Filmy online ke shlédnutí zdarma

Voják Honza Marek dostal třídenní opušťák. Marta, se kterou před vojnou chodil, sice na něho nečekala, ale dá mu znovu přednost před svým novým ctitelem, nepraktickým a stále zasněným Ivanem... Nevýrazný snímek ze života mladých lidí na venkově.

Poľsko–česko–slovenský film z produkcie APPLE FILM POLSKA a TRIGON PRODUCTION Jahodové víno, nakrútený podľa románu známeho poľského spisovateľa Adrzeja Stasiuka Haličské poviedky, je zaradaný do súťaže 23. ročníka Medzinárodného filmového festivalu vo Varšave, ktorý prebiehal od 12. - 21.októbra 2007.

Příběh o vztahu mezi matkou a dcerou v rytmu salsy, která je prý stejně dobrá jako sex. Annu Šiškovou a Boleslava Polívku doplňuje talentovaná mladá herečka a začínající režisérka Tereza Nvotová. Filmový vztah matky a dcery je o to opravdovější a intenzivnější, že ho v Malých oslavách ztvárnily skutečná matka s dcerou. Tereza Nvotová je dcerou Anny Šiškové na plátně i v reálném životě. Dospívání a ztracené nevinnosti nás přesvědčí, že za krutostí světa se skrývá radost pronikající všemi směry jako světlo.Osmatřicetiletá Magda (Anna Šišková) má za sebou své životní prohry a tou poslední je vlastní kadeřnický salón, který zkrachoval dřív, než vůbec otevřel. A tak má Magda spoustu dluhů, výpověď z pronajatého bytu a strach o sebe a svoji dospívající dceru Agátu. Agáta (Tereza Nvotová), která právě objevuje první lásku a nesmělé doteky, se snaží s matčinou bezradností a prohlubující se depresí vyrovnat po svém. Magdina kamarádka (Agi Gubíková) jí nabídne, že Agáta může na čas zůstat u ní, ale ve chvíli, kdy se seznámí s bohatým emigrantem (Boleslav Polívka), začne na provokující mladou dívku s krásným tělem žárlit a Agátu posílá okamžitě pryč. Agáta se stěhuje za matkou na ubytovnu, z bolestné reality ale utíká k rebelující partě mladých grázlů a zlodějíčků do světa, kde nic není problém. Záblesky štěstí se však mohou rodit i z nouze.Zdeněk Tyc je jedním z nejosobitějších českých filmových režisérů. Má za sebou snímky jako Vojtěch, řečený sirotek, Smradi nebo Žiletky, celou řadu televizních filmů a dokumentů, videoklipů, a za tehdejší Československo byl vyslán do boje o Oscary s prvním ze jmenovaných filmů. Malé oslavy jsou jeho pátým celovečerním filmem. Námět a scénář pochází z pera Slaveny Liptákové (Květ sakury, Zostane to medzi nami), za kameru Tyc postavil zkušeného Mira Gábora (Příběhy obyčejného šílenství, Rok ďábla, Oběti a vrazi, Knoflíkáři). V hlavních rolích se představí Tereza Nvotová, Anna Šišková a Boleslav Polívka.Film vznikl v koprodukci ALEF Film & Media Group, MIRACLE FILM, TV a Carlo D´Ursi Produzzioni, a dálších společnosti: Filmové ateliéry, Česká televize, Emita Invest a UN Film. Film vznikl za podpory Ministerstva kultury Slovenské republiky, Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, evropských fondů Eurimages a Media.

Kratičké příběhy dvou čmeláků, kteří se stejně jmenují a navlas se sobě i podobají. Názvy jednotlivých epizod: 1. Těší mě 2. O mistra basy 3. Stavitelé pyramid 4. Opojeni zvukem 5. Aby bylo jasno 6. Konzerva

Myšlenka natočit televizní cyklus o zapomenutých a skrytých stavbách architektury 20. století našich měst se zrodila v hlavě ostravského divadelního režiséra Radovana Lipuse někdy na konci milénia. Společně s Davidem Vávrou, představitelem žasnoucího architekta, pak připravili natáčení vynikajicího dokumentu v padesáti dvou lokalitách České republiky.

Místní potápěč, jihoafričan Andre Hartmann, je jedním z mála lidí, který je ochoten se žraloku lidožravému postavit ve volné vodě tváří v tvář. Unikátní dokument Steva Lichtag byl natáčen poprvé bez ochranných klecí. Natáčení se účastní i Andreho desetiletý syn Francois, který chce za každou cenu svému otci dokázat, že se do nebezpečné vody ponořit také nebojí! Andre i podvodní kameramani brzy poznávají, že tyto vody mají pouze jednoho nepřemožitelného vládce - VELKÉHO BÍLÉHO ŽRALOKA!

V horkém létě se mladý muž Tomáš Sinek chystá odjet na „sběr jahod“ do Anglie. Zdá se, že rodina – otec, maminka a babička nemá jiné starosti než vypravit potomka na cestu, i když – jak to vypadá, ne všichni s jeho rozhodnutím souhlasí. Situace však zase tak jednoduchá není. Jsme v Československu roku 1968. Tomáš stráví s kamarády a dívkou Táňou bujarou noc před odjezdem. Ráno však začnou otcovy podezřelé telefonáty s kolegou Vránou, plné tajných informací, maminka dělá zásoby a babička pláče. Tomáš spěchá na nádraží, Praha je však vylidněná a žádné vlaky nejedou. Tomáš nepovažuje situaci zdaleka za vážnou, a tak ho nějaký den zpoždění ani příliš netrápí. Toho srpnového rána se však radikálně změnily osudy tisíců lidí. Psal se 21. srpen 1968 a za pár okamžiků se otočí i život Tomáše, jeho rodiny a jeho přátel. Jejich osudy se dramaticky propletou s osudy lidí, kteří se v tehdejším Československu ocitli nikoliv z vlastního rozhodnutí. Přijeli sem plnit rozkazy, aniž jim pořádně rozuměli a často ani netušili, jak moc poznamenávají životy lidí a země, kterou neznali a do níž je jednou v noci prostě poslali. Příběh filmu Anglické jahody se mohl odehrát vlastně v jakékoliv době, která se tak trochu vymkla z kloubů. Je osudovým milostným příběhem mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. A stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván.„Srpnové dny roku 1968 se v české kinematografii neobjevovaly příliš často,“ říká režisér Vladimír Drha. „Nepočítáme-li normalizační agitky, byl „osmašedesátý“ součástí českých filmů až v devadesátých letech, spíš ovšem jako pozadí, historická danost nebo ornament. Tento scénář využívá historického dne 21. srpna jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ dodává režisér.

Rockový hudebník a výtvarník Marek se po letech vrací do starého venkovského domu, kde prožil dětství. Při malování obrazů se pokouší zapomenout na dosavadní divoký způsob života. Místo toho ho však atakují vzpomínky na podivné události, které úplně vytěsnil z paměti. Nejde jen o tragicky zemřelé rodiče, ale i o sestru, s níž Marek vyrůstal a jež je nyní v psychiatrické léčebně. Osamělý hrdina začíná podléhat energii tajemného místa a odhalovat pozadí děsivých tragédií, jež se v domě kdysi odehrály… Klasik českého filmu Juraj Herz navazuje na žánr psychologického hororu v duchu svého legendárního Spalovače mrtvol (1968). Ani T.M.A. není pouze žánrovým vyprávěním plným tísnivého napětí: příběh z přítomnosti, hluboce poznamenané minulostí, nabízí závažné podtexty a souvislosti. „Na Himmlerův rozkaz nacisté vraždili děti i dospělé, kteří měli Downův syndrom nebo nějaký jiný psychický problém,“ uvádí režisér. „A právě to jsem chtěl do filmu dostat.“ [44. MFFKV 2009]

Filmová komedie "Vy nám taky, šéfe!" vypráví příběh podnikatele, který chce nechat svoji firmu "poctivým" způsobem zkrachovat. Aby měl jistotu, že všechno proběhne nenápadně, přijme do ní záměrně takové lidi, o nichž je přesvědčen, že jsou pro svoji práci zcela a naprosto neschopní. Ukazuje se, že to byl geniální tah. Avšak bohužel jen do doby, než začnou mít úspěch… A tak začíná vysilující boj s blbcem… Ovšem- kdo je kdo?

Inscenace, která se stala vrcholem série režií Miroslava Macháčka v Národním divadle a jedním z vrcholů poválečného českého divadla vůbec. Režisér o ní řekl: „Furianti – moje dávná láska. Já ji opovažuji za jednu z nejlepších her české dramatické literatury. Břitká, ostrá hra o nemyšlení. Co je nemyšlení..? Absence mozkové činnosti. Tvrdohlavost je statická – a tím je blbá.“