Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí... Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 5. 10. 1944 v Pardubicích.
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu.
Koncem května roku 1918 se do Rumburku vracejí navrátilci z ruského zajetí. Doufají, že válka už pro ně skončila. Chtějí svůj zadržovaný žold a pak už jen domů. Zatím se rádi pobaví v místní vinárně U Růže severu, kde zpívá a tančí temperamentní Tonka, která se svérázným způsobem sblíží s vojákem Nohou. Civilní obyvatelstvo strádá hladem a nedostatkem. V kasárnách a na cvičišti dále pokračuje rakouský dril. Jeho brutalita a nesmyslnost vyvolává stále častěji nespokojenost vojáků. A když se roznese zpráva, že mají znovu jít na frontu, dojde ke vzpouře. Navrátilci z Ruska, ovlivněni revolucí, vědí, jak si počínat. Ihned obsadí četnickou stanici a poštu. Nádraží dostane na starost neukázněný vojín Červenka. Ten se však staví nejdříve ve vinárně a mezitím feldvébl Klozberg podá zprávu o vzpouře do Litoměřic. Červenka také zaviní rozkol mezi vojáky. Zatímco menšina na Nohovu radu odjíždí vlakem, aby se spojila s dělníky, většina, vedená humanistickým idealistou kaprálem Vodičkou a vojínem Červenkou, se vydá pěšky domů. Na cestě jsou však zaskočeni přivolaným 18. regimentem, který do nich začne střílet. Vojáci, kteří na Vodičkovu výzvu již předtím odhodili zbraně, jsou pochytáni. Dostiženi jsou i navrátilci s Nohou. Tři z nich, Vodička, Koval a Noha, jsou odsouzeni k smrti. Zbytek rumburské posádky za několik dní nastoupí cestu na frontu.
Historická veselohra o císaři Rudolfovi II., pekaři Matějovi a legendárním Golemovi. Tento příběh neodpovídá přesně historické pravdě, ale je zato nadmíru poučný. Příběh filmu nás zavádí do Prahy na císařský dvůr Rudolfa II. Císaře však víc než vladaření zajímá umění, krásné ženy a alchymistická dílna. Ze všeho nejvíc touží objevit elixír mládí a najít legendárního Golema. Zatímco se věnuje svým zálibám, nejvyšší dvořané v čele s komořím Langem se spojí s Rudolfovým bratrem Matyášem, který usiluje o jeho trůn. Díky nechtěné záměně se úlohy vladaře ujme pekař Matěj Kotrba, který je císaři velmi podobný, jen je o 25 let mladší. Ten si poradí s proradnými dvořany, vydá užitečná nařízení a Golemovu sílu využije pro blaho všech.
Filmová adaptace slavného románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782), která na spletitém osudu dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, zachycuje v poněkud odlehčené poloze obraz aristokratické společnosti několik let před Francouzskou revolucí. Příběh cynických poživačníků je podán v sytých barvách pozdního baroka s důrazem na malebné plenéry, vtipné epizody a bohatou výpravu a kostýmy.
Píše se 14. dubna 1865 a je krátce po skončení války Severu proti Jihu. Při slavnostním večerním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu, atentátník, herec John Wilkes Booth vnikne do lóže prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna a z blízkosti jej zezadu dvakrát střelí do hlavy. Z místa činu se mu podaří uniknout, jeho obět však těžkému zranění podlehne. Pozdě v noci zraněný Booth zaklepe na dveře domu venkovského lékaře Samuela Mudda a požádá jej o ošetření. Ten muže přijme a vůbec netuší, že první lékařskou pomoc právě poskytl vrahovi prezidenta. Později se to také marně pokouší vysvětlit důstojníkovi armádní čety, která zločince pronásleduje a objeví v domě jeho stopy. Stejně neúspěšně se pak doktor Mudd pokouší prokázat svoji nevinu před soudem, který ho za spoluúčast na spiknutí s dalšími atentátníky a příznivci Konfederace, odsoudí k doživotním těžkým pracem...Filmové drama natočil režisér John Ford, jehož na jedné straně zaujalo téma atentátu na šestnáctého prezidenta USA, a na druhé možnost ztvárnit osud člověka, který se pokouší se vzdorovat násilí i šikaně v extrémních podmínkách. Pod jeho vedením postavu Samuela Mudda pozoruhodným způsobem ztvárnil Warner Baxter, jehož jsme mohli vidět již vidět ve filmech 42. ulice, Dostihy smrti.
Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro.
V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život.
Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala.
Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem.
V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.
Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků.
Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962).
Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty.
Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka).
V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday.
Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara.
Cesta Giacoma Casanovi z benátského vězení až do Duchcova. Epizody milostných hrátek známeného svůdníka jsou odrazem pro Felliniho barvité, do kulis schované vyprávění o touze nepochopeného člověka, zbavit se své nálepky. Snímek svým vyobrazením dobové dekadentnosti navazuje na předchozí film Satyricon.
Denne pil toľko vodky, že by to položilo stádo volov. Jeho rukami prešlo toľko žien, že by sa z nich dala postaviť armáda. Niektorí ho zatracovali, iní obdivovali. Grigorij Rasputin, nevzdelaný mužík, ktorý chodil v otrhanom rubáši, žil v zemľanke a jedol plesnivé zemiaky, sa neuveriteľnou ctižiadosťou, cieľavedomosťou a neopísateľnou silou svojej osobnosti dokázal vyhrabať z blata a špiny. Rozmarom osudu sa stal dokonca poradcom cára Nikolaja, liečiteľom cároviča Alexeja, jediného následníka dynastie Romanovcov, ktorého lekári nedokázali vyliečiť a skepticky sa stavali aj k Rasputinovým schopnostiam, a dokonca aj milencom jeho matky. Na mol opitý a pološialený Rasputin dokázal ovplyvniť chod celého ruského impéria. Keď ho v roku 1916 zavraždili, začali hodiny odbíjať koniec celej cárskej dynastie Romanovcov...
