Filmy online ke shlédnutí zdarma

11. července 2004 zaplnilo více než 200 tisíc diváků ulice v centru Montrealu, aby se zúčastnili jedinečné oslavy, neuvěřitelné akce pouze pro jeden večer! Midnight Sun je s více než 250 umělci skvělou kombinací hudby a cirkusu – dokonalou souhrou zvuku a podívané. Nezapomenutelná pastva pro oči natočená živě v nejvyšší kvalitě!

Troufněte si vstoupit do smyslného světa LOVESICK, dramatu pro dospělé, které vychází ze skutečnosti, a zkoumá excentrický život těch nejprovokativnějších účinkujících Sin City. LOVESICK se natáčel dva roky v Las Vegas během vzniku kabaretního představení Zumanity™ Another Side of Cirque du Soleil™ odhaluje šokující realitu o talentovaných a úžasných umělcích, kteří staví na odiv svá těla a smělost, aby vytvořili toto nové představení na hraně. Seznamte se s nimi: Alex, koketní kubánská striptérka; Joey, drzý ale roztomilý transvestita z New Yorku; Laetitia, elegantní a ambiciózní britská tanečnice; Jonel, troufalý debutant; Andrew, umělecký režisér; a Spymonkey, živelná klaunská čtveřice – ti všichni budou zkoumat možnost překonání svých mezí a donuceni nově definovat svou identitu. LOVESICK je sexy, poetický a intenzivně erotický film, kterým vklouznete do překvapujícího vesmíru, kde se muži oblékají jako ženy, nevěsty vystupují v orgiích odehrávajících se přímo na scéně, a milostné záležitosti jsou vydány napospas oslňujícím reflektorům této show.

V Americe existuje stále sílící evangelická komunita, jejímž hlavním cílem není ani tak přivést Boha na zem, ale spíše vrátit celou zemi Bohu. Věří, že je třeba, aby konzervativní křesťané převzali vládu a podřídili ji vlastním pravidlům. Kromě politického programu se tato organizace zaměřuje i na výchovu dětí a nových členů. Nejenže jsou vlastní potomci často vyučováni doma, ale navštěvují i skupiny a tábory, kde je jim vštěpován jediný správný názor na svět. Není možné zůstat chladným pozorovatelem této mozaiky neotřesitelných pravd, vyprázdněných hesel a emocionálně vypjatých projevů. Před divákem se rozvíjí pásmo zachycující víru a její projevy, které bývají tradičně spojovány s pozitivními hodnotami. Zde však přerůstají ve fanatismus. Film ukazuje, jak je dětem odebírána svoboda volby, jak jsou násilně izolovány uprostřed jednoznačných tvrzení, pravidel a názorů, o nichž se nediskutuje. Tvůrci se do tématu pustili s neobyčejnou statečností a pevně se začlenili do uzavřené komunity, aby naplno odhalili neznámou a temnou stranu náboženské organizace.

V tomto díle Derrenových vystoupení se ukazuje, jak jsou lidé ovlivnitelní ke spáchání zločinů. Derren Brown, známý manipulátor mysli, vsugeruje skupině lidí, aby použili umělohmotnou zbraň k přepadení bezpečnostní služby a ukradli kufr s penězi.

Tepuy - dlhometrážny objaviteľský film o výprave slovenských jaskyniarov na Chimanta, jednu z päťdesiatich troch stolových hôr vo Venezuele. Dobrodružstvo na ostrove času, kde sa na povrchu i v podzemí zachovali prastaré rastliny a živočíchy. Strhujúci príbeh v gigantickom labyrinte najstarších jaskýň sveta, ktoré v tvrdom kremenci vyleptala voda a kolónie bizarných organizmov. Expedícia do trezoru času, kam ešte človek neprenikol... Kde si objavitelia pripadajú ako votrelci... Kde si v lone matky Zeme kladú základné otázky o mystériu života a ľudskej existencii.

Obrazový film Premeny Tatier vypovedá o úcte človeka k prírode a jej schopnostiam obnovovať sa v celej svojej zložitosti a kráse. A napokon aj o tom, čo si nesieme skryté v podvedomí - že všetci na tejto Zemi sme jedným celkom, ktorý podlieha presným prírodným zákonitostiam.

Pořad ostravského studia České televize, z dílny centra publicistiky a dokumentu, je pravidelný 15 minutový magazín věnovaný jídlu - jeho kladům, záporům, obsahu i historii. Jmenuje se více než příznačně Pod pokličkou a jeho tvůrci si jako jeho ústřední motto vybrali výstižné rčení: Do třiceti jíme, abychom žili, a od třiceti žijeme, abychom jedli. Každý díl si bere na paškál jednu základní potravinu, nebo skupinu potravin, se kterou se můžeme setkat v jídelníčku zdravého stravování. Každý díl pořadu má zároveň svého "patrona" - známou osobnost, která má k dané zvolené potravině bližší vztah. V pořadu však mají také své již neodmyslitelné místo tzv. glosátoři - Jiří Sedláček a Norbert Lichý, herci ostravských divadel. Ti v podstatě navázali na své výstupy z loňského cyklu První pomoc a stali se jakousi třešničkou pořadu. Průvodcem, nebo spíše všudy přítomnou postavou, je ovšem redaktorka doktorka Zorka Horká - animovaná postavička, která diváky nejen zkouší, ale i upozorňuje na vše podstatné a zajímavé. Přítomnosti "animáků" nezůstali ostatně ušetřeni ani glosátoři, kteří mají na scéně animované spoluhráče či protivníky. Úvod pořadu obstarává vždy guláš, nebo-li pelmel názorů odborníků a známých osobností. V prví části, respektive reportáži, se potom divák dozví, kde se ta která potravina vzala na našem talíři nebo v naší lednici. Druhá část je pak věnována prospěšnosti potraviny pro náš organizmus: co potravina obsahuje a jaké má případně léčebné schopnosti. A konečně v poslední třetí části se dozvíme, jak potravinu nakupovat, uskladňovat a jak ji připravovat, abychom nejedli pouze kalorie, ale i vitamíny, minerální látky a jiné tělu prospěšné věci.

Dánský režisér Franc Piasecki Poulsen získal dosud nikomu neudělené povolení pobývat tři měsíce ve výcvikovém táboře největší jihoamerické partyzánské skupiny FARC. Už na cestě džunglí do tábora položeného vysoko v kolumbijských horách si kamera z nových rekrutů vybírá jednadvacetiletou dívku Isabel. Opustila rodinu, přítele, práci a studia na univerzitě, aby se stala jednou z bojovnic organizace, která je po celém světě vedena na seznamu teroristických skupin. Z pohledu členů skupiny FARC a utlačovaných domorodců je však její činnost poslední možností, jak se bránit tyranii kolumbijské vlády oligarchů a jejím speciálním jednotkám, které likvidují všechny vládní odpůrce. Isabel se musí naučit zacházet se zbraněmi, přijmout marxistickou ideologii organizace a osvojit si vojenskou disciplínu, což jí činí ze všeho největší problémy. Když neuposlechne rozkaz a koupe se místo povolených dvaceti minut hodinu, nečeká ji ponižující trest, ale domluva. Způsob, jakým jsou tu noví vojáci vychováváni, se podobá spíš letnímu táboru – každý tu nachází i nové přátele. Válka jako by byla daleko, ale přesto si všichni nováčci začínají klást otázky, zda budou v rozhodující okamžik schopni zabít člověka.

Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře.

Vidět zvuky a slyšet obrazy... V dokumentu Thomase Riedelsheimera o hudebnici Evelyn Glennieové to nebude zdaleka tak těžké, jak by se na první pohled mohlo zdát. Evelyn je sice od dětství neslyšící, ale ke zvukům a tónům si našla vlastní cestu. Stačilo se jich „dotknout". Zvuk šířící se vzduchem vyvolává nepatrné vibrace a Evelyn si postupně vypěstovala schopnost podobající se svým principem funkci hmatových vousů koček. Dovede cítit přítomnost tónů, které by slyšící člověk ani nezaregistroval. Při svých performancích, koncertech nebo při výuce studentů s poruchou sluchu používá hlavně bicí nástroje. Nedělá rozdíly mezi starými asijskými gongy a plechovkou od piva ani mezi koncertní síní a starou továrnou se spoustou trubek, na které se dá hrát, nebo nádražní halou s obří kupolí a vynikající akustikou. Režisér Thomas Riedelsheimer se v průběhu dokumentu projevuje jako pozorný žák této hudební šamanky skotského původu. Pohledy na kapající kohoutky, auta přejíždějící přes spáru v asfaltu či pravidelné vrzání eskalátorů připomínají další instrumenty v orchestřišti zvuků, jež nás obklopují a inspirují. Jen jsme si jich přestali všímat.