Filmy online ke shlédnutí zdarma

Jako nejmladší interpret v české historii vyjela Ewa Farna na své první turné po celé České republice - Zazpívej si na Ewa Tour 2008. Pro záznam byl zvolen poslední koncert turné v pražském Kongresovém centru.

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim (Ben Becker). Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit „mateřské“ ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě?

Svět dobrodružství a mystérií se otevírá v příběhu Jeremiáše Kroka, který se vydává po tajemné stopě. Ta ho zavede na nejrůznější místa, na kterých bude muset uplatnit své znalosti, schopnosti a v neposlední řadě sílu. Jeremiáše i vás čekají krásné dívky, zapeklité šifry, souboje a dobrodružství na hranici reality a fantazie. Všem hráčům v této partii jde totiž o mocný magický artefakt, který v nepovolaných rukou může světu přinést zkázu. Je tedy na Jeremiášovi, aby se postavil všem nástrahám a protivníkům a získal odvahu stát se strážcem legendy...

52 nejznámějších lidových říkadel. Známá říkadla s ilustracemi Josefa Lady jsou určená především nejmenším dětem: 1. Liška (2:56), 2. Zima (2:48), 3. Ježíšek (2:56), 4. Koza (3:10), 5. Kučero (3:26), 6. Kdák (2:59), 7. Honza (3:04), 8. Na houby (3:15), 9. Kráva (3:31), 10. Hruštička (3:07), 11. Jirka (3:01), 12. Vrány (3:01), 13. Fěrtůšek (3:03), 14. Vrabec (3:02), 15. Jarní (3:07), 16. Žába (3:26), 17. Pasáci (3:43), 18. Bába (3:04), 19. Vlk (3:14), 20. Karel (3:37), 21. Když jsem šel přes Pražský most (3:47), 22. Kterak ševce mejou (3:01), 23. Čert bábu nese (3:12), 24. Mlynář (3:48), 25. Ryba (3:10), 26. Sedlák seká v lese (3:02), 27. Koně (3:13), 28. Josefe (3:01), 29. Hastrmane, tatrmane (3:03), 30. Kocour (3:06), 31. Čáp sedí pod dubem (3:12), 32. Veverka (3:11), 33. Svatba (3:03), 34. Sedlák (3:00), 35. Koza a prasátko (3:22), 36. Král na dudy hrál (3:32), 37. Snídaně (3:12), 38. Sýr (3:29), 39. Nehoda (3:29), 40. Až já půjdu (3:20), 41. Byla babka, měla jabka (3:02), 42. Perníkář (3:29), 43. Pekař (3:07), 44. Jez topinku (3:19), 45. Pepíku (3:00), 46. Kadla (3:03), 47. Bára (3:00), 48. Emane (3:15), 49. Naše Káča (3:30), 50. Na klouzačce (3:09), 51. Na saních (3:02), 52. Kočka (3:26).

Tento publicistický pořad vysílá Česká televize s přestávkami již od roku 1993. V letech 2001 až 2002 byl nahrazen publicistickým deníkem Černá, bílá, který uváděla současná moderátorka a reportérka Iveta Fialová. Od začátku roku 2003 pak byl pořad vysílán jako týdeník pod svým původním názvem a v současné době se vysílá každý všední den večer, přičemž o jeho moderování se kromě Ivety Fialové stará i Vlado Štancl, který je s tímto pořadem spjat již od jeho začátků. Obsahově se pořad střídá. Zatímco Vlado Štancl nám nabízí různé testy, poradí jak a co nakupovat a mj. nám i skrytou kamerou v reportážích objasní, kterým hospodám a restauracím se vyhnout a naopak, Iveta Fialová se pak věnuje závažnějším věcem. Především v nich hrají hlavní roli kauzy, dopravní nehody, úřady a hájení našich práv.

Ach, ty vraždy! je seriál České televize, který režíruje Zdeněk Zelenka. Prozatím se pracuje na natáčení tří dílů, z nichž první dva (Zabiják ze Sherwoodu, Hřích profesora Sodomky) napsal sám Zdeněk Zelenka a třetí (Moje tlustá česká vražda) Halina Pawlowská. Ústřední postavou seriálu je bývalá advokátka v důchodu (Jiřina Bohdalová), která je nadšenou ochotnicí s velkou sbírkou kostýmů. Má také vnuka (Václav Jílek), kterého vychovala a je pro ni vším. Ten pracuje jako policista, ale příliš se mu nedaří. Kdykoli si mladík neví s nějakým případem rady, jeho čiperná babička se do případu vloží jako soukromé očko v přestrojení a všemožnými prostředky se snaží případ objasnit. Pomocí svých převleků tak pokaždé zapadne naprosto dokonale a nenápadně do prostředí, v němž pátrá. A v jakých převlecích se hlavní hrdinka objeví? V epizodě Sherwood, jak je přezdíváno pražskému hlavnímu nádraží plnému pochybných existencí, se vydá náležitě namaskovaná mezi bezdomovce, do případu Sodomka naopak vstoupí jako upravená suplující profesorka a poslední povídka ji zavede mezi účastnice odtučňovacího kurzu…

O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím. Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.

Jméno Karla Kyncla bývá spojováno především s jeho prací dlouholetého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii. V rozhlase sice začínal už v letech 1943-1948, ale to nejprve pouze jako člen Dismanova rozhlasového dětského sboru. Nedlouho poté už však nastoupil do zahraniční redakce a stal se zpravodajem nejprve v New Yorku. Jméno si získal sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna Kennedyho. Posléze se již přemístil do země, jemu srdcem i duší nejbližší, kromě vlasti, Velké Británie. Pro mnohé posluchače se stal symbolem britského gentlemana. Mohl si dovolit komentovat britské vlastnosti s takovou lehkostí a elegancí jako málokdo. Karel Kyncl ostatně nebyl jen rozhlasový novinář a svá léta působení na půdě britského impéria zužitkoval také v několika velmi úspěšných knížkách složených z reportáží, které odvysílal v rozhlase - Moje Británie, V Buckinghamu otevřeno, Gardenparty u královny, V Manchesteru nemají manšestr, Londýnský zpravodaj se hlásí. Sedmadvacet dílů televizních Postřehů Karla Kyncla, při nichž spolupracoval s osvědčenými tvůrci ostravského televizního studia - dramaturgem Karlem Bělohlavým, kameramanem Zdeňkem Úlehlou a režisérem Jaroslavem Večeřou, je připomínkou velké osobnosti české žurnalistiky, ale i země, která si už po staletí uchovává své osobité tradice.

Aktovka F. F. Šamberka se uvádí již 23 let, drží tak historický světový rekord v délce života inscenace v nezměněném hereckém obsazení. Skoro čtvrt století se v režii Michala Bartoníka na jevišti potkávají Barbora Hrzánová, Miroslav Hanuš, Martin Dejdar, Petr Jančařík a u klavíru profesor Milan Dušek.

Tvůrci dokumentu Občan Havel přikuluje Jan a Adam Novákovi se vracejí do minulosti, aby ilustrovali, jak vznikla slavná hra Audience. Zároveň uvádějí diváka do paradoxů podivného světa československé normalizace. V roce 1974 sháněl dramatik Václav Havel razítko do občanky, aby ho Husákovo StB nemohlo obvinit z příživnictví. Jeho hry se nesměly od začátku normalizace uvádět a člověk bez prokazatelného zdroje příjmů riskoval vězení. Havel to nakonec vyřešil tím, že si našel zaměstnání jako pomocný dělník v trutnovském pivovaru. Bylo mu osmatřicet let a téměř rok tam ve sklepě válel sudy piva značky Krakonoš. Bral za to 1700 korun měsíčně, ovšem větší odměnou mu byly nové zkušenosti a jiný způsob psaní, na který tam přišel. Film ukazuje prostředí v pivovaru i spolupracovníky, kteří Václava Havla k napsání Audience inspirovali. Popisuje i okolnosti slavného undergroundového záznamu hry a to, jak její existence rezonovala v tehdejším mediálním světě – například Jiřina Bohdalová se ubránila tlaku, aby Havla denuncovala v televizi tím, že si od lékařky kamarádky nechala naříznout spodní ret, aby jí opuchla tvář… Dokument také uvádí podstatnou část Audience ve formě archivní koláže sestřihané z fotografií a zvukových i obrazových nahrávek z jejích nejrůznějších představení po celém světě.