Už je to rok, co se Rock připojil k posádce Lagoon Company a život v Roanapuru ho zapletl do mnoha nebezpečných kruhů. Jak se zvyšuje stupeň násilí ve městě, Hotel Moskva, odnož ruské mafie, si začne všímat více Rocka a on se brzy ocitne ve hře o moc. Série událostí dovede Rocka zpět do jeho rodné země, Japonska, kde slouží jako překladatel pro Balalaiku, vůdkyni Hotelu Moskva. V Japonsku dostane možnost vrátit ke svému starému způsobu života nebo může pokračovat v tom novém. Během těchto morálních otázek se musí Rock rozhodnout, jednou a navždy, zda chce považovat Lagoon Company za svůj domov.
Život newyorské doktorky Zoe Hart (Rachel Bilson) se změní, když se přestěhuje do jižanského města, kde zdědila lékařskou ordinaci.
Pohádky existují. A v jedné z nich zlá čarodějnice všechny postavy z pohádkového světa zaklela a uvěznila ve skutečném světě, kde si už nikdo z nich nepamatuje kým původně byl.
Světoznámá společnost Pan American World Airways, zkráceně Pan Am. 60. léta, kdy do oblasti letecké dopravy vstupují velkokapacitní proudová letadla, s jejichž nástupem se tento druh dopravy stává dostupným široké veřejnosti. Pan Am startuje s novými letadly na linkách do Evropy, nabírá stevardky, které nejenže musí být krásné, ale také velmi vzdělané, neb právě ony dělají spolu s nejlepšími piloty, špičkovým servisem a luxusem tvář Pan Amu. Jedním z hlavních postav je i mladý, ambiciózní pilot Dean, který udržuje vztah se stevardkou Bridget, jejíž minulost je poněkud nejasná. Letuška Kate pro změnu spolupracuje s MI6 a americkou vládou, tudíž o intriky, milostné pletky a špionáže rozhodně nebude nouze.
Mladá dívka Emily Thorne se přestěhuje do sousedství plného lidí, kteří netuší, že se přišla pomstít těm, co zničili její rodinu.
Nathan vyrazí se ženou na rodinné podzimní setkání. Zde se mu manželka chystá říci, že je těhotná. Na místě ale zuřivý jelen napadne jejího otce. Rodina se rozhodne prozkoumat les, aby zjistili, proč bylo zvíře tak agresivní. Netuší, co je v lese čeká.
Danny (Kent Morran) je 24-ročný mladík z New Yorku, ktorý rád pomáha druhým. Popri práci čašníka sníva veľký sen, chce preraziť na hudobnej scéne. Jeho bežný stereotyp naruší hluchonemá Ariana (Alexia Rasmussen), do ktorej sa ihneď bezhlavo zamiluje. Láska ho inšpiruje pri skladaní piesní a všetko sa zdá byť rozprávkovo krásne. Ako to však už býva, láska so sebou nesie aj prekážky a ich čaká tá najťažšia...
Třináctiletá Marta se po deseti letech, strávených s rodinou ve Švýcarsku, vrací do rodného Reggia di Calabria. Život na jihu Itálie je pro ni nový. Mezi místními dětmi působí křehká dívka s maličko divnou chůzí trochu jako z jiného světa. Pozorně sleduje a vnímá vše, co se děje kolem, zvlášť když začne navštěvovat kurz přípravy na biřmování. Uznává matčin argument, že na hodinách katechismu se může seznámit s novými kamarády, ale není s to překonat pocit, že existuje jistý rozpor mezi tím, co jim přednášejí o jedné ze sedmi svátostí, tak důležité pro život dospívajícího křesťana, a denní praxí. Don Mario spravuje farnost spíš jako obratný podnikatel než jako katolický duchovní a respekt nebudí ani Santa, která kurz vede. Přesto se Marta účastní přípravy na slavnost přijetí pečetě Ducha svatého, pilně se učí nazpaměť formule z knihy a s druhými dětmi se těší na nový krucifix, který má don Mario přivézt. Až přijde den, kdy pochopí, že svou cestu životem bude muset hledat sama.
Příběh o mladé čarodějce, která se přistěhuje do nového města, kde jak zjišťuje, není čarodějkou pouze ona. Navíc jak se zdá, je součástí tajemného klanu a hlavní postavou ve staletí trvající bitvě dobra se zlem.
Na motivy knižní série od L.J.Smith, která napsala také Upíří deníky. A stejně jako u Upířích deníků, za převedením na televizní obrazovky stojí Kevin Williamson.
Známý korejský režisér Kim Ki-duk se po filmu Sen (Bi-mong, 2008) odmlčel. Ve filmu Arirang, naprosto ojedinělém autorském díle, namířil tentokrát kameru na sebe: je svým vlastním scenáristou, režisérem, kameramanem i interpretem. Daleko od města, kde už léta přebývá v primitivním domku, se tvůrce odhodlal vyjít na veřejnost se zpovědí až drásavě upřímnou. Hovoří tu o své neobvyklé cestě filmaře-samouka, o svém vzestupu na pozici předního představitele jihokorejské kinematografie v zahraničí i o příčině rozhodnutí všeho nechat a stáhnout se do ústraní. Nejde tu ale jen o výlevy osobních depresí a pochybností: valnou část tohoto vyznání představují otázky po smyslu tvorby, jež Kim Ki-duk-poustevník klade Kim Ki-dukovi-filmaři, který mu odpovídá na monitoru, zatímco vše komentuje s ironickým pohledem třetí Kim Ki-duk. Nejen tento projev režijní invence, ale i barevné pojetí filmu svědčí o mimořádném talentu tvůrce, možná trochu sentimentálního, ale zjevně připraveného opustit život poustevníka a vrátit se k práci.
