Český výzkumník Tomáš strávil v thajských a laoských horách téměř dva roky, aby se za každou cenu dopátral příčin křivd a násilí, která jsou na Akhajích a jejich dětech páchána. Domorodý horský národ Akha žijící na území zlatého trojúhelníku se absurdně stává obětí rozvojových programů západních civilizací. Mladý český výzkumník se opakovaně do těchto oblastí vrací, aby kmeni Akha pomohl. Postupem času se s vesničany natolik sblíží, že ho mezi sebe přijímají. Čím více do problematiky mezinárodní pomoci proniká, tím více se stává pro některé západní organizace na území Thajska a Laosu nežádoucím. Za dramatických okolností je donucen tuto oblast opustit a přináší tak otřesná svědectví o humanitární katastrofě, která tento národ likviduje. Dramatický dokument o malém horském etniku byl zpracován podle skutečné události.
„Jmenuji se Adrian Grenier a jsem celebrita. Tedy alespoň jednu hraji v televizi. Doslova.“ Talentovaný herec, kterého proslavilo účinkování v úspěšném seriálu Vincentův svět (Entourage), si na nedostatek mediální pozornosti nikdy nemohl stěžovat. Neustálé cvakání fotoaparátů bral jako součást světa, v němž se pohybuje, až do okamžiku, kdy na něj namířil svůj přístroj třináctiletý Austin. „To byl pro mě zlomový okamžik,“ pokračuje Grenier. „Po střetu s dětským paparazzem jsem se rozhodl otočit kameru proti bulvárním fotografům, pokusit se je prostřednictvím Austina pochopit a nalézt alespoň nějaký smysl v šíleném světě celebrit.“
Dokumentárny film od režiséra Jona Reissa, ktorý opisuje klubovú scénu točiacu sa okolo elektronickej hudby a všetko čo k tomu patrí... najväčšie hviezdy za gramcami, atmosféru na party, drogy, štýl obliekania ako aj začiatky a situáciu, kam sa scéna dostala dnes.
Neznámé letecké záběry ve francouzském dokumentu.
Čo sa stane, keď sa divoké zviera zatúla do "mestskej džungle" a stane jej zajatcom? Aké nebezpečenstvá sú s tým spojené? A to nielen pre ľudí, ale aj pre zvieratá samotné? Agresívny veľký had donúti rodinu opustiť svoj dom bez boja, podobne to dokázal aj aligátor na Floride, na ľudí útočia aj medvede čierne v Nevade či štrkáče v Kalifornii. Profesionálni lovci a záchrancovia divokých zvierat hľadajú spôsob, ako ich odchytiť a vrátiť späť do prírody...
Ve světě extrémních přírodních podmínek na velikosti zvířecího zabijáka nezáleží. Jací zvířecí zabijáci nás obklopují a jaký je jejich způsob života? Vzrušující dokument vypráví o dravých zvířatech, které se dokázaly dokonale přizpůsobit životu v extrémních podmínkách. Britský přírodopisný seriál
Pamela Anderson poodhaluje svůj osobní život...
Dokumentární road movie zachycuje dva jazykovědce a pokorné etnografy na jejich výpravě za ohroženými jazyky. Tradiční obřad v zapomenutém koutě Indie, rituál Bolivijského kmene i náročná výprava na Sibiř jsou nedílnou součástí monumentálního výzkumu dokumentujícího mizející jazyky, jenž je významnou součástí kulturní historie. (Academia Film Olomouc 2009)
Vizuálně velmi atraktivní dokument natáčený na všech kontinentech přináší komplexní pohled na problematiku vodních zdrojů. Západní civilizaci, která chápe dostatek pitné vody jako samozřejmost, poskytuje vhled do života lidí, pro něž je naopak nedostatek tohoto cenného přírodního zdroje neustálým ohrožením. Znečištěná voda každým rokem zabíjí více lidí než AIDS a války. Více než třicet tisíc lidí denně umírá na nemoci, které se přenášejí kontaminovanou vodou. Režisérka Irena Salinová mimo jiné dokládá, jakým způsobem a za jakou cenu se nadnárodní korporace pokoušejí vodu privatizovat a výhodně zpeněžit. Vybízí rovněž k zamyšlení nad tím, jakou vodu pijeme, proč si ji kupujeme a od koho, a hledá také odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku: může vodu někdo skutečně vlastnit? [Jeden svět 2009]
Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by pojmenovalo etnické čistky namířené proti jednomu národu. Osudem Arménů žijících v Turecku v roce 1915 bylo uvést ho do povědomí lidstva.
Na strategické náhorní plošině na jih od Kavkazu mezi Kaspickým a Černým mořem, na křižovatce říší, obchodních cest a nájezdů, žili Arméni téměř tři tisíce let. Neustálé dělení jejich země mezi uchvatitele jim přineslo ztrátu nezávislosti a předznamenalo tragédii, která v letech 1915 až 1916 zahubila dvě třetiny jejich komunity žijící v turecké Anatolii. Bylo tehdy zabito téměř půl druhého milionu Arménů. Ti, kteří přežili, uprchli do ciziny a usadili se v Palestině, Sýrii, Libanonu, ve Spojených státech, v Řecku a ve Francii a vytvořili početnou arménskou diasporu. Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by kvalifikovalo etnické čistky. Termín genocida se stal součástí mezinárodního práva až v roce 1948. Arménská agonie, která se odehrála o tři desetiletí dříve, byla první velkou tragédií, při níž byl téměř vyhlazen jeden národ.
