Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná Národní hrdinka komplikující vychytralé pikle mocipánů. Johanka je zradou vydána do rukou nenáviděných Angličanů, postavena před inkviziční soud a upálena. Podstatná část tohoto výpravného a vizuálním stylem nezaměnitelného Bessonova filmu se natáčela u nás.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě.
V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí.
Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli".
Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Príbeh sa odohráva v Taliansku a sleduje prelínajúce sa životy dvoch chlapcov (a neskôr mužov). Jedným je sedliacky bastard Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majiteľa veľkých pozemkov Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Dráma začína v roku 1900 a končí v roku 1945. Zameriava sa na vzostup fašizmu, následnú reakciu sedliakov podporujúcich komunizmus a na to, ako tieto udalosti formovali osudy dvoch hlavných hrdinov.
Dramatický příběh o skupině žen, které projdou strastiplnou cestou až se dostanou do japonského tábora jako válečné zajatkyně. V táboře, kde je s ženami velice tvrdě zacházeno se objevuje mnoho žen různých národností a kultur. I přes toto hrubé zacházení se ženy vzchopí a udělají si vlastní vokální orchestr. Předlohou tohoto příběhu je skutečná událost.
Objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové, mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové, která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede.Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností, o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky - Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli.
Skončila první světová válka, svět se potýká s hmotnou i duchovní krizí a někdejší elity se ocitají v nouzi. Přesně to postihlo bývalého důstojníka, jenž se v poválečné Vídni setkává se svým někdejším sluhou, jenž se nyní prosadil díky šmelinářským schopnostem. Sociálně akcentovaný snímek, který ilustrativně popisuje ztrátu svědomí i zábran honbě za pochybnou prosperitou, sice vznikal v koprodukci s Rakouskem, avšak nijak se vymyká z linie obvyklých vyprávěnek o prohnilosti kapitalismu.
Osudová láska, které válečné události vyměřily pouze jedinou noc. Příběh inspirovaný skutečností se odehrává v roce 1918 v Severní Itálii, kam Američané vyslali dobrovolnické oddíly Červeného kříže, jejichž příslušníkem je také osmnáctiletý mladík Ernest Hemigway. Ten se jednoho dne vydá do zákopů na vlastní pěst a jako reportér z Kansasu začne zpovídat italské vojáky. Když pak do zákopu vlétne granát, pokusí se zachránit těžce zraněného Itala a sám je přitom postřelen do nohy. Je dopraven do polní nemocnice, kde se setká s šestadvacetiletou kanadskou ošetřovatelkou Agnes von Kurowskou a když se italský doktor Caracciolo rozhodne pro amputaci nohy, protože je napadena snětí, chce Ernest raději zemřít. Agnes však začne ránu vymývat solným roztokem a ta se úspěšně hojí. Ernest dlouho s ošetřovatelkou marně flirtuje a žárlivě sleduje nejen dopisy od jejího milého z Ameriky, ale také její výlety s doktorem Caracciolou.
Postupně si sice získá její pozornost a sympatie, než se však stačí jejich láska rozhořet naplno, zasáhne osud v podobě války. Zatímco Agnes musí s ostatními ošetřovatelkami odjet do polního lazaretu, Ernest je poslán domů. Stráví spolu krásnou noc, ale pak už je osud navždy rozdělí. Zatímco Hemigway marně čeká na dopis od své lásky, Agnes podléhá dvoření doktora Caraccioly a nakonec přijme jeho nabídku ke sňatku. Z toho sice sejde, Hemingway však nedokáže překonat svou hrdost a když mu dívka nakonec vyzná lásku, odmítne ji. Později svou lásku, která ho zjevně poznamenala na celý život, zachytil ve slavném románu Sbohem, armádo z roku 1929.
Příběh dobrodružné cesty rakouského horolezce Heinricha Harrera, který se svým přítelem Petrem Aufschneiterem chtěl dobýt vrchol jednoho z nejvyšších štítu Himalájí - Nanga Parbatu. Po útěku ze zajateckého tábora prošel celými Himalájemi až do tajemného světa Tibetu, kde se stal učitelem mladého Dalajlámy. Mezi těmito dvěma lidmi z úplně odlišných světů se rozvinulo přátelství, které jim přineslo moudrost a pro Harrera znamenalo i hluboký vnitřní přerod. Film je založen na skutečných událostech.
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui.
