Bláznivému vědci se podaří vytvořit plyn, který dokáže probudit mrtvé zpět k životu. Plyn koupí překupník s vidinou rychlého
zisku. Brzy je mu ovšem v patách neúprosný vládní agent, který likviduje každého kdo přišel s plynem do kontaktu. Dříve než
stihne překupníka zabít, dostane se už kufřík k jiné osobě která ho otevře a vypustí tak plyn do ovzduší. Za nedlouho je okolí plné
oživlích mrtvol, které pojídají všechno živé. Překupníkúv bratr a jeho kamarád jsou během táboření napadeni nemrtvými a začíná
boj o holý život nejen se zombiemi, ale i vládním agentem.
Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy.
Reného příběh začíná ve vězení pod socialistickými plakáty, pokračuje během sametové revoluce a dostává zdánlivou pointu amnestií tehdejšího prezidenta Václava Havla. René se ale brzy vrací zpět do kriminálů, aby tak vstoupil do Evropské unie opět jako vězeň. V průběhu let strávených za mřížemi, zejména za krádeže, se nechal potetovat na celém těle, utekl z vězení a zase byl chycen, vydal dva romány, vykradl byt samotné režisérce, prožil dva milostné příběhy, onemocněl roztroušenou sklerózou a psychologové u něj zjistili nadprůměrnou inteligenci. Krk hlavního protagonisty tohoto časosběrného dokumentu „zdobí“ anglicky nepřesně vytetovaný nápis „Fuck of people“.
Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.
Volné pokračování komedie Bohouš, tentokrát pod taktovkou režiséra F. Filipa.
Z notorického sázkaře Konvalinky (Vladimír Menšík) se stal postrach podniku. Dokáže proměnit v sázku cokoli. Při jedné takové sázce, kdy se nestydí pro výhru zneužít ředitele, si ho všimne bratr majitele Bohouše (Miloš Kopecký), který je zde na návštěvě u kamaráda. Po zjištění, kdo Konvalinka ve skutečnosti je, se rozhodne sázkaře vytrestat. Jelikož pracuje jako vedoucí malé jihočeské hospůdky, rozehraje velkou akci k potrestání Konvalinky. V tomto plánu mu sekundují jeho koumácký tchán (Josef Hlinomaz) a Bohoušův syn bernardýn Pepa. K jejich smůle se do komplotu vloží žena vedoucího hospůdky (Iva Janžurová), která Pepu nesnáší a tak se bohužel potrestání nezdaří. A nebo ano?
Jaro 1936. Městská čtvrť pracovní třídy na severu Paříže, která kdysi mívala své vlastní jméno, ale kterou nyní každý jednoduše nazývá Faubourg. Malé náměstí, pár obchodů, naklánějící se budovy, dlážděné ulice a olupující se fasáda kabaretu Chansonia. V této dělnické čtvrti všichni oslavují triumfální vítězství Lidové fronty ve volbách s nadšením a nadějemi na světlejší zítřek. Mezi sliby nové vlády je i slavný zákon o placené dovolené, která umožní řadě lidí spatřit poprvé moře.Tři obyvatelé Faubourgu, zaměstnanci showbusinessu a blízcí přátelé, však nesdílí divoké naděje ostatních lidí. Chansonia, kabaret, který je před tím zaměstnával, ukončil svůj provoz o čtyři měsíce dříve a oni tak zůstali bez práce. Pigoil, kulisák, 30 let u Chansonia. Bez práce může přijít o svého 12letého syna JoJo a musí se vzdát plánů na to ho vzít k moři. Milou, horkokrevný osvětlovač a záletník. Symbol „pracující aristokracie“, obratný řečník, který je odhodlán „změnit svět“. Jacky, bývalý nosič reklamy v Chansonia. Poté, co nosil řadu let jména hvězd na vývěsní desce, začal Jacky snít o tom, že jednoho dne bude sám králem kabaretu.Podporováni místními se tito tři přátelé rozhodnou vzít osud do vlastních rukou: zaberou Chansonii a produkují hitový muzikál, který jim umožní ono místo koupit. Každý z nich má odlišný motiv, ale všichni sdílí stejný cíl: najít novou rovnováhu ve svém životě.
Patnáctidílný seriál ČERNÁ SANITKA je televizním zpracováním stejnojmenné knihy folkloristy Petra Janečka, jež se věnuje současným fámám a pověstem (urban legends) rozšířeným v této zemi, na kterých je toho pravdivého velmi málo nebo spíše vůbec nic. Z historek jmenujme například mysteriózní černou sanitku, která unáší lidi za účelem prodeje jejich orgánů, popel dědečka, který si partička při dýchánku spletla s kávou, holčičku ztrativší se v obchodním domě, aby pak byla nalezena omámena na toaletách, zavražděnou studentku na kolejích s vrahovým vzkazem pro spolubydlící... Režisérem seriálu je Mojmír Kučera. Každý díl je rozdělen na dvě části - vlastní příběh a publicistickou část, ve které se s Romanem Zachem vydáme pátrat po původu jednotlivých pověstí.
Dvanáct absolventů jednoho ročníku DAMU se rozhodne společně odejít do oblastního divadla. Během první sezóny se nadšený kolektiv rozpadá a zůstává jen pětice, která je odhodlána pokračovat. Zkušená televizní režisérka natočila svůj první kinematografický film podle divadelní hry, která byla napsána přímo na konkrétní herce, tehdy ještě studenty.
Třídílný klasický dokument o pohoří Karakoram. První a třetí díl sledují hlavně kulturu, historii, náboženství a život lidí v Baltistánu a severních provinciích Pákistánu. Hunza a Gilgit jsou tajemná, legendami opředená údolí v horním úseku Karakoram Highway. Prostřední díl je chronologickým popisem nejkrásnějšího treku v oblasti. Cesta vede po ledovci Baltoro na Concordii, křižovatku ledovců pod čtyřmi osmitisícovkami: K2, Gasherbrumem I. a II. a Broad Peakem. Rainhold Messner a Radek Jaroš komentují obtížný výstup na K2. Film je pojat jako mnohovrstevný materiál popisující nejen horolezecké výstupy, ale celou cestu z pákistánského Islamábádu do Hunzy.
Dramatický příběh několika mladých lidí, odehrávající se jedné noci ve zlínském hotelu. O smutných láskách jedné servírky z gottwaldovského hotelu Moskva. Pokus o lyrický příběh v módním stylu 60. let. Scénárista Jan Blažek byl prvním dramaturgem FSG v dobách, kdy se tam soustavněji začaly natáčet hrané filmy pro děti a mládež. Spolupracoval především na filmech Josefa Pinkavy.
Seznam skladeb:
Ajajaj - Želva - Snad jsem to zavinil já - Pták Rosomák - Bon Soir Madmoiselle Paris - Kufr - Vlak co nikde nestaví - Saeled With A Kiss - Roň slzy - Vzpomínka plíživá - Z bílé černou - Jedeme dál - Dávno - Nikdo nejsme akorát - Stejskání - Jak se tak loudám - Já - Otázky - Když ti svítí zelená - Jednou - Kanagom - Jsem tak línej - Květinové dítě - Jako zamlada - Osmý den - Dynamit - Okno mé lásky - Dědečkův duch - Dej mi víc své lásky - Jasná zpráva - Slzy tvý mámy