Filmová adaptace Shakespearovy hry Bouře, která se nazývá PROSPEROVY KNIHY. Děj je sledován přímo z postavy Prospera, který přežívá se svou dcerou na pustém ostrově. S sebou má dohromady čtyřiadvacet knih od svého dvořana Gonzala. Zde Prospero vystupuje jako bůh a díky těmto kouzelným knihám ve kterých se nacházejí odhalení potřeb a života člověka dokáže vytvořit kouzelnou říši a ovládnout všechny nadpřirozené bytosti. Greenaway v tomto snímku také plní plátno obrazy, které jsou ovlivněny italskými renesančními mistry. Například Rubensova,Tinorettova či Klimtova díla.
Idylické místo dovolené prozářené letním sluncem se rychle mění na temné místo, v němž si radostí života ale moc neužijete. Město mrtvých, v němž je prožít dlouhý a šťastný život zakázáno. Věčný život zde mohou prožít jen mrtví. Město vodních přízraků ovládané temným kultem, jenž kdysi přišel z hlubin moře. Město, z nějž není návratu. Mistři hororu - Stuart Gordon a Brian Yuzna přinášejí šokují a drsný horor z pera klasiky tohoto žánru H.P. Lovecrafta.
Populární fantasy Magický meč představuje návrat do středověké Anglie, do dnů brnění i rytířské dvornosti. Basil Rathbone se zde objevuje v roli zlého čaroděje, který bojuje proti dobráckému Siru Georgovi (Gary Lockwood), aby získal princeznu Helenu.
Zlý čaroděj Lodac (Basil Rathborne) unesl princeznu Helenu (Anne Helm) a chce jí během sedmi dnů předhodit svému drakovi. Sir Branton (Liam Sullivan), jeden z králových rytířů, přísahá, že princeznu zachrání, a nezabrání mu v tom ani sedmero Lodakových kleteb, které na něj dopadnou ještě před tím, než se dostane k čarodějovu hradu. Mladý rytíř Sir George (Gary Lockwood), jehož vychovala nepříliš zdatná kouzelnice Sibyla (Estelle Winwood), touží princeznu zachránit, ale Sibyla, jejíž rodina s Lodakem již bojovala a v boji prohrála, jej odmítá pustit. George ovšem Sibylu neuposlechne a s magickým mečem se vydává na záchrannou výpravu. Na své cestě musí svést boj s draky, obry a dalšími pohádkovými bytostmi. Sibyla mu na pomoc vykouzlí šest rytířů a spolu s nimi odchází George ke králi, aby mu princeznu pomohl zachránit. Pokud ji dovede zpět, chce se s ní také oženit. To se samozřejmě vůbec nezamlouvá Brantonovi, ovšem král jej přesvědčí, aby George i s jeho rytíři vzal s sebou. Branton je chce využít k zastavení kouzel, a tak se jich zbavit. Dokáže George s pomocí svého meče a další kouzelné výzbroje ve všech zkouškách obstát? Kouzlo přestává fungovat a rytíř musí nalézt tu pravou sílu uvnitř sebe sama...
Hemanovu planetu Eternia zajme zlý lord Skeletor (Frank Langella). Chce toho nenáviděného tvora konečně zabít, ale Hemanovi (Dolph Lundgren) se podaří se skřetem a dvěma jedinými zbyvšími vojáky utéct pomocí tajemného teleportačního klíče pryč. Ve zmatku při útěku špatně zadají "adresu" a náhodou se trefí přímo na Zemi. Zároveň ztratí klíč a vrátit se a zachránit svou planetu tedy nemohou. Seznámí se s mladým párem (Courteney Cox, Robert Duncan McNeill), který jim začne pomáhat, protože lord Skeletor za nimi vyslal své nejdrsnější a nejtvrdší lovce, aby je zabili a získali klíč a zametli stopy. Heman tak bude muset napnout veškeré své síly, aby se mu podařilo dostat se zpátky domů, zachránit obě planety a zbavit se zlého lorda Skeletora.
Ten večer se malému Kevinovi jeho skříň na šaty nezdála. Ozval se prapodivný rachot a následně z ní vyběhnul kůň, na kterém seděl jezdec v brnění. Když se Kevin probral z leknutí a vystrčil hlavu zpod peřiny, tak byl jezdec pryč a pokoj byl úplně normální. Stejně mu to nedalo a druhý večer si přichystal baterku a foťák. Už téměř spal, když se mu ze skříně vyhrunulo do pokoje šest malých trpaslíků, kteří ukradli Nejvyšší bytosti Mapu, podle níž se dá cestovat v čase. Chtě nechtě se Kevin stává účastníkem jejich výpravy, po jejímž skončení by se ze šesti malých trpaslíků měla stát legendární loupežnická banda. A nebo ne, když by se jim podařilo okrást Napoleona nebo mykénského krále Agamemnona? O mapu však má zájem i samotný představitel Zla, který touží zničit svět a Nejvyšší bytost ji chce taky vrátit zpět. Teď je na Kevinovi a jeho (stejně vysokých) společnících, jak se s nastalou situací dokáží vypořádat.
Špatné časy nastanou v království Bruna Pochybného, když se zemí začne potulovat děsivá příšera zvaná Žvahlav. Její oči jsou dvěma plameny a pařáty vytasenými meči. Který statečný rytíř zabije tuto bestii a zachrání království? A kdo získá ruku krásné princezny? Bude to Dennis, hlupák a moula, který se učí bednářem a miluje tlustou Griseldu? Může právě on zachránit království? Nebo je to nad jeho síly?
Podobně jako ve DVANÁCTI OPICÍCH, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.
Tento film inspirovaný knihou Rudolpha Ericha Raspeho z roku 1785 je skutečnou pastvou pro oči, uši a mysl. Příběh začíná v XVIII. století v malém městečku, které je neustále okupováno Turky, a kde hraje malá herecká společnost na zakázku pro ministra války a jeho přátele hru o fiktivních dobrodružstvích Barona Prášila. Během představení však do sálu vstoupí starý voják, který o sobě tvrdí, že je pravým Baronem Prášilem. Tento Baron Prášil pak začne předváděnou hru uvádět na správnou míru. Vyprávění Barona Prášila tak spojuje jednotlivá pozoruhodná dobrodružství, která Baron prožil společně se svými kamarády. V nádherné výpravě a s použitím filmových triků se tak vypravíme horkovzdušným balónem na Měsíc, ocitneme se v žaludku mořské obludy nebo poznáme stromy okurkovníky a vínová moře.
Hrdinou je chudý havíř Kuba Dařbuján, který se stará o svou Markýtku a jedenáct dětí. Není divu, že se jen málokdy nají dosyta. A to jim vrána právě nese další. Když se narodí, vydá se mu Kuba hledat kmotra. Odmítne stařečka (Pánaboha) protože je dobrý jen k bohatým, myslivce (čerta), rád však přijme nabídku sekáče (Smrti), který jediný je stejně spravedlivý ke všem bez rozdílu. Smrťák mu nabídne úmluvu. Kuba se stane doktorem. Pokud bude stát Smrťák u nohou postele může pacienta uzdravit, pokud u hlavy, není již nemocnému pomoci. Kuba souhlasí a hned druhý den se dá do léčení.Nakonec po dlouhém zdráhání pomůže i bohatému a lakomému sládkovi Pandrholovi, přestože tím poruší danou úmluvu. Pandrhola navíc nechá Smrťáka zatlouct do velkého sudu, aby se jej zbavil jednou provždy. Od té chvíle však nikdo a nic nemůže zemřít. Ani člověk, ani zvíře. A to je věru nepříjemné.
Historická veselohra o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Tento příběh neodpovídá přesně historické pravdě, ale je zato nadmíru poučný. Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.
