Filmy online ke shlédnutí zdarma

Antonín Havel byl nešťastně zamilován do Madleny. Ta se provdala za bohatého Sedláka Vojnara A Havel se dal na vojnu. Madlena ale brzy ovdověla. Madlena je nucena svým švagrem Jakubem k druhému sňatku. To odmítá nejen kvůli synkovi Jeníkovi, ale i kvůli vzpomínkám na Antonína...

Po bitvě u Lipan se zbytky husitských vojsk soustředily pod vedením Jana Roháče z Dubé na hradě Sion. Tato adaptace Jiráskovy dramatické předlohy byla prvním českým celovečerním hraným barevným filmem. Pro novou distribuci v 60. letech byl film viditelně a nešetrně zkrácen (díky tomu je film značně nepřehledný a zmatený).

Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991. Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.

Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, Severní atlantik. První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svojí první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli-rivaly, se ponorka opět dostane do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20.století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků, a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonajít osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě.

Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Príbeh sa odohráva v Taliansku a sleduje prelínajúce sa životy dvoch chlapcov (a neskôr mužov). Jedným je sedliacky bastard Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majiteľa veľkých pozemkov Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Dráma začína v roku 1900 a končí v roku 1945. Zameriava sa na vzostup fašizmu, následnú reakciu sedliakov podporujúcich komunizmus a na to, ako tieto udalosti formovali osudy dvoch hlavných hrdinov.

Dramatický příběh o skupině žen, které projdou strastiplnou cestou až se dostanou do japonského tábora jako válečné zajatkyně. V táboře, kde je s ženami velice tvrdě zacházeno se objevuje mnoho žen různých národností a kultur. I přes toto hrubé zacházení se ženy vzchopí a udělají si vlastní vokální orchestr. Předlohou tohoto příběhu je skutečná událost.

Objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové, mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové, která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede.Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli.

Skončila první světová válka, svět se potýká s hmotnou i duchovní krizí a někdejší elity se ocitají v nouzi. Přesně to postihlo bývalého důstojníka, jenž se v poválečné Vídni setkává se svým někdejším sluhou, jenž se nyní prosadil díky šmelinářským schopnostem. Sociálně akcentovaný snímek, který ilustrativně popisuje ztrátu svědomí i zábran honbě za pochybnou prosperitou, sice vznikal v koprodukci s Rakouskem, avšak nijak se vymyká z linie obvyklých vyprávěnek o prohnilosti kapitalismu.