Filmy online ke shlédnutí zdarma

Guvernantka na rozsáhlém gotickém panství nabývá přesvědčení, že děti svěřené do její péče posedli perverzní duchové mrtvých členů služebnictva. Adaptace klasického duchařského příběhu Henryho Jamese Utažení šroubu, která se vám díky mistrovské režii Jacka Claytona dostane hluboko pod kůži.

Golem Juliena Duviviera vznikl roku 1936 v barrandovských ateliérech, bez původně plánované účasti Voskovce a Wericha, kteří své představy nedokázali vůči Duvivierově koncepci obhájit. Česká strana tak zůstala zastoupena kameramany Janem Stallichem a Václavem Víchem, naši herci se objevují jen v menších rolích. Pro hlavní postavu Rudolfa II. režisér dobře zvolil Harry Baura, jenž císaři odpovídal nejen fyzicky, ale dokázal výborně vystihnout také jeho postupující duševní chorobu a osamělost. Zrazován bratrem Matyášem i vlastním rozumem hledá Rudolf porozumění dokonce u mlčenlivého Golema, z něhož má strach stejně jako celé město. Golem v podání Ferdinanda Harta je však především zosobněním zkázonosné energie.Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka (ne divadelní hru V + W). Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen bohužel pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině La Paris na Champs Elysées 6. 2. 1936. Řadu let se Golem promítal ve zkrácené verzi a v nedokonalé technické kvalitě obrazu, na niž upozorňoval i Dr. Rádl ve svém článku: „... každá tma je příliš černá a každé světlo příliš světlé..." Národní filmový archiv využil nitrátního duppozitivu, který byl o 400 metrů delší než kopie zachovaná ve stavu ze třicátých let, a v barrandovských ateliérech nechal vyrobit novou kopii s vyrovnanějšími odstíny škály, jakou nabízí černobílý obraz, a s doplněnou metráží.

Po téměř tragické zkušenosti z africké misie spojené s nervovým kolapsem a následným dlouhodobým léčením přijímá britská učitelka Gwen Mayfield místo v malé venkovské škole spravované bohatým Alanem Baxem a jeho sestrou Stephanií. Vzpomínky na hrůzy spojené s kultem voodoo se slečně Gwen stále vracejí, a tak chce v malém klidném městečku, naplno ponořená do práce s dětmi, především zapomenout na svou minulost. Poklid britského venkova je však rušen zdánlivými malichernostmi, kterých si, jak se zdá, nikdo kromě Gwen ještě nevšimnul. Učitelka pomalu odhaluje neviditelné tajemství, aniž by tušila, že její pátrání bylo předem kýmsi pečlivě naplánováno.

Drsný horor od scenáristy filmu Chicago. Poklidné město čelí hrůzným experimentům.

Novinárka Elaine vyšetruje vraždu, ktorá sa stala na trinástom poschodí hotela Essex. Pri svojom pátraní narazí na tajomnú sektu, ktorá usporadúva krvavé rituály a na šokojúce zistenie, že hotel trináste poschodie vôbec nemá...

Po smrti svého manžela se matka vrací ke svým bohatým rodičům i se svými čtyřmi dětmi. Aby získala zpět sympatie i i jmění svého umírajícího otce, který nesouhlasil s její svatbou, ukrývá děti v podkroví a zapře před ním jejich existenci. Starší Cathy a Chris a malá dvojčata Carrie a Cory žijí v podkroví navštěvovány pouze despotickou babičkou a matkou, která se objevuje čím dál tím míň a přestává mít o děti jakýkoli zájem. Sourozenci pomalu slábnou a Cathy zjistí, že se je jejich matka a babička pokoušejí otrávit. Po smrti Coryho přísahá Cathy matce pomstu.Film byl natočen podle knihy populární spisovatelky Virginie C. Andrewsové. Kniha Květiny v podkroví se dočkala i několika pokračování.

Proměna v černou kočku, která kouří cigarety, je jen jedním z mnoha zlověstných triků Bette Davis v tomto humorném filmovém lektvaru, který míchá dohromady kouzla a zkázu. Miranda a její půvabná dcera jsou opravdové čarodějnice, které vtrhnou do života mladého páru, Stevea a Jenny. Miranda se stane jejich novou nevlastní matkou, protože dokáže pobláznit jejich bezelstného otce. Ke všeobecnému zmatku přispívá i to, že obě čarodějky mají k dispozici jen jedno tělo - pokud jej jedna z nich používá, musí druhá žít v těle již zmíněné kočky. Steve a Jenny se musí pokusit překazit Mirandiny podlé plány; naštěstí jim pomůže maminka, soukromý detektiv a suspendovaný policista. Snímek je posledním filmem hollywoodské legendy Bette Davis a provázely jej problémy se scénářem, kvůli kterému Davis natáčení dokonce opustila a který musel být následně upraven. Režisérovi Larrymu Cohenovi nicméně patří velký dík za to, že chřadnoucí slavné herečce dal možnost, aby se naposledy objevila na plátně. I ve své úplně poslední roli je Bette Davis fantastická.

Příběh mladé dívky Peggy, která vezme práci od úklidové firmy na zámku jednoho známého sochaře. Peggy (Sian Barbara Allen) se velice snaží, aby sochař Jeffrey Elliot (Ted Bessell) a jeho matka (Bette Davis) byli spokojeni. Jeffreyho matka však nemá Peggy ráda. Jednoho dne najde Peggy v domě cizího muže. Ten tvrdí, že hledá svou dceru, která vykonávala tu samou práci jako Peggy a záhadně zmizela.

Černobílý psychothriller s jednoduchým příběhem režiséra Setha Holta pojednává o chůvě (Bette Davis), která má za úkol starat se o desetiletého Joeyho (William Dix). Joey se právě vrací po 2 letech domů z nápravného ústavu pro děti, jelikož je obviněn ze smrti své mladší sestry. Po návratu domů následuje mnoho potyček mezi ním a chůvou, o které si myslel, že ji už nikdy neuvidí. Atmosféru dokresluje nervově zhroucená matka (Wendy Craig), jenž se za chování svého syna stále omlouvá. Chůva se však stále tváří jakoby se nic nedělo. Následující události směřují k dalšímu obvinění. Joeyho matka je u večeře otrávena a převezena do nemocnice. Joey odmítá zůstat doma sám s chůvou, proto přijíždí teta Penn. Joey se během filmu také skamarádí se 14letou dívkou - sousedkou, které vypráví o sestřině smrti a chůvě. Do poslední chvíle vsak není jasné, co se vlastně stalo a kdo nese vinu...

Psychothriller vypráví o dvou stárnoucích sestrách, které společně žijí v domě na předměstí Los Angeles. Zahořklá Jane, kdysi ve vaudevillu známá jako zpívající zázračné dítě Baby Jane Hudsonová, se ovšem v dospělém věku dostala do stínu své sestry Blanche, úspěšné filmové hvězdy třicátých let, která je po automobilové nehodě upoutaná na kolečkové křeslo. Zahořklá Jane tak nevynechá jedinou příležitost, aby ji terorizovala. Bezmocná Blanche se nedokáže bránit fyzicky ani psychicky a s hrůzou pozoruje, jak se její sestra propadá dál a dál do naprosté demenci. Jane vytváří pitoreskní hororovou postavu, jejíž hrůzostrašnost vynikne o to víc, když se stará žena oblékne do dětských šatiček [Pavla Bergmannová, LFŠ 2007]