Kompilácia klasických exploitation trailerov označená nálepkou Grindhouse Horrors, síce svojmu názvu nie je tak jednoznačne verná (hororových trailerov je tu k dispozícii zhruba do 15 kúskov z celkového množstva 46-tich upútavok, čo je približne tretina), to ale v konečnom zúčtovaní zas tak nevadí. 100 minútový maratón dokáže skvelo poslúžiť ako kulisa či výplň medzi filmami premietajúcimi sa na domáce plátno v spoločnosti priateľov filmu, ktorí sú s fľaškou piva v ruke naklonení ku diskusii a rozoberaniu jednotlivých scénok.
Kompilácia Grindhouse Horrors obsahuje 46 trailerov, menovite:
Journey Into the Beyond (1977)
Angel, Angel, Down We Go [Cult of the Damned] (1969)
Svezia, inferno e paradiso [Sweden: Heaven and Hell] (1968)
Rise and Fall of Idi Amin [Amin: The Rise and Fall] (1981)
Savage Island (1985)
Euer Weg führt durch die Hölle [Jungle Warriors] (1984)
Le amazzoni - donne d'amore e di guerra [Battle of the Amazons] (1973)
Pay or Die [Devil's Three] (1979)
Shogun Assassin (1980)
J.D.'s Revenge (1976)
Honky (1971)
If He Hollers, Let Him Go! (1968)
Savage Sisters (1974)
Hell's Belles (1970)
Mad Youth [Girls of the Underworld] (1940)
Run Swinger Run! (1967)
Exponerad [The Depraved] (1971)
Non si deve profanare il sonno dei morti [Don't Open the Window] (1974)
Don't Answer the Phone! (1980)
Milano odia: la polizia non può sparare [The Death Dealer] (1974)
Deranged (1974)
Tenement [Slaughter in the South Bronx] (1985)
Massacre at Central High (1976)
Street Trash (1987)
The Offspring (1987)
God Told Me To [Demon] (1976)
Dixie Dynamite (1976)
Wild Rebels (1967)
The Doll Squad (1973)
Virgin Witch (1972)
Profondo rosso [Deep Red] (1975)
Rabid (1977)
Maniac (1980)
The Slumber Party Massacre (1982)
The Exterminator (1980)
The Evil (1978)
Silent Night, Deadly Night (1984)
Ma tou da jue dou [Chinese Hercules] (1973)
Dirty Mary Crazy Larry (1974)
Tou tiao hao han [Fearless Fighters] (1971)
Gojira tai Hedorâ [Godzilla vs. the Smog Monster] (1971)
Maciste, l'eroe più grande del mondo [Goliath and the Sins of Babylon] (1963)
Jaws of the Dragon (1976)
The Man from Hong Kong (1975)
Puppet on a Chain (1971)
Race with the Devil (1975).
Svet tvorený z podstatnej časti raritnými grindhouse trailermi ošúchanej kategórie predstavuje zásluhou štúdia “Ban 1 Productions“ výber zo svojej filmovej dielne. Niečo málo vyše dva a pol hodiny trvajúci zostrih “Grindhouse Universe“, nepriamo priraďujúci sa ku sérii “42nd Street Forever“, obsahuje množstvo nahoty, akcie a jednoduchej zábavy na spestrenie voľných chvíľ.
Kompilácia “Grindhouse Universe“ obsahuje 57 trailerov ku 59-tim filmom, 3 alternatívne verzie, 2 reklamy na pivo značky Grolsch a 1 reklamu na cigarety Peter Stuyvesant. Trailery sú k nasledujúcim filmom:
The Haunted House of Horror [Horror House] (1969)
Curse of the Crimson Altar [The Crimson Cult] (1968)
Night After Night After Night (1969)
Camille 2000 (1969)
Little Mother (1973)
Le schiave esistono ancora [Slave Trade in the World Today] (1964)
I tabù [Taboos of the World] (1963)
I tabù n. 2 [Macabro] (1965)
Pornografie in Dänemark - Zur Sache, Kätzchen (1970)
Female Animal (1970)
The Tale of the Dean's Wife (1970)
The Minx (1969)
All the Young Wives [You All Come] (1973)
Kamasutra - Vollendung der Liebe (1969)
Sexcapade in Mexico (1973)
The Dirty Mind of Young Sally (1970)
The Doberman Gang (1972)
The Treasure of Jamaica Reef [Evil in the Deep] (1975)
El perro [The Dog] (1976)
The Pack (1977)
Barracuda (1978)
Supervivientes de los Andes [Survive!] (1976)
¡Tintorera! (1977)
The Black Angels (1970)
Devil Rider! (1970)
Outlaw Riders (1971)
Road of Death (1973)
Mark of the Vampire (1935) / The Mask of Fu Manchu (1932) / Dr. Jekyll and Mr. Hyde (1931)
The Frozen Dead (1967)
It! (1967)
Frankenstein Meets the Spacemonster (1965)
Curse of the Voodoo (1965)
La febbre americana [American Fever] (1978)
Record City (1978)
L'homme qui vient de la nuit [Das Lied der Balalaika] (1971)
Les petites filles modèles (1971)
Sweet Jesus, Preacherman (1973)
Honky (1971)
La rose écorchée [The Blood Rose] (1970)
Fright (1971)
Superchick (1973)
Deep Throat Part II (1974)
Little Laura and Big John (1973)
Rituals [The Creeper] (1977)
The Teasers Go to Paris (1978)
H.O.T.S. (1979)
Cinderella (1977)
The Student Body (1976)
Commuter Husbands (1973)
Sixteen (1973)
Invasion of the Bee Girls (1973)
The Town That Dreaded Sundown (1977)
Killer Force [The Diamond Mercenaries] (1976)
Zombi Holocaust [Dr. Butcher M.D.] (1980)
Emanuelle e Françoise le sorelline [Emmanuelle et Françoise] (1975)
Emanuelle e gli ultimi cannibali [Emanuelle and the Last Cannibals] (1977)
Antropophagus [The Grim Reaper] (1980).
Situace v Tibetu je varováním pro celý svět. Potlačené nepokoje před olympiádou v Číně znovu upozornily na smutný osud země, která přišla v roce 1950 o svou nezávislost. Tento dokument se točil od března 2007 do března 2008.
Natáčelo se v Austrálii, Číně, Indii a Tibetu. Do Tibetu museli jeho tvůrci vstoupit v přestrojení za turisty. Rozhovory s Tibeťany v Indii pořídili v březnu 2007, v listopadu 2007 a v březnu 2008. Tibeťané v Tibetu se na kameru báli mluvit. Čínský prezident a čínští velvyslanci v Indii a Austrálii byli k účasti na tomto dokumentu mnohokrát přizváni. Nikdy neposlali ani odpověď.
Tibet je země prodchnutá tradicemi a lidé jsou hluboce ovlivněni buddhismem.
Základ jejich nenásilného boje za svobodu tvoří schopnost soucítění. Boje za svobodu, který nastal, když Čínská lidová republika provedla "mírové osvobození". Pro Tibeťany to však znamenalo něco docela jiného. To, co dnes celý svět zná jako Tibet, je ve skutečnosti Tibetská autonomní oblast. Jde o pouhou polovinu rozlohy Tibetu před čínskou okupací. Po okupaci byly hranice překresleny a provincie Amdo a Kham byly vymazány z mapy. Dnes jsou známy jako čínské provincie Chingai a Shizuan.
Dalajlamu přinutili hledat si útočiště v Indii a Čína jej dosud považuje za hrozbu pro národní bezpečnost, takže se do Lhasy nikdy nevrátil. 50 let mu bránili překročit horský masív, který ho dělil od domova. 50 let nemohl promluvit s Tibeťany ve své zemi. Mladá tibetská uprchlice v Quebecu Kalsang Dolma se přes Himálaj dostane a přinese do největšího vězení na světě videokazetu se vzkazem od duchovních a politických tibetských vůdců. Rodiny se shromáždí okolo maličké obrazovky, zírají jako přimražení, pro tyto křehké a trpící lidi je to jedna z prvních příležitostí slyšet hlas dalajlamy, který k nim promlouvá z dálky. Film byl natočen bez vědomí čínských úřadů, za použití malých digitálních kamer, během téměř tuctu tajných výprav do Tibetu v letech 1996-2004.
Koncert mladé kanadské zpěvačky Avril Lavigne z Toronta. Avrilino už třetí turné po celém světě k její už v pořadí třetí studiové desce - The Best Damn Thing.
Avril změnila svůj styl - na koncertě se střídají černá a růžová barva. Avril je usměvavá a řádí od začátku až do konce.
Seznam skladeb:
01. Girlfriend
02. I Can Do Better
03. Complicated
04. My Happy Ending
05. I’m With You
06. I Always Get What I Want (Linkin Park Instrumental — Dancers Only)
07. When You’re Gone
08. Innocence
09. Don’t Tell Me
10. Hot
11. Losing Grip (Joan Jett Cover, “Bad Reputation”)
12. Eeverything Back But You
13. Runaway / Mickey (Toni Basil Song - Partial)
14. The Best Damn Thing
15. I Don’t Have To Try
16. He Wasn’t
17. SK8R Boi
Rumunský dokument z produkce HBO, který natočil režisér Alexandru Solomon, nás zavádí do dopravního chaosu v Bukurešti. Obyvatelé rumunské metropole se podruhé narodili v autě a tam také tráví svůj druhý život. Za volantem se však mění v jiné lidi - jsou netolerantní k ostatním, bezohlední a
neurvalí. Všichni tu porušují pravidla a město se tak stává spíš džunglí než společenstvím. Automobily přibývají a stále víc obyvatel Bukurešti se stává neposlušnými řidiči. Když se na provoz ve velkoměstě díváte shora, vypadá jako řečiště malých barevných kapslí, které se blokují navzájem do stále větších skupin. Nikdo nikoho nerespektuje, každý řidič se snaží předjet toho druhého a žene se nesmyslně k dalšímu semaforu. Výsledkem je naprostý chaos. A protože i rumunská společnost je složena z individualistů, uzavřených v kapslích svého sobectví, omezených zájmů a agresivní snahy dostat se před ty ostatní, blokují tím fungování celého sociálního mechanismu. A nakonec trpí svou vlastní strategií, protože není možné pohnout se kupředu. Z dálky to vypadá jako docela hezký obrázek moderního pulzujícího velkoměsta, ale když se podíváte zblízka, zjistíte, že je to noční můra.
O Milošovi Formanovi před rokem 1989 točil Jaromil Jireš pro Němce, Věra Chytilová pro Belgičany a po sametové revoluci vznikl konečně český dokument Drž se toho snu v režii M. Šmídmajera. Zachytil Miloše Formana při jeho putování na kole z Paříže na MFF v Karlových Varech a právě jízda na kole tvořila symbolický motiv k jeho životním a tvůrčím peripetiím.
Za posledních 15 let došlo ve Formanově životě k velkým změnám a i jeho profesní kariéra prošla určitými zvraty a peripetiemi... Miloslav Šmídmajer se tak opět vrátil k tomuto stále vzrušujícímu a inspirativnímu „tématu“, aby zachytil současný život i myšlení této velké osobnosti a díky osobnímu vztahu i kontaktu otevřel i některá intimní zákoutí Formanova života, která se stala inspirací pro jeho filmovou tvorbu a s neobyčejnou hloubkou a v nečekaných souvislostech zazněla v jeho filmech.
Jméno Karla Kyncla bývá spojováno především s jeho prací dlouholetého zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu ve Velké Británii. V rozhlase sice začínal už v letech 1943-1948, ale to nejprve pouze jako člen Dismanova rozhlasového dětského sboru. Nedlouho poté už však nastoupil do zahraniční redakce a stal se zpravodajem nejprve v New Yorku. Jméno si získal sérií reportáží o atentátu na prezidenta Johna Kennedyho. Posléze se již přemístil do země, jemu srdcem i duší nejbližší, kromě vlasti, Velké Británie. Pro mnohé posluchače se stal symbolem britského gentlemana. Mohl si dovolit komentovat britské vlastnosti s takovou lehkostí a elegancí jako málokdo. Karel Kyncl ostatně nebyl jen rozhlasový novinář a svá léta působení na půdě britského impéria zužitkoval také v několika velmi úspěšných knížkách složených z reportáží, které odvysílal v rozhlase - Moje Británie, V Buckinghamu otevřeno, Gardenparty u královny, V Manchesteru nemají manšestr, Londýnský zpravodaj se hlásí. Sedmadvacet dílů televizních Postřehů Karla Kyncla, při nichž spolupracoval s osvědčenými tvůrci ostravského televizního studia - dramaturgem Karlem Bělohlavým, kameramanem Zdeňkem Úlehlou a režisérem Jaroslavem Večeřou, je připomínkou velké osobnosti české žurnalistiky, ale i země, která si už po staletí uchovává své osobité tradice.
Pablo Fajardo Mendoza a Luis Yanza z Ekvádoru získali v loňském roce cenu Goldman Environmental Prize za své nasazení v kauze proti firmě Chevron odpovědné za kontaminaci amazonských deštných pralesů ropou. Lidé a zvířata žijící v této oblasti umírají na následky znečištění, postiženi rakovinou, leukémií a kožními nemocemi. Observační dokument Joea Berlingera je napínavým příběhem vzbuzujícím řadu silných emocí, když sledujeme soudní proces dvou nerovných partnerů: bohaté společnosti, uvyklé kráčet osvědčenými cestami k úspěchu, a zapálených aktivistů hájících práva všech poškozených domorodých obyvatel. Základní linii dokumentu rozvíjí svědectví nemocných mužů, žen a dětí, stejně jako dokumentace dalších aktivistických strategií, jakými jsou angažování nového ekvádorského prezidenta Rafaela Correa nebo kontaktování nadace Stinga a jeho manželky Trudie Stylerové. Nejvíc provokativní jsou pak výpovědi expertů na životní prostředí či advokátů pracujících pro Chevron, které ostře kontrastují s tím, co nám předkládá kamera. Svižné tempo dokumentu a jeho gradace umožňují publiku vstoupit do kauzy a rozhodnout se, na čí straně je pravda a jakou má cenu. [Jeden svět 2009]
Středisko pro žadatele a žadatelky o azyl ve švýcarském městečku Vallorbe neustále přijímá nadpočet lidí hledajících nový domov. Muži, ženy a děti téměř ze všech kontinentů stráví v tomto zařízení krátký, leč důležitý čas, přemosťující jejich bolavou minulost s mlhavou budoucností. Všichni musejí dodržovat stanovený řád, a zdánlivá svoboda je tak pouze dočasná, ohraničená vycházkami a časem na dva rozhovory s imigračními úředníky. Příběhy lidí ze Somálska, Súdánu, Toga, Arménie, Bosny či Iráku se přitom liší - za některými je cítit prožité trauma, jiné historky se opakují a je těžké posoudit jejich autenticitu. Je tedy vůbec možné brát na sebe břímě rozhodnutí o lidském osudu? Podle jakého klíče má být azyl udělován, když je zapotřebí brát v potaz tolik nuancí? A kde získáme jistotu, že se uprchlíci mohou živí a zdraví vrátit do země, kde se mezitím vláda zaručila za jejich bezpečí? Prostřednictvím dokumentu můžeme být na chvíli jejich součástí a vyzkoušet si úlohu posuzovatelů cizích životů. Film získal vedle dalších ocenění také cenu za nejlepší dokument na festivalu v Locarnu a cenu diváků na Festival dei Popoli ve Florencii. [Jeden svět 2009]
