Dokument i fikce (prostřednictvím animovaných sekvencí) se potkávají v ambiciózním portrétu švédského písničkáře José Gonzáleze, který si v poslední dekádě získal silnou mezinárodní popularitu. Duo režisérů sleduje muzikanta pomocí několika vizuálních klíčů najednou: je tu videodeník, průmyslové kamery, koncertní sekvence, dokumenty z turné a animace. To vše směřuje ke společnému cíli: natočit cosi tak unikavého, jako je tvůrčí proces. Kde se berou písně? Co musí předcházet vzniku silného songu? González si nahrává své samomluvy, dotýká se cesty fotonu od slunce k našemu oku, darwinismu i tvůrčích muk. Natáčelo se tři roky ve Švédsku, Velké Británii, v Japonsku, Jižní Africe, USA, Chile a Argentině. Režisér Mikel Cee Karlsson podotýká: „Když se pokoušíme najít smysl své existence, je v tom něco absurdního, fascinujícího a krásného. Prostřednictvím tohoto filmu jsme se rozhodli nalézt tvar pro privátní proces tvorby. Ukázat, jak osobní vnímání a fragmenty každodenního života formují náš vklad, který posíláme zpátky do světa.“
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak rozeznáte ženu od muže? Nebo nad tím, zda je to vůbec důležité? Či nad tím, proč se lidé zaobírají zkoumáním rozdílů mezi muži a ženami, a tím, jak tyto rozdíly reflektuje popkultura? Pokud ne, nevadí, Sut Jhally to udělal za vás. Navazuje na známé teorie z genderových studií a na příkladech z reklamního, hudebního a filmového průmyslu demonstruje, že rozdíly mezi muži a ženami jsou z velké části utvářeny právě samotnými lidmi. Tyto genderové kódy zřetelně oddělují jedno pohlaví od druhého a ustavují pomyslná pravidla společenské komunikace nutná pro interakci jedinců v rámci dané kultury. Problém nastává tehdy, když jsou tyto uměle stvořené kategorie chápány jako „přirozené“ a „normální“. Jak Jhally podotýká, genderové konstrukce poodhalíme jen tehdy, když pečlivě a cíleně zkoumáme své okolí. Ať už je to svět reklamy a marketingu, hudebních videoklipů nebo filmu a televize, genderové kódy jsou vytvořeny tak, aby byly co nejsrozumitelnější a nejjednodušší. Ona zjednodušení s sebou ovšem přinášejí jistá rizika. Vytvářejí muže a ženy, kteří v tom opravdovém světě vlastně vůbec neexistují. Ba co víc, jen málokdo tuší, že nejsou skutečné. Zdroj: Academia Film Olomouc
„A potřebujeme to všechno?" Na to samé se ptá i jeden z průkopníků počítačového rozvoje a umělé inteligence, bývalý profesor Joseph Weizenbaum, který se stal nejtvrdším kritikem budoucnosti ve znamení technologické všemohoucnosti. Obrací se na vědce a inženýry po celém světě s argumenty, že stroje nebudou nikdy schopny lidského soucitu nebo moudrosti. Mimo to nám také dokument Plug & Pray prostřednictvím rozhovorů s technologickými vědci z laboratoří Itálie, Japonska i Německa předkládá důsledky celého technologického pokroku a nastoluje základní tematické problémy v otázkách týkajících se svobodné vůle, odpovědnosti vědeckých počinů, a dokonce narušení identity jedince. Ale vědci a inženýři, stejně jako Raymond Kurzweil a Hiroshi Ishiguro, nepřestávají pracovat na vývoji inteligentních robotů. Dokonce jsou na nejlepší cestě k tomu, aby se stala robotika nedílnou součástí všech oblastí lidského života. Roboti mají dělat domácí práce, starat se o děti, pečovat o staré lidi... Díky tomu, že konečná vize zasahuje ještě dál, záměr propojení člověka a stroje se tak může stát koncem biologické evoluce. Zdroj: Academia Film Olomouc
Vše začíná s bývalým fundamentalistou z Texasu, který byl vyloučen z provinční církve, protože se ptal na příliš mnoho otázek. Řekli mu: “Kdyby Bůh chtěl, abys toto věděl, dočetl by ses o tom v Bibli. Takže se starej raději o své spasení.” Ovšem taková odpověď pro něj nebyla dostatečná a tak se vydal na pátrání, aby zjistil, kde byl Ježíš během “tajných let”, když mu bylo mezi dvanácti a třiceti lety. Nový zákon o tomto období mlčí, ovšem v Indii je známo, že se mladý Ježíš připojil ke karavaně a vydal se na východ, kde údajně žil s hinduisty a budhisty. Do jaké miry jsou tyto informace založeny na pravdě?
Dva páry spojuje stejná touha. Touha po vlastním dítěti. To ale nepřichází. A právě o jejich nekonečném boji s neplodností vypráví film Tiché toužení. Režisér Timo Haanpää ve svém snímku přibližuje problém, který trápí stále více lidí po celém světě, a na příkladu dvou párů ukazuje, čím vším si musí projít, než se dočkají vytouženého potomka. Bolestivá vyšetření, nákladná léčba, nekonečné čekaní na výsledek těhotenského testu, zklamání a pak totéž znovu a znovu. A to vše bez záruky, že bude léčba úspěšná. Navíc tento kolotoč nemůže trvat donekonečna. Ale kdy je ten správný čas přestat to zkoušet? Jak vůbec hormonální léčba se spoustou vedlejších účinků ovlivní partnerský vztah? Jaký je to pocit vidět kolem sebe šťastné rodiny s dětmi? A stojí rodičovství za to všechno? Na tyto otázky alespoň částečně odpovídá film Tiché toužení. Oba páry se svému problému snaží čelit statečně a miminko si dočasně nahrazují domácími mazlíčky. Kvůli nákladné léčbě se neváhají zadlužit. A právě ve chvíli, kdy partnerka řeší, zda za to nákladná léčba stojí, partner bez váhání prohlásí, že odpověď dostane, až bude chovat jejich dítě. Zdroj: Academia Film Olomouc
Film o filme. Dokumentárny rodinný film zachytáva scény z pozadia nakrúcania populárnej série filmov s najmilovanejším filmovým psíkom Benjim v hlavnej úlohe.
Legenda je zpět. Na 17.12.2009 ohlásila kultovní skupina Vanessa návrat na pódia a vydání nové desky "Ave Agony", kterou zakrátko následovalo stejnojmenné koncertní DVD. Kromě krátkého koncertního filmu s nahlédnutím do zákulisí a příprav, obsahuje částečný záznam koncertu, videoklipy „Ahoj, chcípni“ a „Fízl na speedu“ a několik dalších bonusů.
99% všech živočišných druhů, které kdysi žily na zemi či ve vodě, již neexistuje. Tento dokument pátrá po tom, proč pravěká monstra vyhynula a zda máme možnost se s „potomky“ pravěkých zvířat potkat i dnes. Přivedeme zpět k životu nejbizarnější a nejpodivnější tvory, kteří obývali tuto planetu. Za pomoci špičkové moderní technologie budeme sledovat srovnání pravěkých živočichů se současnými. Na mušku se dostane Tyranosaurus Rex, Giganotosaurus, Archaeopteryx, Mosasaurus a mnoho dalších. Zkusíme odpovědět na otázku, co přispělo k jejich vyhynutí – zda klimatické změny, choroby nebo přemnožení predátorů?
Filmár Mark Wexler sa nevzdáva bez boja. Tvárou v tvár zničujúcej strate matky a jeho vlastného pokročilého veku sa Mark vyberie za hľadaním odpovede na otázku večného života. Púť ho zavedie na miesta, kde ľudia žijú najdlhšie, od Okinawy po Island. Premýšľa o budúcnosti v chladiarňach v Cryonics Facility v Arizone. Dostane tipy na cvičenia od Jacka LaLannea, hormonálnu substitučnú radu od Suzanne Somers a sľub večného života od biogerontológa Aubreyho de Greya. Cestuje do podivných svetov smiechu, jogy, staršieho porna, obmedzovania kalórií alebo staromódnych náboženstiev.
Ve své době vzbuzovali obdiv i strach. Tito starověcí válečníci vynalezli kromě výcvikových táborů, frontálního útoku a systému bezplatného vzdělávání i životní styl a výchovu, které se podle nich nazývají dodnes.
V roce 480 př. n. l. se v úzkém horském průsmyku u Thermopyl střetlo tři sta spartských těžkooděnců se statisícovým vojskem perského krále. Celé tři dny se Sparťanům zázrakem dařilo odolávat nezměrné přesile. Svoji hrdinskou sebezničující obranou dokázali nepříteli způsobit obrovské ztráty a podkopat morálku perského vojska. Bitva u Thermopyl se tak zapsala do dějin Západu jako jeden z rozhodujících okamžiků. Kdo byli tito vojáci, kteří byli ochotní bojovat předem prohranou bitvu jen proto, aby hájili svou čest a svou zem? Tento díl dokumentu odhaluje základní stavební kameny života a smrti ve starověké Spartě.
