Hlavními postavami dokumentu Mikaela Wiströma a Alberta Herskovitse jsou členové chudé peruánské rodiny. I když již nežijí v provizorním dřevěném baráčku hned vedle skládky jako v začátcích a otec Daniel každý den vyjíždí se svým mototaxi za výdělkem, stále si nemohou dovolit zaplatit svému osmiletému synovi kvalitní školu. Proto se pětapadesátiletá matka Naty rozhodne odjet za prací do Španělska, a zajistit tak své rodině lepší budoucnost. Ve velmi citlivě natočeném snímku se před námi paralelně odvíjí Natyin osamělý život hotelové pokojské v neznámém prostředí a zároveň existence její opuštěné rodiny. Autorům filmu se podařilo zcela pohroužit do nitra jednotlivých rodinných členů, a díky tomu neokázale, ale o to přesvědčivěji zachycují pestrou škálu jejich emocí. Pocitově silnému vyznění snímku napomáhají kromě decentní hudební složky a vynikající kamery i vhodně zakomponované černobílé fotografie z rodinného alba.
Těžko bychom nalezli místo, z něhož sálá tak specifická atmosféra, jako je přístavní čtvrť italského Janova. Tedy spíše sálala, protože kouzlo úzkých oprýskaných uliček, plných opilých námořníků, vyžilých prostitutek a přízračné atmosféry, pozvolna mizí v nenávratnu. Italský režisér Pietro Marcello dokázal s využitím unikátních archivů tuto atmosféru brilantně oživit a ještě k tomu rozehrát v jejích kulisách pozoruhodnou love story mezi tvrďáckým, ale dobráckým Sicilanem Enzem a transsexuální Mary. Jejich láska k nám promlouvá z magnetofonových pásek, které si mezi sebou vyměňovali v janovském vězení, kde se na heroinu závislá Mary s Enzem poznali. Autor tohoto nadžánrového snímku, oceněného na Berlinale a na filmovém festivalu v Turíně, přibližuje příběh Mary a Enza přirozeně působícími inscenovanými pasážemi, které velmi invenčně kombinuje se současnými i archivními záběry, v nichž se Janovanům podařilo zachytit jedinečného genia loci jejich města.
Newyorskou nezávislou skupinu The Magnetic Fields vede Stephin Merritt – muž, jehož média označila za nejlepšího textaře po Coleu Porterovi. Intimní dokument, který vznikal deset let, je prvním pohledem zblízka na jeho práci jak pro The Magnetic Fields, tak pro offbroadwayské muzikály.
Film o britské maloměstské rockové kapele Dr. Feelgood není obvyklým hudebním dokumentem. Režisér Julien Temple v něm totiž používá rockovou hudbu nejen jako ústřední předmět svého zájmu, ale také jako prizma pro originální pohled na sociální a kulturní prostředí 70. let minulého století. Jedná se o třetí část slavné trilogie o britské hudební rockové scéně a stejně jako v předchozích dílech i zde je vše podáno výjimečným filmovým jazykem. Kombinace archivních materiálů s aktuálními vzpomínkami aktérů je sestříhána v hutném rytmu a natočena v neobvykle tlumených barevných odstínech. Snímek mapuje historii rockového uskupení pocházejícího z dělnického prostředí, a především prostřednictvím vzpomínek charizmatického kytaristy Wilko Johnsona ukazuje podhoubí tehdejší hudební scény. Snímek se vyznačuje až anarchickou energií a směle se řadí mezi nejlepší britské hudební dokumenty.
Uprostřed dvoutisícové vesničky Drnovice nedaleko jihomoravského Vyškova stojí fotbalový stadion pro osm tisíc diváků. Je to pyramida zaniklé fotbalové civilizace, jíž kdysi vládla slavná jména Karla Brücknera či Radka Druláka. Vzestup a pád drnovického fotbalového klubu je typický pro český fotbal, politiku a podnikání 90. let – jsou za ním nejen krásné góly, ale taky tajemní sponzoři, korupce či doping. Pojďme se společně vydat do dob, kdy topné oleje od benzínu ještě nerozeznali ani nejvyšší ministerští úředníci a kdy čeští fotbalisté hráli o evropský titul.
Jeden z nejkrutějších způsobů popravy v historii lidstva. Byli jím trestáni zejména ti, co neměli žádná práva. Odsouzený byl zbičován, poté vysvlečen a následovně ve výšce asi 3m připevněn ke kříži. Ruce i nohy mu byly přibity silnými hřeby a nad hlavu mu bylo vepsáno jméno a prohřešek. Nejznámějším případem ukřižování je smrt Ježíše Krista, díky níž je i ukřižování mylně spojováno s křesťanstvím. Ve skutečnosti bylo používáno dávno předtím.
Forenzní rekonstrukce, počítačová animace a záběry soudobého ukřižování odhalují mechanismus procesu, příčiny úmrtí a míru očekávané, leč nepochopitelné brutality.
Oscarový režisér Oliver Stone sa vo svojom dokumente zameral na to, čo sa deje na politickej scéne v Južnej Amerike a aké ma celý tento proces dopady na sociálnu sféru krajín, ktoré odmietajú ekonomický diktát USA. Režisér sa postupne stretáva s charizmatickými juhoamerickými lídrami, medzi ktorými nechýbajú venezuelský prezident Hugo Chávez, brazílsky prezident Lula da Silva či kubánsky líder a brat Fidela Catra, Raúl. Stone sa snaží zistiť, aká vlna sa na juhoamerickom kontinente šíri, prečo sú noví lídri zatracovaní americkými médiami a prečo administratíva prezidenta Georga W. Busha bojuje všetkými prostriedkami za zachovanie svojho vplyvu v krajinách na juh od hraníc Spojených štátov.
Automobil s plachetnicí ve znaku. Luxusní zboží bývalého východního bloku. A konečně sovětský mercedes, na který mnoho lidí trpělivě čekalo měsíce i roky. To všechno i mnohem víc v sobě ukrývá legendární vůz Lada. Po letech na ně mnozí vzpomínají s nostalgií, ve které se mísí láska s nenávistí. Najdou se ale i tací, pro které bývalá chlouba komunistického režimu zůstala obyčejným kýblem na šrouby, který nemá cenu ani jedné kopějky.
28. června 1969 v brzkých ranních hodinách v Greenwich Village v New Yorku vypukly nepokoje kvůli nově vznikajícím hnutím za gay a lesbická práva. Ve filmu jsou zpovídáni lidé, kteří se nepokojů zúčastnili – gayové, lesbičky, dokonce i policejní důstojníci. Ti všichni nastíní neuvěřitelně děsivý obraz toho, co se tenkrát stalo.
Z různých oblastí USA museli odejít ze svých domovů kvůli těžbě zemního plynu tamní obyvatelé kvůli hrozbě, kterou tato činnost představuje pro zdraví v podobě užívání kontaminované vody (např. i možnost vzplanutí vody přímo z vodovodu). Kamera nahlíží i do samotného Kongresu, kde politici právě diskutují o těchto problémech.Dokument režiséra Joshe Foxe získal řadu ocenění na filmových festivalech.
