První školní den v čínské základní škole vyberou učitelé z prvňáčků tři kandidáty na post „třídního dohlížeče". Děti si z nich samy jednoho zvolí. V zemi, kde o svobodných volbách nemůže být ani řeč, si děti mohou vyzkoušet, jaké to je být kandidátem či svobodným voličem. Ve třídě, kterou po celé předvolební období autoři dokumentu sledují, byli navrženi dva chlapci a jedna dívka. Nevinná hra se brzy mění v zákeřný zápas hodný skutečných politiků. Prvními rádci malých kandidátů jsou jejich rodiče, kteří berou nominaci svých dětí snad ještě svědomitěji než ony samy. Na řadu se tak dostávají i nekalé praktiky, jako je uplácení spolužáků příslibem nějaké funkce, pomlouvání protivníků, lichocení i výhružky a v neposlední řadě předvolební dárky. Dokument, jenž budí na tváři úsměv a leckdy i hlasitý smích, ale zanechává mrazivý pocit v zádech. Co asi vyroste z dětí, jejichž dětský svět je už tak brzy napaden protřelými způsoby dospělých? Film Hlasujte pro mě vznikl v rámci projektu Steps for Democracy.
Na pódiu a v zákulisí s kapelou Gogol Bordello během jejího vzestupu z newyorského undergroundového fenoménu až k mezinárodní cikánsko-punkové superstár. Eugene Hutz a jeho cikánsko-punková kapela se stali mezinárodními hvězdami. Toto je příběh jejich vzestupu z role domovské skupiny klubu Bulgarian Bar v New Yorku až k mezinárodnímu fenoménu. Během natáčení v letech 2001 až 2006 režisérka Jimeno zaznamenala nejen jedinečnou energii potem a chlastem nasáklých koncertů, ale také myšlení provázející hudbu a maniakální charisma frontmana Hutze, pocházejícího z Ukrajiny (záběry ze starých soukromých filmů zachycujících Hutze tančícího ve svém malém kyjevském bytě, jsou naprosto vypovídající). Sledujeme také rostoucí radost jeho převážně přistěhovalecké skupiny z toho, že se ocitají v centru stále populárnějšího, kočovného, hudebního cirkusu.
Jak říká Lydia Lunch, "lidé začali dělat muziku, protože neměli jinou volbu." Dokumentární film Kill Your Idols mapuje formou rozhovorů newyorské hudební hnutí 80. let No Wave (Lydia Lunch, Foetus, Sonic Youth, Teenage Jesus & The Jerks, DNA) a ty, kteří následovali (Yeah Yeah Yeahs, Liars, Black Dice, Gogol Bordello).
Režisérka českého původu Pavla Fleischerová natočila východoevropské roadmovie o zpěvákovi kapely Gogol Bordello Eugenu Hutzovi. Hlavním motivem byl její nenaplněný vztah k tomuto charismatickému potomku ukrajinských Romů. Snaha zampovat jeho kořeny a identitu, která se tolik prolíná do jeho hudebního cítění, je zavedla na dlouhou cestu napříč Ukrajinou, Ruskem a Sibiří. Během ní se potkávají jak s obyvateli nejzapadlejších osad, kteří dokáží i prostřednictvím nejjednodušších hudebních nástrojů vyjádřit hudbu, tak i s muzikanty a umělci, které Eugen považuje za své duchovní učitele. Film je tedy jakýmsi střetem dvou odlišných snah - na straně jedné je vidět touha poznat blíže milovaného člověka a na straně druhé hraje prim volání ztracené domoviny a snahy opětovně nalézt kořeny. Na konci filmu zazní tedy nutně to, co divák po celou dobu podprahově vnímá: "Na vyprodaném koncertě v Londýně mi vše došlo. Ty ženy v předních řadách na něj hleděly jako na boha, mohl mít každou. Eugen nikdy nebyl a nebude jen můj, patří prostě a jednoduše všem".
Dokumentární cyklus České himálajské dobrodružství je věnován historii dobývání 14 nejvyšších himálajských vrcholů českými horolezci. S nimi nahlédneme do mrazivého světa, kde se odehrály tisíce příběhů, velmi vzdálených všednosti současné civilizace. Cyklus má sedm částí, z nichž každá bude věnována dvěma vrcholům. Jsou v něm využity unikátní obrazové materiály, které natočili členové českých i mezinárodních výprav a před kamerou se vedle českých objeví i někteří přední evropští horolezci. Impulsem k natočení dosud nejrozsáhlejšího uceleného díla o působení českých horolezců v Himálaji se stala skutečnost, že se Česká republika na samém sklonku 20. století zařadila mezi oněch málo zemí, jejichž horolezci dokázali vystoupit na vrcholy všech 14 nejvyšších osmitisícových hor světa. Autoři nabyli přesvědčeni, že pokud se podaří shromáždit unikátní filmové záběry a fotografie, přidat k nim i některé ty zapomenuté v soukromých archivech, pokud se podaří získat osobní výpovědi horolezců i z dob bývalého Československa, dostat před kameru aktéry mnohdy neuvěřitelných událostí, o které v extrémním prostředí nejvyšších hor světa nebývá nouze, pak vyjde najevo, jak nepřehlédnutelný je zápis malé evropské země do historie himálajského lezení.
Seznam jednotlivých epizod:
1. Annapurna, Manaslu
2. Gašerbrum I., Gašerbrum II.
3. Dhaulagiri, Nanga Parbat
4. Čo Oju, Šiša Pangma
5. Makalu, Kančenčonga
6. K 2, Broad Peak
7. Lhoce, Mt. Everest
Ropa je výměšek ďáblův. Černé zlato. Krev dinosaurů. Krevní řečiště světové ekonomiky. Ropa je krev Země. Tak rozmanitá jsou přirovnání na surovinu, bez níž si zatím nedovedeme náš svět představit. Z éry levné a všeobecně snadno dostupné energie však nyní vstupujeme do éry drahé a velmi obtížně dostupné energie. Zároveň se vlastním přičiněním dostáváme do závislosti na některých silně nestabilních režimech. Je skoro jisté, že někomu jde o to, udržet tenhle svět v závislosti na ropě co nejdéle, přestože výzkum, vývoj a nové technologie mezitím odhalily neuvěřitelné věci. Málokdo si uvědomuje dopad situace, která nás podle všeho čeká. Rostoucí nezaměstnanost, chudoba, hlad... To všechno jsou jevy, ke kterým dochází, když se začne hroutit společenský systém. Vstupujeme tedy do naprosto nového světa zcela neuvěřitelných proporcí, možná je od nás vzdálený pouhých pár let. Zvládneme to?
Snímek mapuje všechny mise Apollo na Měsíc. Použity jsou autentické záběry pořízené během letů v 60. a 70. letech. Tyto materiály jsou doplněny záznamy rozhovorů s astronauty. Dokument se nesnaží o technický nebo historický pohled na věc, ale zachycuje spíše atmosféru objevování nepoznaného.
V této jedinečné rodinné sáze se režisérská dvojice Sami Saíf a jeho přítelkyně Phie Ambo-Nielsen vydávají na cestu po stopách Samiho otce. Ten opustil svou dánskou rodinu, když byl jeho syn ještě malý. Po bratrově sebevraždě a matčině smrti cítí Sami potřebu najít otce, kterého nestihl poznat. Někdy rozpolcený, ale vždycky odhodlaný dotáhnout dílo do konce, dostává se režisér do Jemenu, kde nachází svou rozvětvenou rodinu, o které dosud neměl tušení. Navíc nachází bratra, s kterým si rozumí, jako by se znali odjakživa. Samiho hledání otce, natočené vizuálně působivým stylem, se mění v nacházení sebe sama a setkávání jiných kultur a jiných světů.
Filmový dokument mapuje donedávna nepřístupnou oblast údolí Rolwaling - západní přístupovou cestu do Khumbu, respektive k Ccho Oju a Everestu. V této relativně uzavřené a těžko přístupné enklávě se v čisté podobě zachovala jak jižní nepálskám tak i severní tibetská kultura. Film popisuje cestu expedice, hlavně pak zvyky, náboženství a život kmenů žijících v rozhledném údolí.
V Arktidě se probouzí lední medvědi za svitu prvního jarního slunce. Podaří se jim nalézt jídlo předtím než led roztaje? O tisíce kilometrů daleko sdílí sloni vzácnou vodu se lvy, kdo vyjde ze souboje jako poražený? Ke konci příběhu sledujeme velrybí matku s mláďetem při jejich plavbě k ledům Antarktidy. Na konec se opět střetáváme s medvědy a dnešním ekologickým problémem číslo jedna.
