Filmy online ke shlédnutí zdarma

Ponořte se do hlubin v kině IMAX a poznejte život fascinujících mořských tvorů dosud nevídaným způsobem. První skutečně trojrozměrný dokument o podmořském světě Vám představí pozoruhodný a vysoce emotivní příběh přežívajících kytovců. Můžete se těšit na velmi blízká setkání s velrybami a delfíny, ale také s běluhami, kosatkami či kapustňáky. Na filmu se podílel světoznámý oceánograf J.M. Cousteau či „královna oceánu“ Silvia Earle.

JUDr. Eduard Tomáš – duchovní učitel a spisovatel je dlouhá léta znám poměrně široké veřejnosti. Zvláštní zážitky a zkušenosti ho doprovázely již od dětství, ale až v dospělosti se začal cíleně věnovat studiu duchovních nauk a odkrývat tak záhady a tajemství života. Teoreticky i prakticky v sobě rozvíjel poznání sebe sama a podstaty bytí vůbec. Když se mu rozkrylo to, co hledal a co má v sobě každý, začal své poznání předávat dál – publikuje, přednáší. Upřímnost, skromnost a síla prožitku přitahují k E. Tomášovi tisíce hledačů smyslu našeho bytí.Paměti mystika jsou vyprávěním Eduarda Tomáše, kde se prolínají jeho duchovní zážitky, zkušenosti a setkání s významnými duchovními osobnostmi z různých koutů světa. Na běhu vlastního života podává E. Tomáš ryzí duchovní nauku, která není bezprostředně spjata s žádným náboženstvím. Nacházíme tu sice inspirace ze zdrojů evropských i východních, ale síše jde o to, co přináší život sám. A tak každý, kdo se zamýšlí nad smyslem života a snaží se nahlédnout do jeho hlubin, tu najde inspiraci a cenné poznatky.

Zavalen pod balvanem. Osamělý ostrov a hora slibující nádherný výhled! Stačil však malý pohyb mohutného kamenného bloku a příjemný adrenalinový výlet se změnil v závod o život. Britská série dokumentárních rekonstrukcí. Příběh o tom, jak se horská túra rájem ostrovní divočiny proměnila v peklo. Warren MacDonald rád vyrážel na túry do neobydlených, neprozkoumaných končin. Jednou si pro svůj výlet vybral ostrov Hinchinbrook v severním cípu Velkého bradlového útesu v Austrálii. Cestou se seznámil s holandským malířem Geert Van Keulenem a dohodli se, že vylezou na tamní horu. Druhý den brzy ráno vyrazili. Horu pokrývá téměř neproniknutelný deštný prales; jen na několika místech je hustý porost od vrcholu až do údolí rozčísnutý říčkami a potoky. A tak bylo nejlepší jít řečištěm. První den výšlapu, když se začalo stmívat, se rozhodli utábořit se. Warren si musel odskočit a při cestě k vhodnému místu se pod ním utrhl balvan, který sesunul další. Jeden z nich mu skončil na noze. Byl tak obrovský, že se přivolanému Geertovi ho nepodařilo odvalit. Museli se rozhodnout co dělat a Geert se rozhodl dojít do údolí pro pomoc. Počkal do rána – v noci by cestu nebyl schopen absolvovat. Po přívalovém dešti se ale řečiště zaplnila vodou a byla neschůdná. Geert měl jedinou možnost jak dojít pro pomoc – musel najít cestu zrádným deštným pralesem, kterému se cestou sem tolik snažili vyhnout...

Zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza je mimořádnou autorskou osobností folkové scény. Film ji zachycuje v okamžiku, kdy uzavírá svůj dosavadní styl vydáním DVD s koncertem, aby začala novou tvůrčí i osobní kapitolu života. Talentovanou a svobodomyslnou pouliční zpěvačku kdysi objevila Zuzana Navarová a pobídla ji ke studiu na konzervatoři. Tu Radůza absolvovala jako skladatelka Duchovní kantátou. V roce 2003 sklidila tři Anděly, ale rok natáčení považuje za nejšťastnější období svého života.

V dokumentu je zachyceno focení, rozhovory, vystoupení a profily deseti dívek ze "skupiny" Suicide girls.

Dokument o tom, jak 25 suicidegirls strávilo týden ve vile v Toskánsku. Uvidíte, jak probíhalo focení, krásné záběry v Itálii, a také rozhovory, kde se dozvíte o jejich životech a rovněž proč se staly součástí SG.

Celovečerní dokument sleduje šest let ze života mladé dvojice, která se brzy po svatbě rozvedla a po delším čase, možná i přispěním filmu, znovu sblížila. Filmový štáb během let natočil 16 hodin materiálů ze života šesti mladých manželských dvojic. Jeho sestřihem vznikly dva celovečerní nehrané snímky.

Vysoko nad neprebádanou novoguinejskou džungľou, prerážajúc ťažké dažďové mraky, sa týčia Snežné hory. Nad nimi sa vypína vápencový ihlan – najexotickejšia a zároveň najťažšie dostupná hora sveta, Carstensz Pyramid. Ako prvý stál na jej vrchole v roku 1962 Heinrich Harrer. Prístup k jej úpätiu cez územie kmeňa Damal patrí aj dnes medzi najdobrodružnejšie expedície. Okrem získania povolení je najväčším problémom presvedčiť nahých domorodcov, aby nám z pomáhali s transportom materiálu cez divoké rieky a horskú džungľu až na zasnežené ľadovce pod legendárnou horou. Dych vyrážajúce prekvapenie však ešte expedíciu len očakáva...

Hovorí sa, že na Bhután zabudli ľudia, ale nikdy nie bohovia. Starodávne horské kráľovstvo učupené medzi indickým Assámom a čínskym Tibetom domorodci nazývajú po svojom - Zem hrmiaceho draka. Putovanie zabudnutou krajinou, v ktorej ľudia uctievajú všetko živé, je rozprávaním o šťastí. Vnútorný pokoj tu je cennejší, než zhon za matériou sveta a harmónia s prírodou sú všetkému nadradené princípy. Dobrý kráľ sa stará o blaho poddaných. Namiesto hrubého domáceho produktu presadzuje hrubé domáce šťastie. Je to akoby rozprávkový svet. Malé himalájske kráľovstvo si totiž v krehkom ponímaní šťastia zvolilo zvláštnu cestu. Možno, že správnu. Zatiaľ...

Celovečerní dokumentární film MÍR S TULENI pojednává tom, čím byla a jak se proměnila LIDSKÁ PŘIROZENOST. Snaha moderního člověka přizpůsobit si přírodu, aniž by jí přitom musel porozumět, se stala duchem moderního turismu. Ztráta zážitku iniciace, který byl považován v primitivní společnosti za důkaz dospělosti, sebou nese jeho touhu po dobývání neznámých krajin a dobrodružství. Přírodní rezervace ve městě, akvaparky místo moří, lov tuleně s cestovní kanceláří na objednávku. Tuleň středomořský byl za dob Homérových nejrozšířenějším obyvatelem největšího biotopu Evropy – Stredomoří. Dnes ho na jeho místě vystřídal tvor jménem Člověk, a tak se stal tuleň jedním z nejohroženějších savců Evropy. Filmová bajka složená z osudů zvířat, které ovlivnili životy nás lidí a naopak, vychází ze dvou příběhů.Prvním z nich je osud lachtana Gastona, který se stal dle slov ředitele pražské zoologické zahrady „nejslavnějším zvířetem na této planetě“ poté, co uplaval během ničivých povodní z pražské zoologické zahrady, a dorazil po proudu až do Německa, kde si ho místní obyvatelé spletli s bobrem. Druhým je příběh tuleně Odyssea, jehož v 50. letech minulého století odchytili na Sardinii dva milánští novináři a jako mládě vypustili do slavné kašny Di Trevi v Římě proto, aby se proslavili. Federico Fellini se touto událostí nechal inspirovat pro svou slavnou scénu v kašně s Marcellem Mastroiannim a Anitou Ekbergh ve filmu „Sladký život“, a vymyslel pro senzace chtivé novináře pojem „paparazzi“. Těm se podařilo, že přilákali do neporušené přírody sardských ostrovů další turisty, čímž dokončili téměř úplné vyhubení tuleně ve Středomoří. Tvor „s lidskýma očima a psí hlavou“, který obýval dříve pláže, na kterých dnes trávíme své dovolené my lidé, se jako živočišný druh adaptoval na život v pro člověka hůře dostupnější jeskyních na pobřeží. Člověku se z dohledu však neztratil na dlouho. Brzy po druhé světové válce začal být ve svých nových domovech objevován speleology, pronásledován turisty a loven rybáři. Tuleň středomořský není chován v současné době v žádné zoologické zahradě na světě, přesto, že jeho počet ve volné přírodě nepřesahuje několik stovek exemplářů. Zatímco lachtan jihoafrický je jedním z nejčastějších obyvatel zoologických zahrad, oblíbených zejména u rodin s dětmi (ačkoliv počet jedinců tohoto druhu ve volné přírodě dosahuje jednoho milionu).Odysseův příběh de facto zachycuje okamžik zmocnění se „přírody“ člověkem, zatímco cesta lachtana Gastona naopak symbolizuje moment útěku této “přírody” od člověka. Gaston při převozu z Německa do Čech zemřel, protože nepřežil návrat do přírody - zatímco Odysseus musel zemřít po vylovení z kašny a převozu do římské zoologické zahrady proto, že nepřežil pobyt v lidském světě.Autoři filmu „Mír s tuleni“ hledají odpovědět na otázku, jaké místo v lidské společnosti dříve a nyní zaujímala zvířata, s odkazem na klíčovou roli domestifikace. Zamýšlejí se nad tím, zda se s nimi v budoucnu budeme setkávat v přírodních rezervacích, zoologických zahradách, v našich městech či domácnostech (v souvislosti s dělením zvířat na ohrožená a rozšířená, divoká a domácí, oblíbená a neoblíbená atd.).Ve filmu se kromě lachtana Gastona a tuleně Odyssea objeví jejich kmotři, jimiž jsou ředitelé římské a pražské zoologické zahrady, dále pak známý přírodovědec a autor knihy „Mír s mloky“ Stanislav Komárek; devětadevadesátiletý sardský lovec Pietro Cannu, který snědl v době první světové války čtyři tuleně; atomový inženýr a autor pokračování Čapkovy „Války s mloky“ Václav Semerád; obyvatelé sardského městečka lávového původu Cala Gonone (místě kde mělo vzniknout první obří akvárium pro tuleně středomořské na světě) s poukazem na mystickou figurou znovuobjevitele tuleňů v pobřežních jeskyních, jezuitského kněze Antonia Furreddu. Další zajímavou bytostí, jež se objeví ve filmu bude pan Vladislav, který se během povodní v roce 2002 vrhl do Labe v domnění, že se stal obojživelníkem, nebo majitel zvířecího hřbitova nad pražskou zoologickou zahradou v Tróji Pavel Lukáš, kde je tvor neznámého druhu jménem Gaston pochován, a konečně též slavný režisér Coppola, který se rozhodl natočit pokračování „Sladkého života“ s odkazem na Felliniho zatajenou inspiraci vypuštěním tuleně Odyssea do Fontány di Trevi.Filmová esej o tom, „kdy člověk přestává být Člověkem…a stává se tuleněm“ se stane vůbec prvním středoevropským celovečerním dokumentárním filmem s přírodopisně-sociologickou tématikou, který bude uveden na jaře roku 2007 do distribuce současně v českých a italských kinech.