Obdobně jako v první části americké filmové série o monstrech zabíjejících v podzemí velkoměsta je i na začátku druhé části malý aligátorek spláchnut do toaletní mísy. Dostává se do městského kanalizačního systému, kde je dobře živen zbytky zvířat z pokusných zvířecích laboratoří Future Chemicals nelegálně používající přípravky podporující vzrůst. Ve městě se tou dobou chystají velké oslavy, na které má přijet tisíce návštěvníků. Když zmizí z okolí města dva rybáři, je následujícího dne nalezena bota se zbytkem končetiny. Odborníci dojdou k závěru, že takovou hrůzu mohl způsobit jen abnormálně velký aligátor. Po nezdařených pokusech o jeho likvidaci se do podzemí za zvířecí zrůdou spustí detektiv David Hodges. Opravdové drama teprve začíná.
Když parta mladých na dovolené sjede z dálnice, objeví krásný, zcela opuštěný kraj, kde je pouze prapodivně umístěné muzeum s reálně vypadajícími figurínami. Potkají zde též svérázného, ale sympatického majitele muzea, který se chová laskavě a přátelsky. Nicméně brzy se začnou dít podivné věci - figuríny ožívají, přátelé se ztrácejí, běhá zde šílenec a i ten laskavý chlapík se začíná jevit poněkud záhadně. Proč někdo (něco) zabíjí nevinné turisty a přežije vůbec někdo?
Vášnivé zahradnici v malém městečku poslali z jakéhosi tichomořského ostrova vzácnou květinu. A s ní připutovala larva neznámého, prudce toxického hmyzu. Jejího přítele převezli do místní nemocnice, kde se nákaza začala šířit mezi pacienty. Navíc, díky nezbedným dětem se larva dostala do styku s růstovým hormonem. Sameček neznámého hmyzu je dva metry vysoký, a protože je hermafrodit, zplodí si samičku a okamžitě začnou pracovat na potomstvu. To se ale musí krmit. A kde jinde vzít potravu, než mezi pacienty. Lidé umírají hroznou smrtí, nemocnice je neprodyšně obklíčena vojáky a každý, kdo se pokusí z nemocnice utéct, je zastřelen. Místní doktorka, detektiv a entomolog musí přijít na způsob, jak zabránit vylíhnutí potomstva a zachránit sebe i ostatní.
Hororová komedie v nejlepší tradici 80. let. Keith a Vic jsou dva mladí přátelé, kteří víc než po čemkoli jiném touží po vstupu do studentského bratrstva. Podmínka je jasná, musí pro své budoucí kolegy sehnat na večer prvotřídní striptérky. Avšak co čert nechtěl, bar, který si mladíci vyberou pro uskutečnění svého plánu, je toho večera plný upírů. Z mladické nerozvážnosti se rázem stává boj o holý život a to i navzdory faktu, že smrt tu vlastně není až taková tragédie.
Mrtvý teenager na půdě, nevyzpytatelný přítel nebezpečně blízko, nevyhnutelný potrat a vraždící maniak na telefonu – tohle rozhodně nebudou veselé Vánoce. Přinejmenším pro skupinku dívek, které se rozhodly strávit svátky na koleji v zapomenutém skvostu kanadské kinematografie Černé Vánoce (1974). Dávno před Halloweenem (1978) tu byl režisér Bob Clark a jeho průkopnický teen slasher thriller – výjimečně zručné propojení prvotřídního hororu, napětí a společenské kritiky. Černé Vánoce měly vzkřísit stagnující kanadskou produkci i se stát kultovním filmem pro mladou generaci ala Bezstarostná jízda (1969). V obojím jim zabránily špatné načasování a mizerný marketing. Snímek v době své premiéry komerčně pohořel a postupně se stal jedním z nejlépe střežených tajemství zlatého věku amerického hororu. Nicméně dnes se mu pomalu dostává pozornosti, kterou si jako vůbec první a pravděpodobně i nejinteligentnější teen shasher po právu zaslouží
Začíná Halloween, který sedmnáctiletý středoškolák lenoch Anton Tobias ještě nezažil. Probudí se, vstane, projede televizní kanály, prohledá ledničku a zpočátku si vůbec nevšimne tratoliště na podlaze. To jak nějaký vraždící maniak proměnil jeho rodiče v bezhlavou halloweenovou výzdobu. Anton, který by mohl být vyhlášen nejlínějším a nezbytečnějším Američanem, sebere rodičům pár dolarů a vydá se navštívit své stejně hloupé, líné a neužitečné kamarády Micka a Pnuba. Cestou zahlédne dívku ze sousedství, punkerku Molly, která je jeho životní láskou.
U kamarádů, kteří sice pravidelně dávají přednost MTV, ale tentokrát přepnou na televizní noviny, se dozví o několika vraždách, ke kterým došlo v jejich městečku. Přesto jim to zrovna příliš dobře nemyslí, uvědomí si, že za vraždy by mohl být zodpovědný Anton. Nebo lépe řečeno, jeho pravá ruka, která se rozhodla žít vlastním životem a projevily se u ní značně morbidní sklony. A tak místo aby Anton trávil den jako ty předchozí se zapálenou cigaretou, puštěnou televizí a snech o Molly, musí se pustit do boje se svou vraždící rukou, která hodlá v v zabíjení pokračovat, ať už se Antonovi líbí nebo ne.
Hlavním důvodem je skutečnost, že po rodičích a nejlepších kamarádech se ruka rozhodla zabít právě Antonovu lásku Molly. Ve svém boji sice nezůstane osamocen, protože ze záhrobí se vracejí Pnub a Mick, aby mu jako oživlé mrtvoly pomohly jeho problém vyřešit, ale čas se krátí, protože jak se zdá, ve hře je víc než jen dívčino krásné, ale smrtelné tělo.
Nukleární zkoušky prováděné v poušti severozápadní části Ameriky mají za následek zmutování mravenců, z nichž se stávají gigantické obludy. Hororový dav lezoucích a drápajících se mutantů z jejich obrovských katakomb může zastavit pouze specializovaný tým vědeckých profesionálů s pomocí zkušené a plně vyzbrojené vojenské armády...
Na staveniště ropné společnosti na tichomořském ostrůvku dopadne meteor nesoucí mimozemskou inteligenci. Ta „nakazí“ buldozer a začne jím vraždit stavební dělníky.
Myšlenkově i formálně neobyčejně originální debut, který začátkem 70. let vyvolal v Polsku velké diskuse. Děj, zarámovaný citátem ze Zjevení sv. Jana, se odehrává v kulisách okupovaného Krakova. Ve zvláštním oddělení tu pěstují vši, které přenášejí tyfovou nákazu. Zaměstnanci je krmí vlastní krví oplátkou za zvýšené potravinové příděly a osobní dokumenty, které je chrání před uvězněním. Krmí smrt, aby sami mohli přežít. Z jejich bacily zamořené krve se při vhodném dávkovaní stává lék. Na psychickém profilu hlavní postavy se podepisují strach, deprese, nejistota a obsesívní touha po vnoření se do jiné bytosti a ztotožnění se s vlastní společností a národem, s jejich potřebami a ideály. Povídku pro film napsal režisérův otec jako prostý realistický příběh, jehož aktérem byl kdysi sám. Režisér vybudoval nový, současný pohled na dobu a pocity, o nichž slyšel a přemýšlel. Metaforická invence vychází z fascinace tématem "jak se bránit před zpustošením, které přináší válka v emocionální a morální sféře". Surrealistické vidění skutečnosti, dialogy ve stylu literární absurdnosti a exaltované herecké projevy vytvářejí ve filmu s barvou krve a apokalyptických hrůz atmosféru úzkosti, vzrušení a vnitřního neklidu.
Zlatý věk 30. let minulého století také v Polsku charakterizoval nebývalý zájem o okultní tematiku a paranormální jevy spjaté se spiritismem. Tajemný svět médií promlouvajících ze záhrobí, záhadná hypnóza, zatmění slunce, prokletý medailon, nevysvětlitelná zmizení, souboje čarodějů a krvavé mordy se tentokrát dostaly do rukou nebývale inteligentnímu tvůrci.
Hlavní postavou příběhu je smrtelně nemocný okultista, který v kómatu osnuje rituál originální reinkarnace. Posloužit mu k tomu má několik zdánlivě náhodných událostí, které jsou ve skutečnosti ďábelsky promyšleným plánem na omládnutí. Pečlivě vybraní dvojníci jsou ovládání nebývale intenzivní tajemnou silou, která je nutí jednat proti jejich vůli. Detektiv Selin se neznámo proč probere na pláži v odpadcích. Postupem času přichází na stopu dávného zločinu, který se odehrál v starodávné vile. Nic nedává smysl, vrah byl již dávno potrestán, a tak vyšetřování uvízne na mrtvém bodě. Ovšem jen do té chvíle, než se opět odehraje absurdní loupež šatů v muzeu a okultista Wagner nezjistí, že se blíží obávané "oko cyklónu" směřující napříč časoprostorem.