TYGR A DRAK je epický milostný příběh zasazený do staré Číny. Krásný a silný Li Mu Bai (Chow Yun-Fat) je jedním z nejlepších mistrů nejvyššího bojového umění své doby. V tajném výcvikovém táboře potkává dávnou přítelkyní Shu Lien (Michelle Yeoh). Kdysi v boji zabil jejího snoubence, ale náklonnost mezi nimi je vzájemná. Li požádá Shu Lien, která pokračuje v cestě do Pekingu, aby předala jeho meč, legendární Green Destiny (Zelený osud), do rukou pana Tche, respektovaného vůdce a přítele Shu Lienina otce. Li chce tímto gestem začít po letech bojů novou životní etapu. Odchází do hor poklonit se památce dávného mistra, kterého před lety otrávila kriminálnice Jade Fox (Cheng Pei- pei). Mezi tím se Shu Lien setkává v Pekingu s dcerou guvernéra krásnou Jen (Zhang Ziyi), která je obdivovatelkou způsobu života, jakým žije Shu Lien. Krátce na to je posvátný meč z domu pana Tche ukraden a způsob ukazuje na styl Jade Fox. Po stopách krádeže se jako první vydává Shu Lien. Zelený osud je v rukou Jade Fox a je na Li Mu Baiovi, aby jej získal zpátky a zároveň pomstil všechny mrtvé. Je za to ochoten položit i život...
Siegfried (Paul Richter), syn kráľa Sigmunda, sa dopočul, že Gunter (Theodor Loos), kráľ Wormsu, má nádhernú sestru Kriemhildu (Margarete Schön). Preto sa Siegfried vydáva na cestu do Wormsu, počas ktorej zabije draka a nájde poklad...
Po Siegfriedovej smrti sa Kriemhilda (Margarete Schön) vydá za Etzela (Rudolf Klein-Rogge), kráľa Hunov. Pri príležitosti narodenia ich dieťaťa Kriemhilda pozve svojich bratov na slávnosť. Snaží sa prehovoriť Etzela a ostatných Hunov aby zavraždili Hagena Tronjeho (Hans Adalbert Schlettow), vraha Siegfrieda...
V jedné malé vesnici kdesi uprostřed Evropy se zničehonic zjeví záhadná postava v černé kápi a odvede si sebou mladého muže, který právě plánuje svatbu se svojí dívkou. Když nešťastná dívka zjistí že to byla samotná smrt, vydá se ji vyhledat a prosí ať ji vrátí milého zpátky. Postava v černé kápi ji zavede do jakéhosi chrámu, kde hoří tisíce bílých svící, z nichž každá představuje jeden lidský život. Smrt pocítí k nešťastné dívce lítost a slíbí ji, že jí vrátí milého zpátky, když ona dokáže zachránit alespoň jeden ze tří lidských životů, které se právě chystá zničit...Tento fascinující gotický příběh je jedním z hlavních děl poválečné německé kinematografie. Fritz Lang ním odpověděl na právě probíhající vlnu avantgardního expresionismu. Zajímavostí je, že k natočení tohoto díla inspiroval Langa jeden sen, který se mu zdál kdysi dávno v dětství.
Liliom Zadowski (Charles Boyer) je budapeštiansky vyvolávač na zábavných pútiach, ktorý sa zamiluje do mladej ženy. Keď oboch vyhodia zo zamestnania a žena zostane tehotná, Liliom sa snaží získať peniaze krádežami...
Povídkový film s jedním společným jmenovatelem - rockovou muzikou.
První povídka (Disco Inferno) vypráví o dvojici nerozlučných kamarádů - pravověrných rockerů, kteří kvůli automobilové nehodě nechtěně „uvíznou" na tom nejhorším místě, které si kdy dokázali představit - diskotéce! Navíc brzy zjistí, že dostat se pryč nebude zdaleka tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát...
Druhá povídka pojednává o jednom stárnoucím hipíkovi (Eric Roberts), který se celý život harcuje od štace ke štaci a kromě nehynoucí lásky k rock'n'rollu má ještě jednu - stejně vášnivou a ne zcela normální „zálibu". Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu...
Třetí povídka nám představí arogantní a sebestřednou vyhasínající rockstar (John Taylor - skutečný zpěvák Duran Duran, pop ikony 80.let), který z posvátného tandemu „sex, drogy a rock'n'roll" dávno uznává už jen tu první dvojici a jako hlavní zdroj zábavy má demolování hotelových pokojů. Ale na každého jednou dojde...
Hlavní postavou poslední povídky (Víc než jen pocit) je hudební producent, který má zvláštní dar - neomylný „čich" na hudební talenty a budoucí hvězdy. Bohužel všichni, které „objeví", platí za slávu příliš vysokou cenu. Do tuhého začne jít, když zpozoruje výjimečný talent i u své mladé dcerky...
Strange Frequency je mini sérií (každá povídka má přibližně 20 minut), která je natočena v duchu projektů jako "Creepshow", popř. seriálu "Outer Limits"! Typickým znakem je minimalizmus, decentní - leč působivá hororová atmosféra, ale také silná dávka černého humoru i silné - jednotlivé náměty. Každá z povídek navíc vždy končí nějakým tím obecně platným „moudrem".
Doba rokoka, doba pastýřských her, ale také doba pánů vrchních a Franců, doba roboty venkovského lidu, který přes své poddanství zůstává věrný odkazům svých předků, své půdě a své řeči, dýchající na něho z kronik jako vůně mateřídoušky, své poesii, která oživuje jezera a tůně hastrmany, plničkým lidských slabostí, báje a luka hejkaly a lesními pannami a jež nade vše povznáší starou lípu, posvátný strom uctívaný všemi pokoleními... [dobový program]
Mladá kněžna přijíždí na své panství. Uvítací ceremonie ji nudí a tak docela ráda slyší o odbojném mlynáři, který odmítl přijít na zámek. Ten žije se svou matkou a schovankou Haničkou ve starém mlýně. Mlynář je osvobozen od roboty, má však povinnost, bude-li to vrchnost žádat, doprovodit ji s lucernou k lesnímu zámečku. Kněžně se mlynář líbí a proto svého práva využije. Haničku miluje vodník Michal a pronásleduje ji. Podučitel Zajíček složil pro kněžnu kasaci a chce ji požádat o místo učitele, aby se mohl oženit. Žena muzikanta Kláska jde hledat svého muže do lesa a tam potká Michala, který jí prozradí, že do mlýna šli drábové, aby porazili starou lípu a odvedli Haničku. Haničce se mezitím podařilo utéct. Klásková žene vodníka k zámečku, kde řekne mlynáři, co na něho vrchnost chystá. Mlynář vyčte kněžně, že ho podvedla, a ona, aby mu dokázala, že o ničem nevěděla, rozbije lucernu a tím zbaví mlynáře závazku vůči vrchnosti. Splní i Zajíčkovi jeho přání. Lípa je zachráněna a je zachráněna i Hanička, kterou lípa skryla ve svém nitru. [NFA:cz]
Film byl věnován výročí zrušení roboty a 20. výročí vzniku Československé republiky.
Jeden z posledných filmov legendárneho japonského režiséra Akira Kurosawu tvorí osem snových epizód – meditácií o živote, smrti a ľudskej pominuteľnosti. Spája ich autorovo druhé „Ja“, ktoré jednotlivými príbehmi prechádza v rôznych etapách života. Metaforou života je cesta – ako vyjadrenie podstaty ľudského bytia – i ako smerovanie k smrti, ktorá toto bytie presahuje. Na takúto „cestu životom“ vykročí v prvom sne režisérov dvojník-dieťa. Ako nevítaný svedok sa v lese zúčastní svadobného sprievodu líšok, kvôli čomu zostáva na celý život poznamenaný túžbou vydať sa za hranice tajomna a „kráčať za dúhou“. Po ceste pokračuje ako chlapec, hľadajúci v broskyňovom sade svoju mŕtvu sestru. Ako vodcovi bludného horského oddielu sa mu v snehovej búrke zjaví ľadová víla. Ako dôstojník sa stretne s mŕtvymi vojakmi zo svojej roty. Ako mladý maliar obdivuje v galérii obrazy Vincenta van Gogha a tak sa dostane až za obraz a na vlastné oči uvidí majstra pracovať na „Obilnom poli s havranmi“. "Ja" sa
stane aj svedkom nukleárnej katastrofy, vyvolanej výbuchom atómovej elektrárne. Ako pútnik zasa blúdi spustošenou krajinou a stretáva znetvoreného démona, oplakávajúceho svoje hriechy. Napokon "Ja" doputuje až do idylickej dediny vodných mlynov, kde ho stotriročný múdry starec zasvätí do tajomstva zdravého života v súlade s prírodou. Prirodzenou súčasťou takéhoto života je i smrť ako potvrdenie a zavŕšenie životnej cesty.
Kvůli panovačné manželce ztrácí stárnoucí muž chuť do života. Návrat do rodného kraje v okolí řeky Sázavy ho natolik změní, že se rozhodne zkusit vše znovu. Zázračně omládne a začne si užívat radostí života...
Český barevný film, natočený podle orientální pohádky německého pohádkáře Wilhema Hauffa. Jejím hrdinou je krejčovský tovaryš Labakan, který pohrdá prostým životem a prostými lidmi a touží být pánem. Jeho přání se mu nakrátko splní, ne však ve skutečnosti, nýbrž ve snu, který ho dokonale vyléčí z jeho nesmyslných tužeb. - Noc před příjezdem prince Omara se Labakanovi zdá, že ukradne svému mistru Mustafovi knížecí oblek, který právě došil. V tomto přestrojení se setká s princem Omarem vracejícím se do rodného města, kde ho nikdo nezná. Labakan mu ukradne rodinnou dýku a její pomocí se sám prohlásí za syna sultánova. O Omarovi tvrdí, že je pomatený krejčovský tovaryš. Ale sultánka neuzná Labakana za svého syna a dá podrobit oba mladíky zkoušce. Přikáže jim ušíti plášť. Labakan nepostřehne léčku a ušije skutečně dokonalý plášť, zatím co Omar nedovede látku ani rozstříhat. Avšak sultán není ani s tímto důkazem spokojen. Žádá o radu dobrou vílu Adolzaidu v Kamenném lese. Ta mu dá dvě kouzelné skřínky, které mají dokázat totožnost jeho syna.
V Omarově skřínce je koruna a žezlo, zatím co Labakan nalezne ve své skřínce jehlu a nit. Omar mu odpustí jeho zradu. Lid se Labakanoui vysmívá a trýzní ho. Tu se Labakan probouzí ze svého těžkého snu a je navždy vyléčen z touhy po panském životě.
(FILMOVÝ PŘEHLED 9 / 1957)
Hrdinou je líný krejčovský tovaryš Labakan, který sní o životě v přepychu a oblékne se do přepychových šatů pro bohatého emíra a když vidí jak uctivě jej lidé na tržnici zdraví využije příležitosti, která se mu nečekaně naskytne. Seznámí se totiž se sultánovým synem Omarem, který vyrůstal u vznešeného káhisrského paši a nyní se vrací domů. Labakan mu ukradne poznávací znamení, sultánovu dýku, a vydává se za něj. Sultánova žena však pozná svého pravého syna a přiměje sultána, aby oba muže podrobil zkoušce. Oba mají dokázat svou zručnost ušitím korunovačních šatů, což se samozřejmě povede jen skutečnému krejčíkovi Labakanovi a tak ho čeká kat. Naštěstí to vše byl jen sen a pošetilý mladík se ještě včas napraví.
