Píše se rok 1985. Elektrikář a příležitostný jezdec rodea Ron Woodroof se od lékařů dozvídá, že má AIDS a že mu nezbývá více než 30 dnů života. Doktoři si s tehdy novou smrtelnou nemocí nevědí rady a tak Ronovi víceméně dokážou poradit jediné – pošlou jej domů umřít. Ale Ron to nevzdává, pouští se do bitvy o svůj život s lékaři, farmaceutickými firmami, úředníky a hledá cestu jak přežít. Vyráží do Mexika, ale nehledá tam drogové bosse, hledá alternativní možnosti léčby AIDS a jeho šancí se tak stane mezinárodní černý trh s neschválenými léky. A protože nemá jinou možnost ani co ztratit, začne tyto léky pašovat přes hranice do USA. Zvláštního spojence Ron najde v Rayonovi (Jared Leto), transsexuálovi, který má stejnou touhu po životě i stejnou diagnózu. Naštěstí Rayon sdílí Ronova podnikatelského ducha a tak spolu začnou hledat cestu, jak se vyhnout vládním sankcím namířeným proti prodeji neschválených léků. Nakonec založí Dallas Buyers Club, který funguje na principu, kdy nemocní lidé platí měsíční členské příspěvky a za to získají přístup k zásobám nových a především neoficiálních léků. Takto vzniklá komunita stejně postižených a často zoufalých lidí se rychle rozrůstá a sílí. Ron už není jen pašerákem léků, stává se i bojovníkem za důstojnost, vzdělání a společenské přijetí HIV pozitivních lidí. A tak díky své snaze o přežití Ron žije naplno jako nikdy předtím, v čase, kdy již měl být spolehlivě a dávno mrtvý. Film Klub poslední naděje je inspirován skutečnými událostmi.
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc.
Nacházíme se v roce 1941 ve francouzském internačním táboře, jehož chovanci jsou většinou političtí vězni a zločinci. Když bojovníci odporu – členové komunistické strany – zavraždí německého důstojníka, Hitler nařídí, aby bylo 150 francouzských vězňů popraveno. Jedním z mužů, který má být popraven, je 17letý Guy Môquet, jehož následná smrt se stala symbolem francouzské revolty proti německé okupaci. Jeho dopis na rozloučenou se každoročně čte ve francouzských školách. Snímek rekonstruuje jednotlivé události těsně před atentátem důstojníka až po popravu vězňů. Režisér Volker Schlöndorff zobrazuje tragické události nejen ze strany odsouzených a neúprosně, bez obhajoby poukazuje na slepou poslušnost německých vojáků a jejich nadřízených.
Silný příběh filmu Nic nás nerozdělí je založen na skutečné události jedné rodiny, která v roce 2004 přežila úder ničivé vlny tsunami v Indickém oceánu. Manželé Henry (Ewan McGregor), Maria (Naomi Watts) a jejich tři synové se rozhodli strávit poklidné Vánoce v Thajsku a těší se na několik dnů prožitých v tropickém ráji. Rodinná idylka ale náhle a nečekaně skončí dva dny po Štědrém dnu, když jihovýchodní pobřeží Asie zasáhne vlna tsunami. Obrovská masa vody se valí na hotelový komplex, smete vše, co jí přijde do cesty, a rozdělí i prchající rodinu. Ačkoliv všichni členové rodiny přežijí, vyhráno zdaleka nemají, protože nalézt jeden druhého uprostřed pekla je skoro nemožné.
Turecký historický film, který vypráví o dobytí města Konstantinopolis (Istanbul) tureckým sultánem Mehmedem II. zvaným "Dobyvatel". Po smrti svého otce Murada II. usedá na trůn Osmanské říše Mehmed II., který je díky proroctví, které vyřkl samotný prorok boží Mohamed, označen za vyvoleného vládce, který jednou dobude Konstantinopolis. V první polovině filmu jsou rozebírány skutečnosti, které samotnému útoku na Konstantinopolis předcházely. Sultán Mehmed řeší vnitřní konflikty Osmanské říše a společně se svými vizíry se zabývá diplomacií s ostatními zeměmi. V tichosti se přitom připravuje na útok proti Konstantinopoli. Na druhé straně řeší své vnitřní potíže a zároveň vymýšlí nekalé plány císař Konstantinopole Konstantin IX. Snaží se od sultána Mehmeda vylákat peníze, které by později použil na svůj plán - svrhnout jej a dosadit na trůn Osmanské říše prince Orhana. Když se situace konečně hodně vyhrotí, sultán Mehmed uvede své přípravy na útok do pohybu a film se pomalu přelije do druhé poloviny, která je pak celá věnována samotnému obléhání města Konstantinopolis, které trvalo necelé dva měsíce. Ve filmu se také objevuje menší příběhová linie mistra stavitele Urbana, který dokázal pro sultána postavit obří, tzv. Bazilický kanón, jenž byl jediným, který svou palebnou silou dokázal poškodit hradby města.
Chudá rodina se ve snaze najít si lepší místo k životu vydává na cestu, aby utekla před morem, jenž už deset let pustoší zemi. Avšak při přechodu pustého horského průsmyku je přepadena bandou nelítostných zabijáků. Jedinou přeživší se stane devatenáctiletá Signe, kterou si zabijáci odvedou do svého tábora jako zajatce. Tam Signe zjišťuje, že bude muset čelit horším věcem než smrti a uvědomí si jediné, musí utéct za každou cenu. Její útěk však neskončí nepovšimnut, a tak začíná hon.
„Chcete, aby lidí uvěřili vaší teorii? Pak přeplujte z Peru do Polynésie na balzovém voru. Hodně štěstí...“ Norský mořeplavec Thor Heyerdahl uskutečnil s pěti přáteli tuto legendární, 101 dní trvající a vysoce nebezpečnou plavbu v roce 1947. Režiséři Joachim Ronning a Espen Sandberg ve svém strhujícím dobrodružném filmu mapují přípravy expedice, ale především průběh plavby šesti přátel na voru Kon-tiki, která zásadním způsobem ovlivnila historii a přesvědčila veřejnost o skutečném průběhu osidlování Polynésie. Vizuálně a technicky skvěle propracovaný, ale i herecky výborně obsazený (Gustaf Skarsgard, Anders Christiansen) snímek byl nominován na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film a zastupoval Norsko na řadě filmových festivalů.
Dva roky po událostech 11. září se agentka CIA Maya (Jessica Chastain) přesune z bezpečí washingtonských kanceláří do epicentra honu na Usámu, na americkou ambasádu v Pákistánu. Byť relativní zelenáč, brzy pochopí pravidla hry, do kterých patří i mučení lidí, kteří by mohli poskytnout vodítko k dopadení nejhledanějšího teroristy. Navzdory permanentnímu nebezpečí a řadě situací, kdy jen tak tak vyvázne smrti ze spárů, krok za krokem rozplétá složitou síť vztahů v teroristických buňkách, až narazí na jméno, které by ji mohlo přivést až k samotné ikoně teroristů. Tenhle Abu Ahmed je však stejně nepolapitelný jako Usáma, situace se navíc povážlivě mění, Američané v Pákistánu jsou v čím dál větším nebezpečí, samotná CIA se dostává pod intenzívní palbu politiků a veřejného mínění kvůli nestandardním vyšetřovacím metodám svých lidí a Usáma, je-li vůbec naživu, už vlastně nikoho nezajímá. Snad kromě Mayi, která je odhodlána dovést svůj osobní boj až do konce.
Každý občas potřebuje rozptýlení od každodenních starostí. I prezident. Píše se rok 1939. K americkému prezidentovi Franklinu D. Rooseveltovi (Bill Murray) přijíždí na státní návštěvu do jeho soukromé residence král a královna Anglie. Setkání je o to významnější, že se jedná o historicky první návštěvu anglického královského páru v USA. Poprvé se tak střetávají upjaté společenské konvence Angličanů s uvolně-nou americkou morálkou na té nejvyšší společen-ské úrovni. Pro konzervativní britské panovníky je připraven piknik s hot dogy jako hlavním chodem či koupání v plavkách za účasti novinářů. Nezvyklá je pro tak významnou návštěvu i přítomnost Daisy (Laura Linney), další ženy po boku prezidenta, vedle je-ho manželky.
Kráľ Gwanghae je panovníkom už osem rokov. Má podozrenie, že niekto z kráľovského dvora sa ho pokúša otráviť. Prikáže preto svojmu radcovi, aby našiel niekoho, kto sa na neho podobá. Radca Heo Gyun narazí na klauna menom Ha-Sun, ktorý baví opitých šľachticov. Ha-Sun sa veľmi podobá na kráľa Gwanghae a je dokonca schopný napodobniť spôsob, akým kráľ Gwanghae hovorí. Krátko nato kráľ Gwanghae ochorie a je v tajnosti odvezený preč. Ha-Sun prevezme rolu kráľa, kým sa ten nezotaví. Pomaly však znaky jeho pravej identity vychádzajú najavo a ľudia z kráľovského dvora spozorujú podozrivé zmeny v správaní svojho "kráľa". Ha-Sun, ktorý je vľúdnejší ako skutočný kráľ, tak dočasne získava viac priestoru a moci, než sa plánovalo.
