Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo.
Být mladý, mít možnost cestovat po světě a užívat si života, to je něco! S příslibem dobrodružství přijíždí do Thajska mladý americký baťůžkář Richard (Leonardo DiCaprio). Cestování, jak tvrdí, je hledání zážitků, hledání něčeho nového, zvláštního. V levném hotelu v Bangkoku se Richard seznamuje s mladým francouzským párem - Etiennem (Gillaume Canet) a Francoise (Virginie Ledoyenová). Ve stejném hotelu se setkává s pomateným, drogami poznamenaným Daffym (Robert Carlyle), který vypráví Richardovi nepravděpodobný příběh o tajném ostrově, Ráji na Zemi s nádhernou pláží neposkvrněnou nájezdy turistů. Druhý den nachází Richard na dveřích připíchnutý cár papíru, kde je Daffym ručně namalovaná mapa tajemného ostrova...
Při návratu z mezinárodního pionýrského tábora Jiřího Dimitrova v bulharském Kranevu zmeškají dva chlapci a jedno děvče z české výpravy vlak, protože se ještě jednou chtěli vykoupat v moři. Na cestě domů zažijí (na rozdíl od těch poslušných) mnoho báječných dobrodružství... Budoucí naděje českého filmu - režisér Igor Chaun - ještě v dětské roli.
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír...
Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi KRÁL ARTUŠ A JEHO DRUŽINA z roku 1967 a filmy LANCELOT OD JEZERA z roku 1974 či PERCIVAL GALSKÝ z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob.
K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos.
Americký inženýr Bill Markham (Powers Boothe) pracuje v amazonské džungli na stavbě přehrady. Jednoho dne jeho syn zmizí bez vysvětlení, ale policejní vyšetřování nepřinese žádné výsledky. Markham je přesvědčen, že jeho syna unesl jeden z domorodých kmenů a vydává se do nebezpečné džungle najít ho za každou cenu.
Čtveřice mužů sjíždí během víkendu na kánoích úsek divoké řeky v Apalačském pohoří, jenž má být záhy zaplaven vodou z nové přehrady. Romantická cesta se však nečekaně proměňuje v tragédii, jež navždy poznamená ty, kteří přežijí. Muži si chtějí dokázat, že navzdory městskému způsobu života mohou pokořit přírodu. Jenže součástí místní přírody jsou i horalé, kteří tu dlouho žijí v tvrdých podmínkách a kteří vyznávají jiné hodnoty. Střetnutí s nimi se mění v boj o přežití. Snímek DELIVERANCE Johna Boormana patří nejen k nejvýznamnějším titulům 70. let, ale také k vrcholům žánru thrilleru. Dodnes inspiruje filmařskou čistotou, poutavostí děje, avšak i mravním rozměrem. Vychází z obvyklého thrillerového schématu boje proti "neviděnému" nepříteli, přičemž překračuje meze pouhé napínavé podívané. V komorním dramatu hrají samozřejmě roli přírodní záběry, podstatnější je však Boormanova schopnost nenápadně vytvářet atmosféru napětí a ohrožení, proměňující se místy v čirou hrůzu. Neméně důležité jsou výkony hlavních představitelů. Slavná (a strhující) je počáteční scéna s evergreenovou skladbou Duelling Banjos od Erica Weissberga.
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
Agent FBI Johny Utah (Keanu Reeves) sa tajne vydáva medzi kalifornských surfistov, aby vystopoval Ex-prezidentov - ozbrojenú bandu bankových lupičov. Spoznáva sa s výborným potápačom a surfistom Bodhim (Patrick Swayze), ktorého drogou je adrenalín a potešením riskovať život. Utah hľadá pravdu, Bodhi najväčšiu vlnu a obidvaja sú natoľko ponorení do vzájomného súperenia, že takmer tomu obetujú zdravý rozum, svoju hrdosť a život.
Je rok 1634, děj začíná v Quebecu v Severní Americe. Toto území je postupně zaplavováno francouzskými kolonialisty a misionáři. Jedni touží po moci a bohatství, druzí by rádi převrátili původní indiánské obyvatele na křesťanskou víru ve snaze o své vlastní spasení. Tento film vypráví, zřejmě podle dochovalých zápisů, o střetu dvou zcela odlišných civilizací a tedy i odlišném pohledu na podstatu života a jeho chápání. Zpočátku pouze lehce dobrodružný příběh postupně graduje do drsných a krutých praktik zacházení indiánských kmenů s misionáři, tedy s nežádoucími vetřelci.
Dr. Alex Zorka (Bela Lugosi) je vynálezcom niekoľkých zázračných zariadení a bývalý kolega od neho žiada, aby ich venoval americkej vláde. No Zorka sa rozhodne použiť ich na vlastné obohatenie a svetovú nadvládu. Americká vláda vysiela kapitána Boba Westa z úradu Vojenskej špionáže aby našiel skrývajúceho sa Zorku, ktorý sa stiahol do úzadia po smrti svojej ženy. Musí ho nájsť skôr než on alebo zahraniční špióni stihnú použiť zariadenia na svoje zločinecké zámery.
