Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom.
Animovaný film, který vznikl podle známé pohádky Jana Wericha z jeho knížky Fimfárum.
Čupera propil téměř vše co měl a zadlužil statek. Na jeho poli byl zanedbaný úhor a kdyby měl peníze, tak by se opět opil. Najednou se na jeho poli objeví čert. Ten mu slíbí, že se o jeho pole postará. Čupera se mu musí ovšem upsat tím, že mu dá to, co má doma a právě o tom neví. Čupera se čertu upíše. Přiběhne domů a v chalupě má čerstvě narozeného syna. Úroda na Čuperově poli byla poté rok od roku větší, až se k němu jezdili radit odborníci z celého světa. Za pět let Čuperu přijde navštívit čert.
Režisér Diaz umírá při autonehodě, jeho syn upadá do hlubokého kómatu. Nehodu způsobila sama Smrt. Když poté přijde za Diazem do márnice, nabízí mu dohodu: jestliže pro ni Diaz napíše film, ušetří život jeho dítěte... Snímek představuje Smrt jako osamělou bytost s lidským cítěním, ale hlavním tématem je silné pouto mezi otcem a synem.
Bob Saint-Clare je nejschopnějším agentem na světě. Železné nervy, svaly z ocele, urostlá postava, obávaný protivník a neodolatelný svůdník, který střelbu a karate ovládá stejně dokonale jako hru na klavír a poezii. Není divu, že je tím jediným, kdo dokáže pomoci plukovníku Collinsovi, jehož agenty likviduje v Acapulcu neznámý hrozivý protivník. Bob se o tom přesvědčí už během mezipřistání v Paříži, kde mu neznámý pošle jeho informátora se sekerou v hlavě a Bob na oplátku hravě odhalí a zlikviduje po přistání v Mexiku řadu jeho mužů ukrytých v různých převlecích na různých místech. Setká se se svou spojkou, krásnou Arianne a společně s ní odrazí útok žabích mužů, kteří je napadnou v jejich přepychovém bungalovu. Jenže pak se objeví uklízečka se svým vysavačem, který všechno zmaří. Vytrhne totiž z tvůrčího zaujetí spisovatele Francoise Merlina, který je autorem už jedenačtyřiceti románů o příhodách nepřemožitelného agenta a právě dokončuje další. Na rozdíl od svého hrdiny se však nemotorný Francoise neustále potýká nejen s všedními starostmi, ale také s nedostatkem peněz, a to navzdory skutečnosti, že jeho romány hltají po světě miliony čtenářů. Své trable si spisovatel vybíjí pouze tím, že všechny, kteří mu komplikují a znepříjemňují život, přenáší do svých románů jako záporné postavy, se kterými si jeho agent Bob hravě poradí. Svého lakomého nakladatele Charrona, který na něm vydělává velké peníze, ale odmítá mu vyplácet zálohy, projektuje do role svého úhlavního nepřítele, Karpofa a Arianne má svůj předobraz v půvabné sousedce, studentce sociologie Christine. Ta si jednoho dne půjčí jednu jeho knihu, aby s její pomocí mohla napsat sociologickou studii o důvodech obliby podobné literatury, což si Francois špatně vyloží a začne se o ni ucházet stylem svého hrdiny Boba. Tím však u dívky neuspěje. Francois už má dost krvavých dobrodružství, sní o kvalitní knize, kterou chtěl kdysi napsat a rozhodne se svého agenta zlikvidovat. Bobovi se náhle nic nedaří, dostane rýmu, přehlédne Karpofovu léčku a nakonec je pohřben v masovém hrobě. Jenže to zdaleka není konec románového hrdiny ani jeho stvořitele.
Hrdinka Léah je pětatřicetiletá stará panna se spoustou komplexů, má příšernou matku, nemožného souseda, nesnesitelného šéfa, žádné přátele a nad vodou ji drží jen její psychoanalytik, jediný, kdo ji za honorář aspoň poslouchá. Zvrat nastane, když Léah omylem vyvolá ďábla, podepíše s ním smlouvu a začnou se dít neuvěřitelné věci. Jenže zasáhne archanděl Gabriel - došlo k omylu a smlouva neplatí. Jenže Léah kvůli nebeské byrokracii propadá zoufalství, a tak se ďábel vrací. Groteskní film, u kterého občas zamrazí nejen kvůli hororovým prvkům.
"Barbizonovo pokušení" režiséra Jeana Stelliho má zvláštní místo v dějinách francouzské kinematografie, protože se v něm poprvé objevil Louis de Funès jako vrátný kabaretu Le Paradis. Během snímku pronesl pouhé dvě krátké repliky a pobyl na scéně jen 40 vteřin.
Děj filmu je velmi prostinký. Ďábel se při jedné pochůzce v "hříšném" světě pokusí narušit sváděním idylu párečku milenců Michel a Martina. Netuší však, že krásná blonďatá dívka, která je nablízku, plní na Zemi úlohu anděla strážného a hned od začátku ví, s kým má tu čest. Proto uvádí vše na pravou míru a dává věci do pořádku. Ďábel je pokořen a zahanben se vrací do svého podzemního světa.
Francouzsko-dánská polární expedice objeví na nejsevernějším břehu Grónska tělo muže dokonale konzervovaného v ledovci. Je to nepochybně člen posádky francouzské lodi, která zde ztroskotala roku 1905. Zmrzlé tělo bylo dopraveno do Francie, kde se podařilo neznámého muže oživit. Pro bohatou rodinu Huberta de Tartas (Louis de Funes) je tato událost jen senzací a dalším úspěchem vědy. Ovšem pouze do té chvíle, kdy se zjistí, že zmrzlý Hibernatus je vlastním dědečkem manželky Huberta de Tartas. Hubert se chce příbuzného ponechat vědě, ale jeho žena Edmée chce naopak dědečka vrátit rodině. Ale komu vlastně nyní patří rodinná továrna?
Pronásledování rafinovaného Fantomase přivádí tentokrát komisaře Juvea, novináře Fandora a jeho snoubenku Helenu do Říma, kam je svolán významný vědecký kongres. Hvězdou tohoto kongresu má být profesor Lefebvre, vědec zabývající se výzkumem v oboru hypnózy. Jeho objevy jsou tak převratné, že se dá předpokládat, že Fantomas bude mít o stařičkého vědce zájem a postará se o jeho zmizení. K únosu skutečně dojde, ačkoli určit toho pravého profesora mezi třemi navlas stejnými je pro komisaře Juvea úkol nelehký. Při pronásledování má Fantomas jen malou naději na únik, avšak co on má všechno k dispozici?
Fantomas vymyslel další pekelný kousek: nejbohatším lidem světa dá na vybranou - buď život, nebo tzv. daň z práva na život. Všichni ohrožení boháči se sejdou ve Skotsku, v přepychovém zámku lorda MacRashleye. Nechybí ani novinář Fandor, jeho snoubenka Helena a komisař Juve se svým pomocníkem. Nikdo však netuší, že na zámku je i Fantomas, který díky svému přestrojení a umění ve zhotovování dokonalých masek se stane dokonce samotným lorde Rashleyem. Snaží se získat diamanty v ceně miliónu dolarů, ale v patách má Fandora s Helenou a komisaře Juvea s celou jeho suitou.
Fantomas, záhadný netvor s ocelovou tváří terorizuje Paříž. O jeho skutečné existenci jsou však stále pochybnosti, neboť ho dosud nikdo na vlastní oči nespatřil. Prvním hostem tajuplného Fantomasova paláce se nedobrovolně stane novinář Fandor, který napsal o netvorovi senzační článek. Fantomas potrestá tuto troufalost osobitě: vezme na sebe Fandorovu podobu a spáchá fantastickou loupež. Později si nasadí i masku komisaře Juvea, který se neúspěšně již dlouho snaží Fantomase dopadnout.
