Film vypráví o skutečné katastrofické události, ke které došlo v roce 2000 na palubě jaderné ponorky K-141 Kursk. 155 metrů dlouhá jaderná ponorka K-141 Kursk je „nepotopitelnou“ pýchou Severního loďstva ruského válečného námořnictva. Během námořního cvičení v srpnu 2000 se na palubě nachází 118 členů posádky. 12. srpna otřesou trupem Kursku mohutné exploze, které plavidlo pošlou do hloubky 108 metrů, na dno arktických vod Barentsova moře. Začíná zoufalý boj s časem. Pro námořníky. Pro jejich rodiny. Záchranou operaci komplikuje zchátralé vybavení a odmítavý postoj ruské vlády přijmout zahraniční pomoc…
Na začátku 18. století vládne Velké Británii královna Anna (Olivia Colman), poslední z rodu Stuartovců, která se do historie zapsala spíše neslavně. Je plachá a přehlížená, trpí bolestivou dnou a není příliš vzdělaná, což z ní činí perfektní oběť manipulátorů. Její jedinou oporou v životě je lady Sarah (Rachel Weisz) a jejich vztah postupně přerůstá až do jakési milostné symbiózy. Sarah se díky tomu dostala do nejvyšších kruhů britské aristokracie a za nejistou královnu prakticky vládne. Zpoza královnina trůnu činí všechna důležitá rozhodnutí ohledně chodu státu a probíhající války o španělské dědictví. Zároveň si svou pozici ostře střeží a nikoho, kdo by se pokusil královnu ovlivnit, k ní nepustí. Podcenila jen svou sestřenici Abigail (Emma Stone), která na dvůr přijela prosit o práci služebné poté, co její rodina zbankrotovala. Sarah ji z lítosti přijala. Netuší však, že by ctižádostivá Abigail mohla ohrozit její roli královniny favoritky. Zatímco tedy Abigail díky oblibě panovnice rychle stoupá společenským žebříčkem, od Sarah se začíná přízeň odvracet. A to nemůže zůstat bez odplaty.
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.
Snímek \"12 hrdinů\" se odehrává v trýznivých dnech, které následovaly po událostech 11. září 2001. Americká speciální jednotka vedená kapitánem Mitchem Nelsonem (Hemsworth) je vybrána, aby byla jako první poslána do Afghánistánu na velice nebezpečnou misi. Musí zde v drsných horách přesvědčit generála Severní Aliance Dostuma, aby se k nim připojil v boji proti společnému nepříteli: Talibánu a jejich spojencům z Al-Káidy. Kromě překonání vzájemné nedůvěry a obrovských kulturních rozdílů musí Američané – zvyklí na moderní způsob boje – přijmout prastarou strategii válčení na koních. Navzdory této rozpačité alianci musí noví spojenci čelit drtivé převaze – nelítostnému nepříteli, který nebere zajatce.
Bylo jí pouhých šest dní, když se po smrti otce stala Marie (Saoirse Ronan) skotskou královnou. V šestnácti přidala díky sňatku titul královny francouzské, ale když o dva roky později ovdověla, srdce ji odtáhlo domů. Osmnáctiletá dívka musela od počátku obhajovat svůj trůn před rebelujícími skotskými klany, navíc čelila otevřenému nepřátelství rodově spřízněné anglické královny Alžběty (Margot Robbie), jejíž vládu odmítala uznat. Averze to byla oboustranná, Alžbětě Marie vadila nejen jako vzpurná rivalka, ale i jako matka budoucího krále Jakuba. Anglická panovnice totiž v tomto směru měla z mnoha příčin jen mizerné vyhlídky. Na druhou stranu obě panovnice spojovala jejich izolovanost v prostředí tvořeném výhradně muži, díky němuž získaly vzájemné pochopení, dokonce i respekt. Britské ostrovy však byly pro dvě tak silné ženy příliš malé a obě to věděly. Otázkou bylo jen, která z nich se rozhodne udělat první krok k eliminaci té druhé, a jak moc je to bude bolet.
Film režiséra Wernera Herzoga, KRÁLOVNA POUŠTĚ, vznikl na motivy osudů Gertrudy Bell, britské badatelky a kartografky, která na začátku 20. století zmapovala oblast Středního východu. V hlavních rolích příběhu o lásce, tragédii, přátelství, nevraživosti a střetu odlišných kultur se představují Nicole Kidman a James Franco.
Film Máří Magdaléna je autentickým a lidským portrétem jedné z nejosudovějších žen v dějinách lidstva. Biblický příběh líčí osudy Máří (Rooney Mara), mladé ženy hledající nový způsob života. Máří natolik svazují každodenní rituály, že zavrhne svou rodinu a přidá se k novému společenskému proudu, který vede charismatický Ježíš Nazaretský (Joaquin Phoenix). Brzy se stane srdcem tohoto hnutí a po Ježíšově boku se vydává na cestu, která vede do Jeruzaléma, k osudovým událostem, jež jsou základním kamenem naší civilizace.
Film líčí příběh novinářů deníků The Washington Post a The New York Times, kteří zveřejnili tajnou zprávu označovanou jako Pentagon Papers o angažovanosti americké vlády během války ve Vietnamu. Snaha o ututlání skutečností trvající čtyři prezidentská období donutila první americkou vydavatelku Kate Graham (Meryl Streep) a ambiciózního šéfredaktora Bena Bradleeho (Tom Hanks) z deníku The Washington Post vyhlásit vládě bezprecedentní válku o zveřejnění tajné vládní zprávy Pentagon Papers.
Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí.
Po smrti Svjatoslava I., vládce Kyjevské Rusi, vypukla občanská válka. Jeho dva synové, Yaropolk a Oleg, začali vést souboj o území, který nakonec vyhrál Yaropolk. Ten se však zrádně chystá dobýt také Novgorod, ve kterém momentálně přebývá jejich nevlastní bratr Vladimir. Vladimir je nucen opustit Rus a putuje do Švédska, kde ho válečný veterán Sveneld, kdysi bojovník v Svjatoslavově armádě, přesvědčí, aby sestavil armádu Varjagů (švédští vikingové) a znovu dobyl Novgorod a sjednotil říši.
