Chcete vědět, jestli je možné prolézt sqashovou pálkou? Kolik čtyřlístků musíte nasbírat, abyste překonali rekord? Kolik musíte sníst párků, abyste v tom byli nejlepší? A kam až se dá dojet na rotopedu? To vše zjistíte ve filmu Největší z Čechů. Režisér (Jaroslav Plesl), jeho producentka (Simona Babčáková) a kameraman (Jiří Vyorálek) jsou živořící umělci, kteří už sice mají za sebou filmy, co dostaly ceny, lvy, dobré kritiky a hrály se s úspěchem na řadě festivalů. Ale nechodí na ně diváci. Jejich další spolupráce se řítí do ztracena, protože životní projekt režiséra nezískal grant, což znamená, že se nebude točit. Producentka s režisérem odjíždějí do Pelhřimova, do metropole českých rekordů a kuriozit, kam je zavolal šéf Agentury Dobrý den (Igor Bareš). Agentura má totiž jeden problém. Často se o ní a jejích rekordmanech mluví, ale nikdo to nebere vážně. A tak se rozhodnou najmout kritikou uznávaného režiséra, aby natočil film o nejvýjimečnějších lidech, kteří dosud mají jen nálepku bláznů a magorů, pouťové atrakce. Šéf Agentury má pro naše filmaře tři čtvrtě miliónu v hotovosti, jako zálohu na natáčení, což je tak významný argument, že další debata je celkem zbytečná. Zadání je jasné: Hluboce lidské příběhy lidí, co dokázali vlastní pílí něco, co nikdo jiný patrně na světě neumí. K utahané tvůrčí trojici se přidává sebevědomá zvukařka (Johana Švarcová), studentka FAMU, která na rozdíl od nich není spoutaná životními prohrami. Tak nějak ostatní štve, ale zároveň jim připomíná jejich „dávné“ začátky. Jak tohle všechno skončí? Dotočí spolu tenhle film a pomůžou změnit obraz Agentury? Odhodlají se ještě někdy dělat to, v čem vidí skutečně smysl? A o čem bude jejich příští film?
Dokument pojednává o mladém autistickém chlapci Tomášovi, který věří v to, že viděl mimozemský život a nadále s nimi dokáže komunikovat. V 10 minutách se seznámime s jeho pocity a blíže poznáme jeho mysl. Na divákovi už je jen to, jestli uvěří či nikoliv.
Příběh sleduje jednu nečítankovou kariéru. Od otloukánka z chudé rodiny alkoholika, ke králi internetových domén. Nemožné je možné, padají normy, konvence, pravidla. Už jako kluk pochopí, že spolehnout se musí jedině sám na sebe. „Totáčem“ 80. let kličkuje nepříliš vzorově a přelomový listopad prožije rovněž nezvykle - mezi blázny v léčebně. Po revoluci už to jede, ba letí. Nahoru, ale i dolů. Do Německa a zpátky. Na Pankrác a zpátky. Do Číny a zpátky. Vše je tak snadné, až je to k smíchu (ale i tzv. „vo hubu“). Může za ten rozlet chytrost nebo vychytralost? Z netušených a nekonečných možností internetu vyroste ve finále virtuální blahobyt. Hrdina má všechno, dokonce plánuje hodně netradiční rodinu… Vypadá to na happyend, ten se ovšem stylově zvrtne.
Stará mexická legenda varuje, že když usnete na náhrobním kameni, můžete se propadnout do říše mrtvých. To ovšem malá Miroslava neví a nechtěně na pohřbu své tety na jednom z hrobů usne... Právě o tomhle dobrodružství vypráví režisérka Kristina Dufková v animovaném filmu Usnula jsem.
Slavné loutky Spejbl a Hurvínek slaví v roce 2010 kulaté výročí (90 let). U příležitosti těchto narozenin přichází do kin speciální představení ve 3D. Poprvé se tak divákům naskýtá příležitost vidět legendárního Hurvínka a jeho přátele na velkých plátnech v celé České republice. Když se řekne Mikuláš, tak si každý představí tajemného muže s bílým plnovousem, vysokou čepicí a berlou v ruce, kterého doprovází anděl s čertem. Hodné děti jsou obdarovávány dobrotami, zatímco ty neposlušné čeká punčocha plná uhlí. Také Hurvínek s Máničkou čekali netrpělivě na příchod Mikuláše. Roztržitý pan Spejbl však na nadílku zapomněl, a tak se Hurvínek s Máničkou rozhodnou tuto „nehoráznost“ napravit tím, že se sami hodlají převléci za čerta a Mikuláše a překvapit taťuldu s bábinkou. Bábinka však Spejblovi pozapomenutou událost připomene, a tak si i pan Spejbl musí zajistit převlek čerta… A jak to dopadne, když se čertů sejde více než by mělo? Pohádka plná napětí, ale i písniček a zimních radovánek. A už jste viděli Máničku bruslit?
Původně byl projekt zamýšlen jako celovečerní dokument, ve kterém byly konfrontovány životní příběhy trojice mužů, jejichž osudy různým způsobem determinovala droga. Jeden patřil k nejvýraznějším vynálezcům a „vařičům“ pervitinu u nás, druhý léta působil v protidrogovém oddělení policie a třetí, známý rocker, propadl drogové závislosti. Dramatické zvraty v osudech této trojice reálných hrdinů inspirovaly posléze producenty a tvůrce filmu k nápadu zkombinovat dokumentární výpověď s hranými sekvencemi. V nich se zrcadlí strhující pád na samé dno a „cesta z pekla“ zpátky do života.
Opera Zítra se bude... tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila měla premiéru v divadle Kolowrat 9. dubna 2008. Obratem se stala jednou z nejúspěšnějších inscenací roku nejen u diváků, ale i kritiky. Autoři získali za toto dílo Cenu Sazky a Divadelních novin a v anketě Divadelních novin byla opera vyhlášena jako druhá nejlepší inscenace roku 2008. Hudební příběh je sestaven z dobových dokumentů a citací ze soudních spisů. Inscenaci vévodí především sugestivní výkony legendární Soni Červené a Jana Mikuška. Skladatel Aleš Březina, který stojí za hudební složkou k českým nejúspěšnějším filmům posledních let (Obsluhoval jsem anglického krále, Musíme si pomáhat, Knoflíkáři, Horem pádem, Kráska v nesnázích ad.) napsal operu-proces Zítra se bude... pro Soňu Červenou tzv. „na tělo“. Zpracování filmového záznamu představení se ujal režisér Jan Hřebejk.
DVD obsahuje první dva díly dokumentu z edice "Svědectví vraků": I. Příběh lodi Dalmát - nás zavádí do počátku roku 1914, kdy se připravovaly osudové okamžiky, které ovlivnily životy milionů lidí. Úloha lodi Dalmát při cestě následovníka trůnu Františka Ferdinanda a osudy atentátníka Gavrila Principa v českém Terezíně jsou páteří tohoto příběhu. Pátrání po skutečném osudu atentátníka jistě mnohé překvapí. II. Zkáza lodi Baron Gautsch - je příběh potopené lodi ve Velké válce na Jaderském moři. Díky nově objeveným unikátním materiálům můžeme poprvé věrohodně rekonstruovat všechny události této lodi. Uvidíte skutečné příběhy skutečných lidí, kterým se během několika minut změnil svět.
Vítejte ve světě zvaném H.R. Giger. Nechte se unést bizarními krajinami do světa biomechanoidů a vetřelců, erotomechanických konstrukcí a ďábelských nestvůr, ve kterém ztratíte pojem o čase a prostoru.
Čekají vás dvě hodiny unikátních záběrů ze soukromí švýcarského surrealistického výtvarníka a světa jim vytvořeným, digitálně zpracované a rozpohybované koláže obrazů ze všech důležitých období jeho tvorby, doprovázené psychedelickou hudbou a řadou zajímavých textových a fotografických příspěvků z jeho nejbližšího okolí.
Dvoudílný celovečerní dokument 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna představuje komplexní pohled na fenomén české a slovenské nové vlny v kulturních a společenských souvislostech epochy šedesátých let. Dvacet pět stěžejních snímků komentovaných jejich tvůrci a filmovými historiky nabízí divákovi dramatický vhled do období zlaté éry společné kinematografie. Snímek navazuje na televizní cyklus osobních portrétů Zlatá šedesátá (ČT, 2009), který byl založen na individuálních výpovědích tvůrců. Oproti němu ukazuje českou a slovenskou kinematografii šedesátých let v kontextu domácím, nadnárodním i mezigeneračním. Pojmenovává, čím nová vlna překročila dosavadní umělecká měřítka, o co obohatila světovou kinematografii, kde zanechala nesmazatelnou stopu. Analyzuje práci filmaře ve státem financované kinematografii, pod tlakem ideologických požadavků na jedné straně a komerce na straně druhé. Předkládá dilema člověka a umělce na hraně mezi protikladnými společenskými systémy i nesourodými estetickými požadavky. Existenciální drama člověka svobodně jednajícího i nemilosrdně drceného soukolím okolností. Šedesátá léta jsou z tohoto zřetele převážně epochou šťastné historické konstelace nejen v tehdejším Československu, ale i v měřítku celosvětovém. Epochou naděje a vzestupu, ale také epochou exemplárního lidského rozhodování a uměleckého hledání. I to chce 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna připomenout.
