V období krvavých bojov medzi kresťanmi a Maurami vzniklo mnoho legiend. Jedna z nich rozpráva o láske krásnej a nebojácnej Bradamante k udatnému cudzincovi. Brandamanta, ktorá bojuje v plnej zbroji po buku rytierov, sa zamiluje do pohľadného a mužného Maura Ruggera a i on opätuje jej city. Rytier Orlando miluje jej sestru Angeliku, ktorá pre neho tiež stratila srdce. Láska spája ľudí zo znepriatelených a proti sebe stojacich strán. Brandamanta odvedie Angeliku, dcéru maurského kráľa, ako zajatkyňu ku svojmu vladárovi. Po dlhých bojoch, pri ktorých zahynie mnoho bojovníkov, sa Orlando vzbúri proti nezmyselnému zabíjaniu a navrhne, aby si v čestnom boji zmeralo svoje sily niekoľko najlepších zástupcov kresťanov a Maurov. V rozhodujúcom zápase zvíťazí Orlando a Ruggero umiera...
Hudební komedie o statečné komtesce Franzisce (Liselette Pulver), která ze spárů loupežníků unikla převlečená za tovaryše. A když zjistila, že její lakomý otec není ochoten pro tovaryše se kterým si vyměnila šaty upustit měďák, vydá se ho zachránit. V loupežnickém hnízdě se stane pomocníkem jejich náčelníka (Carlos Thompson) - mladého a pohledného. Náčelník Franzisku odhalí, a v momentě kdy jsou přepadeni vojáky, už prchají spolu. Franziska náčelníka ukryje na zámku. On ji prozradí, že je italským hrabětem, kterého přivedl na mizinu její otec, neb mu neplatil dluhy. A tak starý baron pro svou lakotu nakonec přijde o to nejcennější, co měl.
Oblíbená knížka Johanna Wysse Švýcarský Robinson (1812, česky naposledy 1999) byla inspirována klasickým dílem Daniela Defoea o osudech trosečníka Robinsona Crusoea. Autor ji napsal především jako zdroj rad a ponaučení pro vlastní děti, ale postupem let se Švýcarský Robinson o rodině se třemi dětmi, která se v době napoleonských válek chce vystěhovat z rodného Švýcarska na Novou Guineu, stal jednou z nejpopulárnějších knih u všech generací.
Vzniklo také nejméně deset filmových a televizních adaptací, přičemž nejznámější a také nejzdařilejší verze je z roku 1960, natočená Studiem Walta Disneyho. Její režií byl pověřen anglický tvůrce Ken Annakin (1914-2009), který už předtím natáčel disneyovské historické snímky (Příběh Robina Hooda a jeho družiny, Meč a růže), adaptace známých předloh (Tři muži ve člunu) a později se proslavil klasickými tituly Nejdelší den a Báječní muži na létajících strojích.
Studio věnovalo na výrobu snímku velkorysý rozpočet (byl plánován jako vánoční film roku 1960) a náležitou pozornost věnovalo i hereckému obsazení, v němž vedle Johna Millse a Dorothy McGuireové v úlohách rodičů figurovali i populární představitelé z řad nastupující generace (James MacArthur, Tommy Kirk a Kevin Corcoran).
Za zmínku ještě stojí účast významného japonského herce Sessua Hayakawy (mj. velitel zajateckého tábora v Mostu přes řeku Kwai), který působil v Hollywoodu už od dob němého filmu a který tu v jedné ze svých posledních rolí ztělesnil vůdce malajských pirátů.
Natáčelo se v krásném prostředí ostrova Tobago a ve studiích Pinewood nedaleko Londýna.
Stephen (Thierry Lhermitte) je zaneprázdnený obchodník z Paríža, špecialista na ázijské trhy. Manželka Patrícia (Miou Miou) od neho odišla krátko po svadbe bez akéhokoľvek vysvetlenia. Nevideli sa štrnásť rokov. Stephen má teraz vážnu známosť a plánuje sa oženiť. Preto sa rozhodne vyhľadať Patríciu, aby mu podpísala žiadosť o rozvod. Na jeho veľké prekvapenie ju nájde medzi Indiánmi na ostrove Lipo-Lipo v amazonskom pralese. Stephen tu ostane proti svojej vôli. Až tu sa od Patrície dozvedá, že má 13-ročného syna menom Mimi-Siku (Ludwig Briand), ktorý nikdy nevidel civilizovaný svet. V slabej chvíli Stephen sľúbi synovi, že ho zoberie do Paríža. Mimi-Siku aj jeho matka potom nástoja, aby Stephen svoj sľub splnil. A tak sa mladý Indián ocitne vo svete, o akom doteraz ani netušil. Tým má o zábavu postarané. Skúste obchodovať so sójou na rozkolísanom trhu a súčasne vychovávať syna, ktorý má záľubu s šplhaní po Eiffelovke a ktorý si na večeru griluje drahé akvarijné rybičky. A nielen to...
Příběh se odehrává v 15. století v Evropě, které je dobou temna. Mladý chlapec jménem Travis, přezdívaný Tee, je prodán do otroctví, odkud ho vykoupí Raydoor (podle jiných zdrojů Baydool), aby z něho učinil svého učně. Když si uvědomí, že právě Tee je předmětem proroctví, zjeví se mu jeden z rytířů Delta, tajné organizace pomáhající lidstvu.
Vycvičený Tee se stane členem rytířů Delta a tím i spojencem Leonarda, který pochází z jakéhosi malého městečka Vinci. Spřátelí se i s dívkou z taverny, která se jmenuje Thena. Společně se sledováni Lordem Vultarem vydávají hledat ztracený Archimedův poklad.
Betty a Viktor tvoria vekovo nerovnú dvojicu, ale napriek občasným škriepkam si dobre rozumejú. V obytnom prívese cestujú po krajine a na živobytie si zarábajú príležitostnými švidlľami a drobnými podvodmi. Na jednom z rutinných záťahov sa však situácia náhle zmení, keď Betty príde s nápadom okradnúť pokladníka medzinárodnej organizácie. Ten má zo Švajčiarska vyviezť päť miliónov švajčiarskych frankov. Preto Betty a Victor podniknú dobrodružnú cestu, na ktorej prestáva byť jasné, kto chce vlastne koho podviesť. Už nejde o drobný podvod, ale o život. Zaplietli sa totiž do medzinárodnej finančnej záležitosti a čaká na nich veľa problémov.
Vítejte do 23. století. Píše se rok 2274 a světu vládnou pouze počítače. A byla to také právě umělá inteligence, jež rozhodla, že po velké katastrofě nyní mohou lidé, soustředění do obskurní komunity nedaleko bývalého Washingtonu, žít pouze do třiceti let. Pak následuje tzv. „omlazení“. Jenže za touto procedurou se neskrývá nic jiného než obyčejný holocaust. V tomto světě není nikomu dopřáno dožít se Kristových let, protože třicet svíček na dortu rovná se automatická smrt.
K tomu, aby tento zákon nebylo možné obejít, byly vytvořeny speciální policejní jednotky a mezi jejich členy patří také Logan, ztělesněný ikonou 70. a 80. let Michaelem Yorkem. A právě on byl nyní počítačem vyslán, aby vyhledal „útočiště“, místo, kde se skrývají uprchlíci před svým osudem. Všechny nalezené má exterminovat, jak káže řád. Jenže více než smysl pro povinnost probudí útočiště v Loganovi otázky. Otázky, zda-li je systém, jemuž slouží, správný. A záhy přicházejí také odpovědi a s nimi touha po nápravě. Režisérem na svou dobu silně inovativního a přemýšlivého sci-fi z roku 1976 není nikdo menší než na Oscara nominovaný Michael Anderson.
Obyvatelé země Gandahar žili dlouhá staletí v harmonii a míru. Nyní na ně ale utočí neznámý nepřítel, po jehož nájezdech zůstávají zničené vesnice a lidé přeměněni v kámen. Představitelé Gandaharu vyšlou mladého špeha Sylvaina, aby našel nepřítele, zjistil o něm co nejvíce a vrátil se zpět. Ten objeví armádu černých kovových robotů, kteří postupují od hranic Gandaharu a ničí vše, co jim stojí v cestě. Zatímco Gandahar mobilizuje svoji armádu, Sylvain se snaží zjistit, kdo jsou černí roboti a proč na Gandahar útočí.
Nemohl si pro uskutečnění svých záměrů vybrat nevhodnější okamžik. Svět stál na prahu první světové války, veškeré lidské úsilí, veškeré finanční i materiální prostředky měly brzy sloužit jedinému cíli: poražení nepřítele. Přijít v té chvíli s plánem Transantarktické expedice mohl jen blázen, dobrodruh nebo fantasta. Sir Ernest Henry Shackleton měl však v sobě od každého z nich kousek. A především to byl muž, jemuž se Antarktida stala osudem. Už roku 1902 se účastnil první Scottovy výpravy k jižnímu pólu - a málem ji nepřežil. O šest let později se sám pokusil o jeho dobytí a teď, dva roky poté, co na této nejjižnější výspě světa stanuli Amundsen a Scott (jenž bohužel za toto vítězství zaplatil cenu nejvyšší), se rozhodl realizovat další smělý plán: přejít pod britskou vlajkou napříč celým šestým kontinentem. Zdálo se, že je to plán v tuto chvíli předem odsouzený k nezdaru. Jenomže Shackleton byl bojovník, přesvědčený, že selže jen ten, kdo se vzdá. A tak 27. října 1914 vyplula z Buenos Aires loď Endurance se sedmadvaceti muži posádky a šedesáti devíti psy na palubě, aby znovu pokořila kontinent, který tak dlouho vzdoroval všem svým dobyvatelům. Sir Ernest Shackleton se vydal vstříc největšímu dobrodružství svého života...
Mladá Jane Parker (Maureen O'Sullivan) cestuje do africké džungle spolu se svým otcem Jamesem (C. Aubrey Smith), který se společně s lovcem Harry Holtem (Neil Hamilton) shání po slonovině. James Parker je pevně přesvědčen, že někde v divočině existuje sloní hřbitov, na němž zahálí spousta nevyužité slonoviny. Po dlouhém bezvýsledném hledání dorazí expedice k tajuplné hoře Mlčení, která je chována domorodými obyvateli v nevysvětlitelné úctě. Zde se skutečně objeví mnoho sloních koster. K překvapení cestovatelů se však se vynoří i podivná forma lidského života: Jane je unesena divokým bílým mužem - Tarzanem (Johnny Weissmuller)... První ozvučené zpracování slavného románu Edgara Rice Burroughse z roku 1912. V hlavní roli plavecký olympijský šampion Johnny Weissmuller.
