roku 1990 punková hudební scéna. Vedle rozhovorů s vybranými protagonisty tohoto uměleckého směru, film provázejí záběry z míst, kde se "tvořily dějiny" české punkové kultury. Příjemným obohacením jsou záznamy z koncertů kapel, které po delší či kratší období významným způsobem formovaly českou punkovou hudbu. Režisér Kvasnička chce tímto snímkem nepřímo navázat na dokument ...Aby si lidi všimli, který o tehdejším Československém punku natáčel v roce 1988.
Zneužívaný je dokumentárním filmem, jehož ústřední postavou jetřicátník Filip Zahradil. Ten byl jako malý chlapec sexuálně zneužívaný svou matkou. Ve svých osmnácti letech však matku při vzájemné potyčce zabil, a skončil ve vězení. Filmový štáb se s ním setkává v době, kdy je Filip z vězení propuštěn. Zde začíná hrdina vyprávět svůj životní příběh. Vedle vzpomínek na nepříjemné dětství je divákovi nabídnut také jeho neméně zajímavý současný život. Filip střídá mnoho partnerských vztahů, přičemž ženy "balí" výhradně na romantiku. Realita je však někde úplně jinde, a sice, že hrdina je příznivcem drsných sado-masochistáckých praktik. A své vyvolené do těchto hrátek násilně zatahuje také. Pro brutálnost některých záběrů je dokument na českém trhu přístupný až od osmnácti let, ve Spojených státech od jednadvaceti.
Třeskutá komedie o tom, co se může stát v noci před svatbou. Záznam představení Městského divadla Brno.
Ráno před svatbou se Bill probudí v posteli po noci, kterou si nepamatuje, s dívkou, kterou si nepamatuje a navíc si ani nepamatuje, co se mezi nimi dělo ? a dívka říká, že leccos. Nezbývá než ji okamžitě ukrýt do koupelny a za vydatné pomoci svědka Toma a nebohé, do věci omylem zapletené pokojské Julie, se pokusit vše utajit před nevěstou a její matkou, zatímco na radost pijící otec začíná působit hotelové obsluze mírné komplikace. Vše se navíc definitivně zaplete ve chvíli, kdy Tom zjistí, která to dívka s Billem strávila noc. Vše v této komedii záměn, lží a nedorozumění spěje k nevyhnutelné katastrofě, která se nakonec ukáže paradoxně být tím nejšťastnějším řešením. Konverzační komedie zkušeného britského dramatika Robina Hawdona slavila úspěchy na mnoha evropských jevištích.
Druhý díl začíná krátce po smrti největšího bastarda Michala Dostála. Michalův otec a dědeček jsou přesvědčeni, že učitel Majer stál za vraždami všech tří žáků a mstil smrt své sestry. Začnou tak Majera psychicky deptat a hledají důkazy. Důkazy hledá také nový policejní vyšetřovatel Karas, jenž přebírá agendu po zesnulém policejním vyšetřovateli Palečkovi. Karasovi se okamžitě v případech úmrtí "Bastardů" něco nezdá a začíná se zaměřovat též na Majera, který je v tuto chvíli již ředitelem školy.
Příběh, ve kterém detektiv Derek Hereby řeší záhadný případ.
Derek Hereby je policista, nadutec a snob. Člověk skálopevně přesvědčený o svém umu a kriminalistickém nadání. Nyní se ovšem setká s případem, který mu totálně obrátí všechny životní hodnoty a jistoty vzhůru nohama. Připravte se na divokou jízdu, honba za psychopatickým pachatelem.
Současná komedie Antonína Procházky o lásce a politicích, kteří svoji bezcharakternost vysvětlují státními zájmy. Záznam inscenace Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Lehce potrhlý vynálezce, vdova po majiteli ropovodu Družba, záletný politik napříč politickým spektrem, sportovní komentátorka, která zjistila, že už ani ve sportu se nehraje fair play a mladý dokumentarista toužící po čisté lásce nebo aspoň po sponzorech jsou protagonisty nejnovější komedie Antonína Procházky. Na rozdíl od svých předchozích komedií se autor tentokrát nezabývá jen partnerskými krizemi, ale přivádí na jeviště i antihrdiny dneška, bezkrupulózního politika zaklínajícího se státním zájmem a zástupce novodobého a morálně (minimálně) problematického povolání ? lobbistu a dokazuje tak, že, ač je to k nevíře, může současná politická situace i dobře pobavit. Ovšem jen na divadle, které si může, na rozdíl od reality, dovolit luxus happy endu. V Procházkově komedii totiž nezvítězí gauneři, ale slušní a úplně obyčejní lidé.
Bezmála hodinový film popisuje putování letní Aljaškou. Cesta začíná v
Anchorage a nejprve kopíruje pobřeží zálivu Chickaloon Bay. Hnízdí tady
orel bělohlavý. Rozsáhlé území Kenai Fjords je zase místo, kam se z Havaje
vracejí velryby. Na hladině si hoví mořské vydry, pohrávají si tu i
delfíni, na odlomených kusech ledovců odpočívají tuleni, na pobřežních
skalách se válejí lachtani, kteří svým řvaním ruší hejna racků a puffinů.
Film zachycuje i lososy, co se urputně snaží dostat proti proudu řeky
Russian River, aby nakladli jikry. O kus dál na ně ale už číhají hladoví
medvědi.
Pokračujeme na sever. Navštívíme nejznámější národní park Denali a cestou
polární tundrou průsečík Dalton Hwy a polárního kruhu. Během návratu do
Anchorage nahlédneme do národního parku Wrangell a oblasti četných ledovců
Chugach Mountains.
Bývalý policista Jack (David Fójcik) se vrací do města, aby pomstil smrt svého bratra. Vrací se do horoucího pekla, odkud raději utekl, aby tady svedl boj s rozšířeným zločineckým gangem, jenž je veden hlavním mafiánským bossem Pixoziem (Ondřej Vonšovský). Do cesty se mu ještě staví svérázný a tvrdý policista Scooter (Patrik Minařík), který odvádí svou práci stejně dobře jako jezení koblih a jeho parťák, nadřízený, přítel (Štěpán Januszek). Musí zastavit Jacka dříve než ve městě bude moc krve. Začíná nelítostný souboj jednoho muže proti všem.
Poutavý cestopis z odlehlé provincie Karnali v opuštěném a velice málo navštěvovaném západním Nepálu. První díl seznamuje diváka s historií celé oblasti a s důvody dnešní chudoby a hladomoru. Ve druhém díle procházíme dlouho nepřístupným údolím Limi podél hranic s Tibetem. Poslední dva díly popisují čtrnáctidenní průstup horskou oblastí Saipal mimo jakékoli cesty a všechny strasti vyplývající z tohoto riskantního podniku. Oblast Karnali je ve vyšších polohách takřka liduprázdná a lidé, kteří tam ještě ve velké chudobě žijí, nikdy neviděli bílé cizince. Film není jen pouhým popisem cesty, ale v komentáři se pokouší o hlubší vhled do místní kultury a náboženství.
Monotematické obrázky ze světa buddhistických svatyní i z každodenních situací.
Dokumenty jsou stříhány na "etnickou" hudbu jen za použití filmové estetiky a asociací. Neobsahují žádný explicitní komentář.
Rozkrývají uměleckým způsobem poezii života i náboženství v Číně, Japonsku a na indickém subkontinentu.
