Filmy online ke shlédnutí zdarma

Filmová adaptace slavného románu Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782), která na spletitém osudu dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, zachycuje v poněkud odlehčené poloze obraz aristokratické společnosti několik let před Francouzskou revolucí. Příběh cynických poživačníků je podán v sytých barvách pozdního baroka s důrazem na malebné plenéry, vtipné epizody a bohatou výpravu a kostýmy.

Píše se 14. dubna 1865 a je krátce po skončení války Severu proti Jihu. Při slavnostním večerním představení ve Fordově divadle ve Washingtonu, atentátník, herec John Wilkes Booth vnikne do lóže prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna a z blízkosti jej zezadu dvakrát střelí do hlavy. Z místa činu se mu podaří uniknout, jeho obět však těžkému zranění podlehne. Pozdě v noci zraněný Booth zaklepe na dveře domu venkovského lékaře Samuela Mudda a požádá jej o ošetření. Ten muže přijme a vůbec netuší, že první lékařskou pomoc právě poskytl vrahovi prezidenta. Později se to také marně pokouší vysvětlit důstojníkovi armádní čety, která zločince pronásleduje a objeví v domě jeho stopy. Stejně neúspěšně se pak doktor Mudd pokouší prokázat svoji nevinu před soudem, který ho za spoluúčast na spiknutí s dalšími atentátníky a příznivci Konfederace, odsoudí k doživotním těžkým pracem...Filmové drama natočil režisér John Ford, jehož na jedné straně zaujalo téma atentátu na šestnáctého prezidenta USA, a na druhé možnost ztvárnit osud člověka, který se pokouší se vzdorovat násilí i šikaně v extrémních podmínkách. Pod jeho vedením postavu Samuela Mudda pozoruhodným způsobem ztvárnil Warner Baxter, jehož jsme mohli vidět již vidět ve filmech 42. ulice, Dostihy smrti.

Osud jí přichystal těžké zkoušky, přesto nikdy nepřestala milovat a věřit v dobro. V roce 1561 opouští Marie Stuartovna jako vdova Francii a vrací se zpět do rodného Skotska. Od počátku je jasné, že se jako katolička bude dostávat do střetu s protestantskou šlechtou i duchovními. Silně protestantské Skotsko, rozdělené nábožnými spory a politickými ambicemi, její snahu o náboženskou toleranci odmítá. Její nevlastní teta Alžběta I., kterou Marie neuznává za právoplatnou anglickou královnu, proti ní spřádá intriky. Pro udržení svého trůnu a zajištění míru se Marie musí vdát. Rozhodne se pro Jindřicha Stuarta, anglického katolíka, jenž však není rovnocenným partnerem pro sebevědomou královnu. Když Marie pozná odvážného a přímočarého hraběte Bothwella, je to začátek velké lásky a zároveň tragických událostí, které se zapsaly do historie. Alžběta I. považuje Marii za svoji nebezpečnou soupeřku a je rozhodnuta zničit její panování i život. Film podle divadelní hry Maxwella Andersona vypráví příběh ženy, která se vzdala království pro svou životní lásku a nikdy toho nelitovala. Legendární režisér John Ford, jenž se specializoval na westerny, převyprávěl dramatický životní příběh královny Marie vizuálně vytříbený stylem. Černobílá kamera navozuje kontrastními stíny ponurou atmosféru středověku, v němž se nebezpečí skrývá za každým rohem. V hlavní roli královny Marie září vynikající Katharine Hepburnová, jež vytvořila lidský a uvěřitelný portrét výjimečné panovnice. Její Marie Stuartovna je láskyplná i neústupná, vzdělaná a noblesní žena, jenž uchvacuje svoji osobitostí i krásou. Zajímavostí je, že Hepburnová byla rodově spřízněná se skutečným James Hepburnem - hrabětem Bothwellem.

Soumrak indiánského kmene, putujícího do země svých předků. Americký režisér John Ford (1894-1973) proslul především jako tvůrce westernů, jimž se věnoval už od dob němého filmu. Stačí připomenout klasické ukázky žánru jako Přepadení (1939), Fort Apache (1948), Stopaři (1956) či Muž, který zabil Liberty Valance (1962). Svůj poslední western Podzim Čejenů natočil v roce 1964 podle skutečné události z let 1878-79, kdy necelé tři stovky indiánů z kmene Čejenů podnikly 2 500 km dlouhou pouť z oklahomské rezervace zpátky na své domovské území ve wyomingském Yellowstonu. Chtěl vyprávět pohnutý příběh strastiplné cesty z pohledu indiánů, neboť, jak sám několikrát poznamenal, zabil jich ve svých filmech mnohem víc než kdokoli jiný od dob generála Custera. A jeho hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost mu velel vyrovnat účty. Ford do svého epického westernu obsadil přední americké herce - Richarda Widmarka (kapitán kavalerie Archer), Carroll Bakerovou (kvakerská učitelka Wrightová), Karla Maldena (velitel pevnosti Wessels) a Edwarda G. Robinsona (ministr vnitra Schurz), který nahradil nemocného Spencera Tracyho. Role indiánů ztělesnili převážně mexičtí představitelé Ricardo Montalban (Malý Vlk), Gilbert Roland (Tupý Nůž) a Dolores Del Rio (Španělka). V burleskně pojaté scéně z Dodge City, jež má sloužit jako ironický kontrapunkt k zobrazovanému utrpení původních amerických obyvatel, účinkují James Stewart jako Wyatt Earp a Arthur Kennedy jako jeho přítel Doc Holliday. Většina exteriérových scén byla pořízena ve Fordově oblíbeném a velmi fotogenickém Údolí monumentů a kameraman William Clothier byl za svoji práci nominován na Oscara.

Cesta Giacoma Casanovi z benátského vězení až do Duchcova. Epizody milostných hrátek známeného svůdníka jsou odrazem pro Felliniho barvité, do kulis schované vyprávění o touze nepochopeného člověka, zbavit se své nálepky. Snímek svým vyobrazením dobové dekadentnosti navazuje na předchozí film Satyricon.

Denne pil toľko vodky, že by to položilo stádo volov. Jeho rukami prešlo toľko žien, že by sa z nich dala postaviť armáda. Niektorí ho zatracovali, iní obdivovali. Grigorij Rasputin, nevzdelaný mužík, ktorý chodil v otrhanom rubáši, žil v zemľanke a jedol plesnivé zemiaky, sa neuveriteľnou ctižiadosťou, cieľavedomosťou a neopísateľnou silou svojej osobnosti dokázal vyhrabať z blata a špiny. Rozmarom osudu sa stal dokonca poradcom cára Nikolaja, liečiteľom cároviča Alexeja, jediného následníka dynastie Romanovcov, ktorého lekári nedokázali vyliečiť a skepticky sa stavali aj k Rasputinovým schopnostiam, a dokonca aj milencom jeho matky. Na mol opitý a pološialený Rasputin dokázal ovplyvniť chod celého ruského impéria. Keď ho v roku 1916 zavraždili, začali hodiny odbíjať koniec celej cárskej dynastie Romanovcov...

Nejvyšší královský podkomoří je obviněn ze zrady a uvězněn. I když se podezření ukáže být neopodstatněné, vězeň se ocitá v ohrožení života, protože královský majestát nesmí připustit omyl. Kdyby se totiž nešťastník přiznal, mohl by být omilostněn, jenže takové řešení pan podkomoří ze zásady odmítá... Historický příběh aspirující na rozměr podobenství se odehrává na úsvitu vlády Jana Lucemburského.

Jedná se o jeden z dalších neblaze proslulých počinů známého italského režiséra Joe D´Amanta. Inspirován zřejmě Brassovým Caligulou, rozvíjí zde příběh plný surového násilí a nevázaného sexu. Není divu, že v době svého vzniku vyvolal film velký ohlas a kritiku. Některé scény 125 min uncut verze zahrnují brutální vraždění a (možná ve starém Římě běžné) sadistické mučení (např. řezání jazyku nebo pomalé napichování protagonistů vzpoury proti císaři na kopí). Asi 20 minutové římské orgie jsou opravdu hardcore pornem, kde si přijdou na své i milovníci zvířat (záběr ženy s koněm asi na běžném pornu jen tak neuvidíte). Vše je prokládáno snovými pasážemi císaře Caliguly (David Cain), který je již od začátku vykreslen jako opravdový chlípný bestiální maniak, před kterým si nikdo není jist svým životem. Příběh ničím moc nevyniká, vše se točí kolem hlavního "hrdiny" (mimochodem dobře zahraného Cainem), který nechává vraždit, mučit a sexuálně ponižovat různé protagonisty, přičemž se okrajově věnuje taktéž státnickým povinnostem a rozpravě se senátory. Trochu vzruchu přinese Miriam (Laura Gemser), která se chce pomstít za vraždu. Caligula se do ní zamiluje a netuší s jakým posláním k němu přišla. V rozhodujícím okamžiku ovšem Miriam zradí svoji pomstu a zavraždí císařova atentátníka, kterému měla být naopak nápomocna neboť zjistí, že i ona sama miluje Caligulu. Romance však dlouho nevydrží a vše končí tragicky, při jednom ze svých snových záchvatů Caligula Miriam zavraždí a i on zdeptán nakonec umírá šípem svého osobního strážce.

Snímok zobrazuje vášnivú aféru medzi kráľovnou Alžbetou I. (Bette Davis) a mužom, ktorý by sa mohol stať kráľom Anglicka, Robertom Devereuxom (Errol Flynn), grófom z Essexu. Po porážke španielskeho vojska pri Cádize sa Devereux vracia ako víťaz. Alžbeta je v strednom veku (a napriek tomu je pre mladšieho grófa atraktívna), no obáva sa jeho vplyvu a popularity, tak ho posiela na novú misiu do Írska. Keď sa Devereux so svojim vojskom vracia porazený, rozhodne sa podeliť o trón s bezdetnou kráľovnou a Alžbeta sa chystá na vydaj. Nakoniec tušiac, že svadba môže pôsobiť na Anglicko nešťastne, kráľovna realizuje nemilosrdný plán na ochranu svojho ľudu a udržanie svojho trónu.

Poslyšte příběh ze starověkého Egypta třináct století před Kristem. Příběh muže - někdejšího novorozence poslaného po Nilu v malé lodičce spletené z ptáčnických uzlů, jenž se stal ve své zemi slavným a vstoupil do dějin. Nikdo nebyl tak blízko bohům sni smrti, faraonově přízni ani jeho zatracení, jako Sinuhet. Jako lékař chtěl pomáhat výhradně chudým, láska k proradné Nefer ho stála vlastní čest i veškerý majetek a málem také život. Slyšte životní příběh tohoto neobyčejného muže.