Film z dielne Pedra Almodovara, infant terrible svetovej kinematografie. Absurdná tragikomédia zo života jednej zvedenej ale nie opustenej vizážistky. Satirizujúca civilizačnú bezcitnosť a zasahovanie médií do súkromia. Absurdnou komédiou Kika načrel Almodovar do oblasti, ktorá ho od detstva mimoriadne trápi. Vplyv a zásah médií do ľudského života. Špinavý dopad personifikoval v mediálnej robotkeAndree Dorezanej (stvárňuje ju Viktoria Avril, ktorá tak bravúrne hrala v jeho Vysokých opätkoch). Moderátorka stelesňuje civilizačnú agresivitu dvadsiateho storočia, je v priamom protiklade poctivej Kike, ktorá vo svojej naivnej bezbrannosti dobre chápe živých aj mŕtvych. Aj v tomto diele Almodovar nezameniteľným štýlom vykresľuje protikladné charaktery, ktoré sa v rozličných vzťahových situáciách milujú, alebo nenávidia...
Jsme diváky taneční kreace souboru Piny Bauschové. V hledišti sedí dva muži: jeden pláče, druhý se dívá. Touto symetrií, zprvu absurdní, posléze logickou, začíná film. Od prvního obrazu víme, že budeme sledovat dva příběhy, které se protnou v tomtéž stavu čekání. Mladý ošetřovatel Benigno už několik měsíců pečuje o mladou tanečnici Alicii, která po nehodě upadla do kómatu. Zamiloval se do nehybné a němé mladé ženy, vypráví jí o všem, co dělá. Na téže klinice potká svého souseda z divadla. Marco je spisovatel, přítel toreadorky Lydie, která je rovněž v komatu poté, co ji nabral na rohy býk. Oba muži čekají, zda se ženy probudí: jeden tajně miluje dívku, jež by za normálních okolností byla pro něj nedosažitelná, druhý nemusí svou lásku skrývat, ale tuší, že je ztracená. Jeden věří a doufá, druhý pochybuje. Almodóvar přechází od jednoho ke druhému zaznamenávaje banální rituály nemocniční péče, než dospěje k překvapivému rozuzlení.
Prvý z filmov španielskeho režiséra Pedra Almodovára, ktorý sa usiluje o vážnejší tón. Ale samozrejme, s typickým almodovárovským šarmom, zmyslom pre iróniu, sebairóniu a absurdné situácie. Hrdinkou príbehu je Leo, úspešná autorka brakovej romantickej literatúry. Keďže Leo svoje knihy nenávidí hoci jej prinášajú komerčný úspech, píše pod pseudonymom a pod vlastným menom v časopisoch uverejňuje zdrvujúce kritiky na vlastné knihy. Okrem toho prežíva manželskú krízu - jej manžel Paco odchádza na mierovú misiu do vojnou zmietanej Bosny len preto, aby nemusel byť s ňou. Úspech môjho tajomstva je pestrou postmodernou zmesou humoru i vážnosti o únave úspechom, životných krízach, súkromných vojnách i svetových konfliktoch.
Hrdinkou tejto absurdnej komédie je Yolanda, speváčka v nočnom klube. Po tom, čo jej priateľ zomiera na predávkovanie, uteká pred políciou a útočisko nachádza v zvláštnom kláštore, ktorý pomáha ženám z ulice. Obyvateľky kláštora sú nezvyčajnou zmesou bizarností a extravagancií: na heroíne závislá Abatyša, ktorá sa do Yolandy zamiluje, autorka brakových romancí, ktorá píše pod pseudonymom, ďalšia chová na kláštornom dvore tigra, iná je módnou návrhárkou zamilovanou do miestneho kňaza. V tomto šialenom panoptiku postáv Almodóvar portrétuje alternatívny svet, v ktorom inakosť a bláznivosť nie sú poburujúce ani na obtiaž. Naopak, v svojráznej komunite môže každý nájsť útočisko, pochopenie, i silu do
nového života.
Victor je roznašeč pizzy, poměrně ostrý chlápek, ale hlavně těžký milovník žen. Právě to jej přivede do problémů, když se v bytě mladé narkomanky Eleny střetne s policií a během potyčky kdosi vážně postřelí jednoho ze strážců zákona - Davida. Když je po šesti letech nespravedlivě strávených ve vězení Victor propuštěn, jeho činy vede pouze myšlenka na pomstu. A on už má plán.
Emmet Ray je muž s velikým psem na vodítku. Tím psem je jeho talent, který ho táhne tam, kam chce on. Emmet svou hudbou dokáže získat odpuštění všech svých nepřeberných hříchů, ale bez ní je úplně ztracený - nezodpovědný zhýralec, alkoholik a příležitostný pasák, který miluje svobodu, auta a ženy, a obdivuje Djanga Reihardta, který prý hraje líp než on. Pak ale potká záhadnou a tichou Hattie, možná jedinou skutečnou láskou svého života. Otázkou je, jestli si uvědomí, jaký poklad v ní má, a jak s ním se svou povahou naloží. Emmetův příběh se odvíjí jako série vtipných anekdot s různými možnými konci - prostě Woody Allen!
Woody Allen se ocitl v osobní i tvůrčí krizi. Nesnáší ctitelky, ale sám žít nechce. A jeho poslední film taky není dokončen...
Populární komik Sandy Bates, z něhož se stal úspěšný filmař, se ocitl v okamžiku velké tvůrčí a osobní krize. Došel do bodu, kdy už nedokáže nic veselého vyprávět. Chtěl by natočit nějaké drama, zjevují se mu různé obrazy z námětu, který má v hlavě. Nesnáší své ctitelky, ale popularity se vzdát nedokáže. Nechce žít sám, a přitom se nemůže rozhodnout pro trvalou partnerku. Váhá, zda má začít žít s Dorrií , nebo Isobel. Obě ženy mají zcela odlišné povahy, nemůže si prostě vybrat a najednou je tu třetí žena Daisy... Sandy také není schopen dokončit svůj poslední film, odmítá slevit z vlastních uměleckých nároků a přizpůsobit se producentům, kteří chtějí, aby své dílo dokončil podle jejich představ.
Nehodlá už dál natáčet komedie, protože k tomu nenachází žádný důvod? Woody Allen tentokrát natočil jakýsi "několikanásobný" film ve filmu, přitom vytvořil postavu, jež mu je v mnohém velmi podobná. Některé autobiografické prvky jsou tu ale součástí jeho záměrné divácké mystifikace. Důležité místo ve vážněji pojatém příběhu má hotel Hvězdný prach, jehož název je odvozen od stejnojmenné skladby Hoagyho Carmichaela, kterou proslavil Louis Armstrong (ta ve filmu také zazní). Na tomto místě hlavní hrdina v průběhu víkendového filmového festivalu potkává své neodbytné obdivovatelky a fanoušky, řeší soukromé vztahy a znovu prožívá některé tvůrčí problémy.
Z noční mlhy se vynořuje přízrak vraha, hledajícího další oběť. Úředníčka Kleinmana vzbudí několik mužů, kteří chtějí vraha chytit. Dají Kleinmanovi příkaz, aby se k nim připojil. Vyděšený muž zoufale bloudí mlhou, aniž ví, co se vlastně po něm chce. Má hrůzu z toho, že by mohl potkat svého šéfa, který má rozhodnout o jeho povýšení. V kočovném cirkusu na předměstí se artistka Irma pohádá se svým partnerem klaunem a odejde do města. Najde útulek u holek v bordelu, kde podlehne naléhání jednoho studenta a za vysokou částku se s ním i ke svému překvapení vyspí. Kleinman potká Irmu na ulici a v muži, za oknem šmírujícím jakousi svlékající se ženu, pozná svého šéfa. Irma se rozhodne věnovat nabyté peníze na dobročinné účely a požádá Kleinmana, aby je odevzdal v kostele. Část peněz dá osamělé ženě s kojencem v náručí. Klaun se vydá do města za Irmou. Náhodou zjistí, kde a za co získala peníze. Podaří se mu dívku najít a další šok utrpí, když se dozví, že peníze dostali potřebnější. Jejich hádka je přerušena výkřikem z mlhy a zakrátko je nalezena oběť neznámého vraha - žena s malým dítětem od kostela. Irma se dítěte ujme a klaun se smíří s myšlenkou na novou rodinu. Vrah hledá další oběť v cirkusu. Starý kouzelník se svým obdivovatelem Kleinmanem za pomoci triků vraha chytí. Lidé, kteří se přijdou na vraždícího maniaka podívat, zjistí, že v nestřežené chvíli zmizel...
Mladá fotografka Lane tráví konec léta ve venkovském rodinném domu ve Vermontu. Sem za ní dochází její nápadník, ovdovělý učitel francouzštiny Howard, stejně jako soused Peter, který se pokouší napsat román o otci. Na návštěvu k ní přijíždí blízká přítelkyně Stefanie a Lanina matka, bývalá herečka Diana Frazierová, se svým společníkem penzionovaným fyzikem Lloydem. V průběhu jednoho večera, kdy za okny domu vypukne prudká bouře, vyplývají mezi účastněnými na povrch skryté vztahy, jejich touhy a traumata zasetá někdy v minulosti... Scenárista a režisér Woody Allen se v komorně laděném příběhu, který se poněkud vymyká z jeho tvorby, soustředil na působivé psychologické vykreslení postav a vzdal hold svému vzoru Antonu Pavloviči Čechovovi.
V tomto filmu se scenárista a režisér Woody Allen vrací do dob, kdy rozhlas býval ještě králem, kdy vstupoval do domácností Newyorčanů, působil na jejich sny a touhy, ovlivňoval jejich životní styl. Tvůrce se nevyhýbá prvkům nostalgie, přestože si uchovává smysl pro komediální konstrukci příběhu, zejména zřejmé je to v rovině dialogů postav. Skrze veselé i trapné osudy jedné židovské rodiny na přelomu 30. a 40. let nenápadně načrtává portrét americké společnosti, chystající se na vstup do války. Woody Allen, jenž se v obraze neobjeví (jeho hlas zazní jen v komentáři), se nechává unášet vzpomínkami na vlastní dětství. Malý chlapec zde vystupuje jako jakýsi průvodce po své poněkud ukřičené a hádavé rodině i celém rozsáhlém příbuzenstvu. Režisér buduje svět běžných, zdánlivě nedůležitých událostí, jimiž jeho hrdinové žijí a z vnějšku vstupuje společenské dění - ať již to byla legendární a šokující rozhlasová adaptace románu Války světů (budoucího filmového režiséra Orsona Wellese), přepadení Pearl Harboru Japonci, anebo vtíravé dobové reklamy. Děj je poskládán z drobných střípků, jediná větší epizoda sleduje obyčejnou dívku Sally Whiteovou (Mia Farrowová), která se ze servírky vypracuje až na rozhlasovou hvězdu. Důležitou úlohu při navození tehdejší reality má pečlivě vybraná dobová hudba, a tak tu zazní skladby známých skladatelů Colea Portera, Kurta Weilla, Rudolfa Frimla.
