Filmy online ke shlédnutí zdarma

I přes počáteční úskalí bojů Druhé světové války spojenecké letectvo triumfuje a vyhání nepřátelská letadla z oblohy po celém světě. V poválečném období je založeno nové, samostatné Vojenské letectvo, a to přesně včas ke střetu s novou hrozbou. Severní Korea přepadla svého jižního souseda, aby sjednotila celou zemi pod komunistickou nadvládou. Vojenské letectvo vzlétá v ústrety rudému ohrožení a opět triumfuje nad bojem zmítanou zemí.

Americká letecká síla roste, zdokonalena v ohni prvních bitev druhé světové války. Američtí piloti se svými stroji nyní rozpoutali plošnou kampaň proti Ose. Sledujte boj o leteckou nadvládu nad "Evropskou pevností" a Japonskem spolu s americkým letectvem, jež o sobě už dává vědět i nad nepřátelskou domovinou.

Sledujte postupný vzrůst amerických leteckých sil od úplných začátků v Kitty Hawk v roce 1903 po počáteční boje ve druhé světové válce. Staňte se svědky zrodu prvního amerického vojenského letectva a zároveň vývoje amerických leteckých sil mezi světovými válkami. Uvidíte s jakou odvahou bojovali letci za První světové války a jak během druhé světové války Spojenci (Allies) vzdorovali zákeřným útokům Osy (Axis).

1. "Key to the Highway" (Broonzy, Segar) 3:412. "Reptile" (Eric Clapton) 5:593. "Got You On My Mind" (Biggs, Thomas) 3:514. "Tears in Heaven" (Clapton, Will Jennings) 4:345. "Bell Bottom Blues" (Clapton) 5:026. "Change the World" (Gordon Kennedy, Wayne Kirkpatrick, Tommy Sims) 6:167. "My Father's Eyes" (Clapton) 8:348. "River of Tears" (Clapton, Simon Climie) 8:599. "Going Down Slow" (Saint Louis Jimmy) 5:3410. "She's Gone" (Clapton, Climie) 6:5811. "I Want a Little Girl" (Mencher, Moll) 4:3812. "Badge" (Clapton, George Harrison) 6:0213. "(I'm Your) Hoochie Coochie Man" (Willie Dixon) 4:3014. "Have You Ever Loved a Woman" (Billy Myles) 7:5315. "Cocaine" (J. J. Cale) 4:2016. "Wonderful Tonight" (Clapton) 6:4217. "Layla" (Clapton, Jim Gordon) 9:16 18. "Will It Go Round in Circles" (Billy Preston, Bruce Fisher) 3:4119. "Sunshine of Your Love" (Peter Brown, Jack Bruce, Clapton) 7:1120. "Over the Rainbow" (Harold Arlen, E. Y. Harburg) 6:33Hrajú:Eric Clapton - spev a gitaraBilly Preston - klávesySteve Gadd - bicieDavid Sancious - gitaraNathan East - basová gitara a spevGreg Phillinganes - klávesyAndy Fairweather-Low - gitara a spev

Jak se žije v zemi, která udělala tak nevídaný skok do budoucnosti. Americký dokument. Je to země s prastarou kulturou, opírající se o zvláštní zvyky a rituály, proslavená památkami, dodnes objevovaná ve své tisícileté zachovalé kráse. Země s největším počtem obyvatel, země, která se vydala na cestu k dosažení vysoké mety - stát se další světovou supervelmocí. Autoři dokumentu nabízejí příběh o nejrychleji se rozvíjející zemi naší planety, o snech jejích obyvatel a jejich motivaci, o jejich osobních bojích a vítězstvích. Příběh o největších přeměnách naší současnosti, příběh o lidech, kteří je prožívají. Příběh o životě za Velkou zdí.

Třetí arabsko-izraelská válka opět posunula hranice na Blízkém Východě. 1. Cesta k válce (The March to War) Třetí izraelsko-arabská válka začala hrozit celé oblasti od počátku roku 1967. Tehdy začalo přibývat pohraničních incidentů Izraele se Sýrií. 18. května egyptský prezident Násir prosadil stažení mírových jednotek OSN ze Sinajského poloostrova a 22. 5. uzavřel izraelským lodím Akabský záliv. Velitel egyptské armády maršál Ámer Násira ujišťoval, že jeho vojáci si s Izraelem snadno poradí. Bylo zřejmé, že Násir neodolá tlaku válkychtivých vojáků a dá souhlas k útoku. Izraelská vláda stále před dilematem: má čekat, co udělá Egypt anebo zaútočí jako první? Pak byla vytvořebna vláda národní jednoty a nový ministr obrany Moše Dajan prosadil preventivní úder jako jediné možné řešení. Válce už se nedalo zabránit... 2. Za války a po válce (The War and Beyond) 5. června 1967 se egyptská metropole probudila do mírového rána. Izraelské letectvo však už začalo provádět plán, který nacvičovalo osm let. Mělo napadnout všechny egyptské základny současně. Letadla letěla nízko, aby je nezachytily radary. Úder byl zničující: v několika hodinách byly zničeny egyptské, syrské i jordánské letecké síly a krátce na to Izrael zahájil pozemní ofenzivu. Arabské státy utrpěly katastrofální porážku - a situace v celé oblasti se významně změnila. Vojensky byl rok 1967 pro Izrael úspěšný. Vedl však ke změně hranic na Blízkém Východě a uvrhl celou oblast do nekončícího koloběhu okupací, teroristických útoků a odvetných opatření.

Film Brita Jamese Millera měl být původně příspěvkem k mediální reflexi nejpalčivějšího blízkovýchodního konfliktu - v první části příběhem skupinky palestinských dětí útočících po boku dospělých na izraelské tanky, ve druhé pak dětským úhlem pohledu přesunutým na izraelskou stranu. Po osudově pomýlené noční střelbě však James Miller umírá a Smrt v Gaze vypráví pouze příběh malých Palestinců. [Zdroj: 24. LFŠ 2008]

Leila Khaled byla první ženou, která kdy unesla letadlo. V roce 1969 byla součástí komanda, jež uneslo let z Říma do Atén a donutilo jej přistát v syrském Damašku. Během letu donutila Leila pilota přeletět její rodné město Haifa, které takto spatřila poprvé v životě. Během krátké doby se stala idolem mnoha Palestinců, včetně teenagerky Liny Makboul, která žila od dětství v diaspoře ve Švédsku. Později se z ní stala filmová režisérka a snímek Leila Khaled: Únoskyně je jejím debutem natočeným pro švédskou televizi. Autorka filmu navštívila Leilu po dlouhých letech a zjistila, že tato žena žijící nyní v Jordánsku, nelituje ničeho, co tehdy udělala. Dokument je tak konfrontací dvou aktivních palestinských žen bojujících za právo své vlasti diametrálně odlišnými způsoby. [34. LFŠ 2008]

Bod střetu je filmem, který přesně vystihuje název této sekce letošní Letní filmové školy - je o možnostech dialogu. Režiséři Ronit Avni a Julia Bacha potkávají na své cestě palestinsko-izraelskou oblastí lidi, které spojuje jediná věc: ztráta blízké osoby nebo osobní neštěstí vzešlé z vleklých bojů mezi oběma národy. Před objektivem stojí Palestinec Sami, vězněný pro domnělou účast na atentátu v Jeruzalémě, izraelský veterán Tzvika, který přišel o dceru při sebevražedném atentátu během svátku Purim, Palestinci George a Najwa, kterým zabili jednu z dcer izraelští vojáci při neodůvodněné střelbě na jejich auto a především pak Židovka Robi, které zabil palestinský ostřelovač syna, a betlémský aktivista Ali, jemuž zase izraelští vojáci zabili bratra. Autoři nahlížejí nejen do jejich tragické minulosti, ale především sledují jejich současnou snahu spojovat oba národy při společných aktivitách (přednáškách, piknicích nebo protestních průvodech). Přestože národní identita pro ně nepřestává hrát zásadní roli (Ali: „Nemusím Izraelce milovat, abych s nimi mohl vést dialog."), není pro ně překážkou. Pro postavy Bodu střetu je tak největším nepřítelem betonová zeď vyrůstající napříč jejich společnou „svatou zemí". Ať už sledujeme schůzi Fóra pozůstalých rodin nebo chod redakce izraelsko-palestinského časopisu pro mládež Windows, spojujícím bodem je tu vždy morální imperativ respektu. [Zdroj: 34. LFŠ 2008]

Dokument vychází při předvídání budoucnosti z odborné znalosti a chápání historie. Odborníci na inženýrství, botaniku, ekologii, biologii, klimatologii a archeologii vytvářejí obraz toho, jak bude Země vypadat v průběhu dní, týdnů, měsíců, let a milénií poté, co zmizí lidé. Uvidíme, co se stane s okolním prostředím. Jaké druhy rostlin přežijí? Budou moře oplývat rybami? Která zvířata přežijí? Co se stane s elektrárnami? Změní se v časované bomby, až se zastaví? Otráví zemi navěky? Vrátí se někdy lidé? Zahájí tento koloběh opět člověk odhalováním našich rozvalin a snahou představit si, jak život vypadal v naší době?